Zpětně se až člověk ptá, jak je možné, že máme v Olomouci koalici ANO se dvěma lokálními hnutími, a na základě jaké emoce se tehdy koalice uzavřela – když největší investiční akce od listopadu 1989 spojuje koaliční ANO s opoziční ODS – a proč nezní ta koalice takto.
Přestože by to bylo v komunální sféře neobvvyklé, stálo by to za shození Rady a sestavení koalice nové, protože jde o hodně. Jednoduchá rovnice však připomíná, že se lidé nerozhodují racionálně, nýbrž hlavně emočně, a to platí o všech, kterých se to týká.
Kdo je kdo v příběhu haly na Velkomoravské
Předně je tu Richard Morávek se svou investorskou skupinou, žijící mentálně někde v roce 1995, ale ne už nikde dál. Stále ještě se domnívá, že k protlačení takového záměru dnes stačí
– „vztahy“ s vybranými politiky, zaměstnání bývalého primátora, bačování takřečené Hospodářské komory, a že se dá nevědomá a od informací odstřižená opozice prostě jenom převálcovat, když dopadnou správně volby,
– líbivé vizualizace ve svých vlastních médiích a na radničním webu a citové vydírání o tom, že kdo nejde s námi, jistě se teď podepíše pod brzký zánik extraligového hokeje zde ve městě. Ó jak je to smutné.
Přestože korekčních signálů dostal během roků dost a dost, stále opakuje tentýž vzorec, a všechna snaha vyznívá pak naprázdno.
Potom je tu městská rada. Pokud si vzpomeneme na atmosféru posledních komunálních voleb, hlasovali všichni proti ODS, kterou po těch letech už v řídících funkcích nikde nechtěli, změna byla žádoucí, a vítězné ANO potřebovalo mít v koalici Otakara Bačáka, aby jim bděl nad rozpočtem.
Tak se podepsala koalice, která zněla uším vzdělaného městského voliče i docela hezky, za rohem byl ale strašák haly, a rada se zde nedokáže shodnout. Je tak velmi zajímavé sledovat, jak si ODS (pardon Spolu) příležitostně hraje na opozici a okopává kotníky za kdovíjakou blbost, v případě Velkomoravské však drží basu s ANO, a použité argumenty jsou jen parafrází narativu velikého Morávka.
V tom kontextu je opakované provolání Richarda Morávka o tom, že chce do projektu jít jen se širokou podporou, buď absurdně naivní, nebo prostě bezduché a prázdné.
Městská tisková zpráva zvučně hlásá Nevzdali to. Zastupitelé souhlasili s pokračováním přípravy projektu multifunkční haly, a dodává, že „rozhodnutí o podpisu společného memoranda otevřelo cestu k vyjasnění dalších otázek financování budoucího postupu.“
Skoro bych řekl, že po dvou letech tržních konzultací už mělo být ve všech směrech jasno.
A jen tak na okraj zazněla v té zprávě také informace, že „Společnost Nová Velkomoravská chce postavit halu s kapacitou až 9500 diváků.“ To je ale novinka. Doposud byla řeč o přibližně sedmi tisících. Zdá se proto, že parametry haly, o níž se teď rozhoduje, vlastně nejsou dány a stále se mění. Což je ale příšerné.
Takové „nevzdávání“ je jen retorická figura. Ve skutečnosti je projekt po smrti už dávno.
Copak bude po volbách?
Další komunální volby nás čekají už za rok, a dokonale překreslí politickou mapu města. ANO zřejmě zůstane na svém a Miroslava Žbánka čeká třetí primátorská doba. Kdo však příště s nimi?
Je zřejmé, že olomoucká ODS sebevražedně a s fanfárami spěje k naprosté marginalizaci, nepotřebnosti a zbytečnosti, a už podzimní volby do sněmovny to naplno potvrdí. Je otázkou, jak voliči ohodnotí ProOlomouc a po osmi letech v koalici také hnutí spOLečně, což otvírá prostor pro Zelené a hlavně i pro STAN z liberální části spektra, a pro posílení SPD a komunistů na opačné straně. Voličů, kteří během čtyř let ztratili důvěru ve svou stranu, bude nyní dost, a jako uvolnění se teď mohou rozhodovat jakkoliv.
Buď jak buď se stane, že podpora projektu za 45 bambiliard ročně se pak dramaticky zmenší. Městská PR mašinérie si může psát co jí libo, projekt je už ale mrtvý, a podepsání desátého memoranda o budoucím memorandu, že po poradě s komisí podepíšeme zas memorandum o přípravě jiných memorand, na tom už nic nezmění.
Vlastimil Blaťák
