Na rozhovor čekáme po středečním tréninku Sigmy na tribuně, schovaní před horkým sluníčkem ve stínu pod střechou. Chvíli na hráče čekáme, zdržel se ještě na masáži. Pak se dole na trávníku objeví usměvavý kluk a v žertu volá nahoru, že za námi nechce. Že se fotbalistům nelíbí být na tribuně. Pak rozesmátý vyběhne schody a začínáme. Která všechna česká slova se už Abdoulaye Sylla naučil, nebudeme publikovat, během rozhovoru ale působí natolik přátelsky a uvolněně, až máme chuť začít fandit v kvalifikaci o mistrovství světa místo našim Guinei.
Zaujal jste mimo jiné dovednosti rychlostí. Jak rychle běháte stometrovou trať?
Moje nejvyšší rychlost, jak mi ji naměřili podle čipů, které nosíme, je někde lehce pod 35 kilometrů v hodině. Čas na sto metrů neznám, asi jsem si to nikdy neměřil.
Jste v Olomouci krátce. Jak se vám tu líbí?
Olomouc je krásné město a mám to tu moc rád. Necítím se obvykle dobře ve městech, kde je příliš hluku. Tady je nádherný klid, mohu si vyčistit hlavu a soustředit se na svou práci. V mém případě je to fotbal. Třeba v Brně už na můj vkus žije příliš mnoho lidí, je tam příliš mnoho aut. Ale tady se cítím skvěle. Máte úžasné náměstí s orlojem, rád tam chodím na procházky.
Co říkáte na tým? Je letos z poloviny nový.
V týmu se cítím výborně. Bavím se s každým, vtipkuji s každým, snadno jsem zapadl já i ostatní hráči, co jsou z ciziny. Pomohli mi zorientovat se s věcmi mimo hřiště, žijeme spolu, bavíme se spolu, je to výborné. Určitě nežijeme odděleně čeští a zahraniční hráči, jsme skutečný tým v šatně i na hřišti. Přestože třeba česky zatím mluvím jen málo.
Jaká znáte slova v češtině?
(smích) Samozřejmě i některá sprostá, ale to nepatří do rozhovoru. Umím říci třeba nemluvím česky. Ne, dělám si legraci, umím toho víc. Dobrý večer, dobrý den, nebo jedno pivo, ale k tomu podotýkám, že nepiju alkohol. Samozřejmě slova, která potřebuju na hřišti, jako souboj, nebo sebevědomí.
Dokázal jste už zapadnout do herního systému Olomouce?
Hraji na dvou pozicích, v obraně a ve středu hřiště. Je to něco odlišného. V pozici obránce není problém se adaptovat, není to tak komplikované. Ve středu hřiště na tom samozřejmě všichni pracujeme, tam je práce obtížnější. Výstavba celé hry se nedá naučit za krátkou dobu. Čas na adaptaci je tedy odlišný. Ale probíhá to dobře, necítím potíže.
Obdivuji váš herní přehled. V evropských pohárech dostala Sigma Malmö. Můžeme postoupit?
Samozřejmě ano. Ve fotbale je vždycky šance a stát se může cokoliv. I proti Realu Madrid tu šanci máte, i když třeba menší. Bude to otevřené. Český fotbal se trochu liší od toho, jak se hraje v Evropě. Musíme se adaptovat na rychlost. Mám zkušenost z Belgie a z Francie a jsou to odlišné herní styly. Myslím si ale, že máme rozhodně šanci.
Reprezentujete svou zemi. Má Guinea šanci probojovat se na mistrovství světa ve fotbale?
Samozřejmě, je to fotbal! Ale bude to obtížné. Jsme malá země, jediný náš hráč Guirassy hraje důležitou roli v Dortmundu v přední evropské lize. Dosud jsme se na mistrovství nikdy nekvalifikovali. Bude to obtížné a mnoho šancí asi nemáme.
V čem spatřujete rozdíl mezi evropským a africkým fotbalem? A čem jsou si podobné?
V Africe se hraje velmi fyzický fotbal, rychlejší. Evropa je mnohem techničtější, je tu čas na výstavbu hry. V Africe je nutná perfektní fyzická, atletická připravenost. Zde v Evropě se klade důraz spíše na strategii, na výměnu pozic na hřišti. Avšak konkrétně česká liga je také velmi fyzická, oproti jiným evropským soutěžím. Jistou podobnost zde nacházím.
Vlastimil Blaťák
