Falešný Delon nepíše ženám francouzsky, ale používá angličtinu a němčinu, někdy dokonce i češtinu a slovenštinu. Na redakci Hanáckých novinek se obrátilo v posledním týdnu hned několik žen, jejichž příběh je totožný: falešný Delon se s nimi seznamoval na internetu, následně však žádal vysoké částky peněz.
Telegram i Whattsap. Útočník používá několik chatovacích služeb
„Ačkoliv neustále varujeme a upozorňujeme, aby lidé byli obezřetní, a o případech stále informujeme, i přesto policisté stále přijímají množství oznámení o tom, že se lidé stali oběťmi podvodníků a že přišli o svoje peníze. Ve všech případech policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestných činů podvod a případy se intenzivně zabývají,“ informuje za Policii ČR Dagmar Brožová.
Z posledního období je například znám případ ženy, která si přes sociální síť dopisovala s lékařem v zahraničí. Pod záminkou rozvíjejícího se milostného vztahu z ní ale podvodník vylákal 75 tisíc korun, které údajně potřeboval na lékařské výlohy.
Takzvaní e-šmejdi se vydávají nejčastěji právě za lékaře či vojáky, množí se ale i případy celebrit. Pachatelé zneužijí oběť nabídnutím romantického vztahu, později třeba i příslibem sňatku. V průběhu komunikace na dálku útočník vyláká peníze, výjimkou nejsou statisícové částky.
Aktivity „Antonyho Delona“ tak nijak nevybočují z obvyklého rámce. Podle svědectví žen tak slibuje nejen sňatek, ale dokonce i nastěhování do domu po otci v Douchu. „Poslal mi dokonce fotku zásnubního prstenu,“ říká jedna z žen. Peníze mu neposlala žádné a útočník pak přestal komunikovat.
Podle stručné řešerše na sociálních sítích má falešný „Delon“ hned několik profilů, které na střídačku používá.
Co je podvod podle trestního zákoníku?
Podvod je majetkovým trestným činem, k jehož spáchání se vyžaduje úmysl, obohacení pachatele nebo jiné osoby, způsobení škody více než 10 000 Kč (tzv. škoda nikoli nepatrná) a:
- uvedení v omyl – pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečností (např. objednání a převzetí zboží s úmyslem za něj nezaplatit, předložení některých šeků k proplacení, provozování internetového e-shopu a prodej zboží s úmyslem jej nedodat);
- využití něčího omylu – pachatel sice sám omyl u poškozeného nevyvolá, ale využije mylnou informaci či představu jiné osoby a ze situace následně těží, využije tedy příležitosti pro podvodný úmysl (např. vybere a utratí peníze, které byly zaslány na jeho bankovní účet omylem);
- zamlčení podstatné skutečnosti – pachatel neuvede rozhodující a zásadní skutečnosti, o nichž ví, že pokud by je poškozený znal, jednal by jinak (např. zamlčení exekuce při uzavírání leasingové smlouvy).
Vlastimil Blaťák
