Slavnostní mše pod vedením Jana Graubnera, arcibiskupa pražského, začne v kostele sv. Vavřince o půl jedenácté dopoledne. „Pietní akt se u hrobu obětí na městském hřbitově uskuteční ve 13.30 – modlitbu povede evangelický farář Jozef Vereščak ze slovenské obce Mlynica, odkud pocházelo mnoho obětí. Poté se přesuneme na Švédské šance, kde k účastníkům promluví primátor Petr Vrána a modlitbu pronese přerovský děkan Josef Rosenberg. O hudební doprovod se v průběhu obou pietních aktů postarají dva trombonové soubory z Německa a Slovenska,“ přiblížila Pavla Roubalíková z Kanceláře primátora.
O půl čtvrté odpoledne se pak ve věži kostela sv. Vavřince poprvé rozezní dva nové zvony, které nechal z finančních darů vyrobit spolek Přerovské zvony smíření. Odlity byly v listopadu 2022 na den Památky všech věrných zemřelých. Velký zvon nese jména dětí zavražděných na Švédských šancích, váží přibližně 1 800 kilogramů a jeho patronem je papež Jan Pavel II.
„Je to symbolické až mrazivé, neboť nese jméno i po nejmladší obětí masakru, kterým byl devítiměsíční chlapeček Jan Pavel,“ vzpomněl Petr Mlčoch ze spolku Přerovské zvony smíření. Součástí největšího zvonu je trnová koruna, která je znamením utrpení. Na dálku koresponduje s trnovou korunou na kovaném prostříleném kříži, který stojí od roku 2018 na Švédských šancích.
Menší zvon, zasvěcený svatému Františkovi z Assisi, má 400 kilogramů. Oba požehná arcibiskup Graubner při ranní mši a poté budou pomocí jeřábu usazeny do věže. „Specializovaná firma bude mít na zavěšení přibližně čtyři hodiny – její pracovníci museli předem připravit srdce zvonů, jejich závěsy i automatické pohony, zpevněna byla i barokní zvonová stolice. V 15 hodin proběhne v kostele ještě krátká pobožnost a o půl čtvrté odpoledne dva nové zvony spolu s tím stávajícím, 540 let starým zvonem původně odlitým pro dnes už neexistující kostel sv. Petra a Pavla na Předhradí v Olomouci, poprvé zazvoní,“ přiblížil předseda spolku Přerovské zvony smíření a děkan Josef Rosenberg.
Celý proces zavěšení včetně technického vybavení podle něj přijde na zhruba půl milionu korun a lidé na něj mohou nadále přispívat na transparentním účtu 2501961810/2010. „Také chceme na zvony přispět, o částce bude 2. června rozhodovat rada města, pak i zastupitelstvo. Vzhledem k tomu, že se tragédie stala v noci a nad ránem 19. 6., tak by z kasy města mohla na účet putovat částka 196 tisíc korun. Zároveň jsem vyzval kolegy – radní, aby přispěli sumou, která odpovídá roku masakru, tedy částkou 1945 korun,“ informoval primátor města Petr Vrána. Vzpomínkový den pak zakončí v 16 hodin setkání na farní zahradě s hudbou a občerstvením.
Při příležitosti 80. výročí od masakru na Švédských šancích vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého komiks Temné obilí – jeho název odkazuje na skutečnost, že na místě vraždy a hromadného hrobu později vyrostlo obilí nezvykle tmavé barvy. Kniha byla představena veřejnosti na Mezinárodním veletrhu Svět knihy v sobotu 17. května. A besedu k jejímu uvedení chystá i Městská knihovna v Přerově. „Přerovští čtenáři se s publikací, s tragédií na Švédských šancích i s novými poznatky mohou seznámit na moderované besedě za účasti autorského dua Martin Šinkovský a Pavel Kreisinger a spisovatelky Lenky Chalupové, která masakr reflektovala v románu Kyselé třešně. Setkání se uskuteční ve čtvrtek 29. května v 17 hodin ve slavnostní zámecké síni,“ zve zájemce ředitelka knihovny Edita Hausnerová.
Děsivý příběh
Tragédie na Švédských šancích se stala krátce po skončení druhé světové války. Osmnáctého června roku 1945 se Karpatští Němci ze Slovenska, slovenští Maďaři a Slováci vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si na nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů a dovlekli na kopec nad Přerovem.
Rozhodující roli v tomto smutném příběhu sehrál důstojník Karol Pazúr, který tvrdil, že v transportu jsou příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva. Sestavil popravčí četu, která dostala jasný povel: zastřelit gestapáky. Samozvaný mstitel ještě ten den navštívil Místní národní výbor v Lověšicích a vyžádal si silné chlapy k vykopání hromadného hrobu. Dvacet sedm mužů až do jedné hodiny ráno muselo hloubit jámu – a pak nastal čas kruté odplaty. Lidé z transportu, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se museli svléct do spodního prádla a odevzdat svým vrahům peníze, šperky, vkladní knížky i doklady. Pak byli kulkou do týlu nemilosrdně zastřeleni. Pamětníci vzpomínali na muže a ženy, kteří prosili a modlili se k Bohu, děti, které hystericky plakaly. Nikdo ale nedostal šanci – žádná ze sto dvaceti žen, žádný z dvaasedmdesáti mužů, žádné z pětasedmdesáti dětí… Akt pomsty skončil 19. června krátce před půl pátou ráno, kdy byl hrob o velikosti 17x2x2 metry plný mrtvých těl. Jejich vrazi pak spokojeně odjeli do Bratislavy.
Exhumace těl byla provedena až o dva roky později – na podzim roku 1947. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Teprve v roce 2017 se podařilo ostatky žen a dětí převézt a důstojně uložit na přerovském hřbitově – a tak po 72 letech spočinuly všechny oběti konečně vedle sebe. O 73 let později, 17. června 2018, byl na místě jednoho z největších válečných zločinů na území Československa vztyčen čtyřmetrový kovový kříž s trnovou korunou.
Lenka Chalupová
