Lepší než acylpyrin. Tinktura v bílé vrby je odedávna medicínským zázrakem

Jedinečné účinky bílé vrby na lidský organismus byly známé již Theofrastovi i abatyši Hildegardě z Bingenu. Vrba pomáhá udržovat normální tvorbu hormonů a hormonální rovnováhu. Přispívá k optimální relaxaci, dobrému fyzickému i psychickému stavu i ke zdravému spánku.

Tinktura z pupenů vrby bílé přináší harmonii tvorby hormonů, udržuje jejich rovnováhu a přispívá k optimálnímu stavu těla i mysli. „Pomáhá dosáhnout zdravého a klidného spánku a přináší pocit pohody. S touto tinkturou se můžete cítit vyrovnaněji a odolněji vůči stresu každodenního života,“ říká gemmoterapeutka Jarmila Podhorná.

Zajímavosti o vrbě bílé: strom je symbolem obnovy ve znovuzrození a moudrost

Vrba jako dvoudomý strom dorůstá výšky až 20 metrů, její stanoviště se vyskytují v blízkosti vodních toků a rybníků. Pochází z Evropy, odkud se rozšířila do Asie a Severní Ameriky. Vrba je symbolem smutku, ale také obnovy a víry ve znovuzrození a moudrosti. Byla ji připisována moc ochraňovat před zlem, vrbové větévky zapichované do polí měly zesílit plodnost Země.

Pro podpůrné účely slouží buď kůra, anebo stále častěji také pupeny zpracované do tinktury. Vrba obsahuje především fenolový glykosid salicin, dále flavonoidy, katechinové třísloviny, pryskyřice a řadu dalších cenných látek.

Vrbu  využíváme nejčastěji jako gemmoterapeutikum – výtažek z pupenů. Je výborným léčivým prostředkem při chřipce a virózách. V tomto případě podáváme nejraději s břízou.

Dále tento prostředek využíváme při neurologii ischiasu a zánětu trojklanného nervu. Dalším vhodným využitím se nabízí při revmatismu a zánětlivých problémech močového a trávícího ústrojí.

Gemmoterapeutikum z vrby bílé též snižuje dráždivost nervové soustavy, takže její podávání je vhodné u neurastenie a lehčích psychických rozladěních. Též ji můžeme při revmatismu používat v podobě koupelí rukou a nohou ,je to dobré antirevmatikum.

Vrba bílá

Vrba bílá je opadavý strom z čeledi vrbovitých (Salicaceae), který dorůstá do výšky 20-30 m. Má hustou korunu a střídavé, krátce řapíkaté, kopinaté listy, které jsou na svrchní straně tmavě zelené a lesklé a na spodní straně chlupaté, stříbřitě bílé. Květy jsou uspořádané v jehnědách. Samčí květy mají v dolní polovině chlupaté tyčinky, samičí mají téměř přisedlý semeník a dvě dvoulaločné blizny. Kvete v dubnu a květnu. Vyskytuje se na vlhkých půdách, okolo řek a jezer, kde napomáhá zpevňování břehů. Dožívá se až 100 let, přičemž plodit začíná ve věku 8-10 let. Vrba bílá je rozšířená hlavně v mírném podnebném pásu, roste ale i na Sibiři a střední a také přední Asii a severozápadní Africe. Léčivé účinky vrby byly zaznamenány už ve starém Egyptě. V pohanských náboženstvích byla vrba uctívána jako posvátný strom, křesťanství ji naopak spojovalo s temnými čarodějnými silami. Dnes je pro nás, díky pomlázkám pleteným z vrbového proutí, znakem jara a Velikonoc. Odvar z vrbové kůry se pro své antipyretické a analgetické účinky používal v léčitelství odedávna. Podával se při vysoké teplotě, nachlazení a bolestech hlavy. Díky svým antimikrobiálním účinkům pomáhal při infekčních onemocněních, používal se také při dně a revmatických chorobách.

 

Vlastimil Blaťák