Mínus dva stromy si může po letošní zime odškrtnout tzv. Ovocná stezka v Přerově. Výsadba aleje proběhla v poli za přerovským hřbitovem před osmi lety, okamžitě ale vzbudila zděšení jak majitelů pozemků, jejichž práv se dotýkala a s nimiž výsadbu nikdo nekonzultoval, tak i botaniků, kteří upozorňovali na skutečnost, že vysazené stromy nemohou v místě, kde probíhá intenzivní zemědělská činnost, dlouhodobě přežít. To se také dlouhodobě potvrzuje.
Na jaře roku 2017 bylo místě vysázeno celkem devadesát stromů a keřů, mimo jiné dvanáct hrušní, devatenáct jabloní, nebo pět ořešáků. Spolu s nimi ale i neovocné stromy, nebo keře. Ovocné dřeviny byly vysazovány jako jednoleté špičáky.
Podle informace tiskové mluvčí přerovského magistrátu rostlou v místě na podzim loňského roku jen jednadvacet stromů, z dvanácti hrušní pouze šest, z pěti ořešáků tři, jabloň bohužel už ani jediná.
Zima ale dala aleji zabrat a fotodokumentace žijících stromů ukazuje ještě nižší čísla. Minimálně dva stromy přes zimu uhynuly.
Vysazených stromů bylo devadesát. V roce 2018 žilo už jen 27 stromů, dnes už méně než dvacet
Odpor, který neuvážená výsadba vzbudila u majitelů okolních pozemků i u ekologů, měl za následek léta soudních sporů, z nichž zůstaly do dnešních dnů také dva znalecké posudky, dokumentující stav ovocné aleje v letech 2018 a 2021.
Oba posudky zpracoval emeritní profesor Mendelovy univerzity v Brně profesor Jan Hradilík, hned v tom prvním pak vyjádřil zásadní pochybnosti ohledně samotné výsadby, a dal tak za pravdu stěžovatelům.
„Vysazené stromy nesmí ve svém růstu omezovat majitele sousedních parcel. Na parcele, která je široká cca 450cm až 490cm nelze sadit ovocné stromy a keře v dvojřadí. Je třeba provést opravu výsadby a stromy případně zasadit do středu parcely, i když i taková výsadba není zcela ideální pro jabloně, hrušně, ořešáky a oskeruše, poněvadž 250 cm na každou stranu je pro růst koruny málo,“ uvedl profesor Hradilík v prvním posudku z roku 2018.
Problematice se znovu věnoval o tři roky později, kdy už běžel naplno soudní spor. „Moje zásadní připomínka se v roce 2018 týkala způsobu výsadby. Opakuji to, co jsem již uvedl v posudku v roce 2018, že v žádném případě není možné vysazovat ovocné stromky, nebo keře, ale ani žádné jiné dřeviny těsně na hranici pozemku, poněvadž je zapotřebí respektovat objemové změny koruny stromů v souvislosti s jejich následným růstem a především rozvoj kořenového systému ovocných dřevin,který se rozprostírá nejen do hloubky, ale i do šířky v rozsahu kolem 3 m od středu kmene. Nově jsem si prohlédl Ovocnou stezku v Přerově dne 21. 6. 2021 a podrobně jsem si prohlédl dřeviny a keře, které byly vysázeny na jaře roku 2017 v celkovém množství 90 vysazených rostlin. V době mé prohlídky Ovocnou stezku v Přerově tvořilo jen 27 rostoucích ovocných stromů, z nich většina byla ve velmi špatném stavu s minimálními přírůstky. Odumření dřevin bylo způsobeno z části okusem kmínků zvěří, z části uschnutím dřevin v důsledku nedostatečné péče o provedenou výsadbu, zčásti možná i v důsledku vandalismu,“ uvedl tehdy.
Po dalších třech letech je stav na místě ještě horší, stromů podle mluvčí přerovského magistrátu přežily jen dvě desítky, přesně dvacet jedna.
Na seznam mapách je úsek polní cesty nadále vyznačen jako Ovocná stezka. „Kilometrová trasa obnovené stezky je lemována desítkami ovocných stromků – hrušní, jabloní, švestek, třešní, višní a oskeruší,“ píše se v seznam mapách v oficiálním, dosud nezměněném popisku.
Vlastimil Blaťák
