Celý případ je jako podle kopíráku podle vzoru celé řady jiných městských kauz, a to ve dvou vlnách:
Za prvé, radniční píárový stroj se dokáže zapnout přesně ve chvíli, kdy potřebuje obhájit naprosto neobhajitelné a dovedně otočí jakoukoli informaci tak, aby z toho magistrát vyšel jako naprosté dobro konající spolek starostlivých, zodpovědných, milých úředníků, kteří myslí jen na bezpečí a prospěch obyvatel i o silvestrovském odpoledni;
Za druhé, bezbřehá a totální ignorace jakékoli diskuse, jiného názoru nebo odlišného odborného stanoviska a snaha všechno zvládnout pokud možno tiše, pokoutně o svátcích a nejlíp rychle do druhého dne, je už prostě trapná.
Co se stalo v Chomoutově? Radnice vydala o Silvestru nečekanou a velmi emotivní tiskovou zprávu, podle níž jsou dva vzrostlé stomy v natolik dezolátním stavu, že se na ně stačí ostřeji podívat, a ony pak ihned spadnou a někoho i nedejbože zraní. Kácení bylo naprosto nezbytné provést hned, bez odkladu, pokoutně už 2. ledna, načež se přítomní a značně zděšení obyvatelé podívali na pařezy, a laicky posoudili, že stromům vůbec nic nebylo. Žádná hniloba, žádné dutiny, prostě nic. Jenom zdravé dřevo.
Nyní podrobněji:
strašlivá Silvestrovská zpráva: Začne kácení dvou starých jírovců, lidově zvaných kaštany…
Dne 31. prosince 2024, zákeřně na Silvestra, vydalo město Olomouc obsáhlou tiskovou zprávu Dva nebezpečné kaštany v Chomoutově musí rychle k zemi, ve které píše, že „ve čtvrtek 2. ledna začne kácení dvou starých jírovců, lidově zvaných kaštany, v olomoucké městské části Chomoutov. Jedná se o poslední dva stromy bývalé aleje, které jsou od zářijové povodně dokonce nebezpečné. Stromy jsou navíc napadeny houbovými škůdci a mají uhnilé kořeny.“
Dále se v tiskové zprávě psalo, že „o povolení ke kácení požádalo státní správu oddělení městské zeleně magistrátu. Kladné rozhodnutí nabylo právní moci 20. prosince,“ s cudným dodatkem, že „někteří obyvatelé Chomoutova ale s kácením nesouhlasí.“ Následuje srdceryvný výlev magistrátní vedoucí oddělení zeleně Jitky Štěpánkové, která je citována, že „každý den se bojím, že jeden z těch stromů sám spadne. Zvláště strom s vazbou koruny drží už jen vyloženě silou vůle.“
Na stromech se podle ní vyskytuje troudnatec kopytovitý, hlíva ústřičná a další houby způsobující destrukci dřevní hmoty. „Samovolné zřícení u stromů tohoto druhu a s touto houbovou infekcí hrozí dokonce i za bezvětří,“ cituje dále městský server Štěpánkovou.
Zkrátka a dobře, situace byla tak vážná, že s mírnou nadsázkou hrozila evakuací celého Chomoutova, a prostě se to muselo udělat přes svátky.
Městský posudek, který ani nebyl posudek, aneb vy nám do toho už nebudete kecat
Na celé akci je zarážející nejen načasování a zjevný spěch, aby se jak oznámení, tak i kácení stihlo pokud možno během doby, kdy jsou lidé na horách, anebo se probouzejí po Silvestru.
Divné je i to, o jaké prapodivné materiály se magistrát opírá, a především, zákeřný, zcela manipulativní způsob komunikace, který je bohužel v otázkách životního prostředí v Olomouci již zaběhlý.
O věci se hovořilo od podzimu. Posudek, kterým město odůvodňuje svůj prapodivný krok kácení během vánočních svátků, ale celou dobu nikdo neviděl. Vyděšení občané se s ním mohli seznámit až během samotného kácení 2. ledna letošního roku, kdy jej úředníci osobně přinesli ke kácení, a k překvapení všech nesl datum 1. ledna.
Tím ale ta sranda nekončí. Když se objevily během loňského podzimu první náznaky, že se město chystá stromy skácet, místní obyvatelé, kteří s vraždou stromů nesouhlasili, si nechali zpracovat oponentní odborné vyjádření, které nezbytnost vykácení vyvracelo. Nikdo z úředníků se tím ani nezabýval, což dokonale připomíná příběh dnes již zaniklých zahrad na Nových sadech. Tam si nechali dotčení obyvatelé zpracovat dokonce projekt!, opatřený všemi nutnými kulatými razítky, a ani tehdy ho na radnici vlastně nikdo nečetl. Nebudeme se s vámi přece bavit.
Městský „posudek“ se dá přitom sotva nazvat posudkem. Zjevný spěch při jeho přípravě vedl k jeho nekvalitě jak v obsahové, tak ve formální rovině. Několik let již platí nový zákon o znalcích, který určuje jak strukturu takového posudku, tak i jeho formální náležitosti, a posudek musí být veden v evidenci ministerstva spravedlnosti, kde je mu systémem přiřazeno číslo posudku. „Posudek“, kterým se město ohání, ale v databázi posudků vůbec není, a znalec Jaroslav Kolařík vypracoval za poslední období nula posudků.
Co říká městský „posudek“ obsahově: v zásadě tolik, že stromy mají po podzimní povodni poškozený kořenový systém a každým okamžikem se někomu hrozí zřítit na hlavu. Chybí ale modelová rychlost větru, použitá pevnost dřeva a další parametry modelu, což znemožňuje ověřit výpočet. „Posudek“ má jen 7 stran plus nečíslované přílohy.
Občané se bránili. Bylo jim to tradičně k ničemu
Představte si, že bydlíte v klidné okrajové části Olomouce a chodíte si na procházku ke kapličce, kde dva krásné stromy dávají stín. Náhle přijde informace o tom, že se stromy mají skácet. Co byste dělali vy, být na místě obyvatel Chomoutova?
Je potřeba říci, že Chomoutované ani nešli vzít radnici útokem, ani nepouštěli po sociálních sítích emotivní protestní vzkazy, ale postavili se k celé věci nejseriózněji, jak to jenom šlo: nechali si zpracovat odborné vyjádření od arboristy Luďka Prause z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který provedl místní šetření se závěrem, že stromy sice nejsou v ideální kondici, shledal je nicméně jako vitální. Městský „posudek“ označil jako příliš přísný a alespoň jeden strom podle něj zcela jistě zachovat šlo.
„Pro přesnější stanovení stavu stromu bylo možné použít vhodnější přístrojový test, tahovou zkoušku, která by pomohla odhalit stav kořenového systému,“ uvedl pro Hanácké novinky arborista Praus.
Co udělala radnice s jeho prací? Nikdo ji ani nečetl.
2. ledna radnice oba kaštany skácela. Co uviděli lidé na řezu? Právěže vůbec nic
Hned 2. ledna došlo v Chomoutově k pokácení obou stromů. Dramatická tisková zpráva radnice z před dvou dnů naráz dostala značné trhliny, protože oba stromy se na řezu alespoň laicky jevily jako zdravé, dřevo bylo plné, a žádné dutiny, hrozící okamžitým zřícením, nikdo nepozoroval.
Ten laický dojem také více méně potvrdil i arborista. „Na řezu nevidím nic závažného. Je vidět vady, patrná je diskolorace jako známka hniloby, z mechanického hlediska se ale nemusí jednat o závažný defekt,“ řekl redakci Hanáckých novinek Luděk Praus.
Pro občany to přináší závažné otázky o fungování olomouckého magistrátu. Jakkoli může být lidem z jiných městských čtvrtí v zásadě i jedno, co se stalo se dvěma stromy v odlehlém Chomoutově, nemělo by být jedno, jak funguje radniční mašinérie, ignorující lidi, jejich názory, potřeby a přání, a chovající se jako buldozer, po kterém nám zůstává jen spoušť.
Konkrétní otázky na oddělení zeleně si formulujte sami.
Vlastimil Blaťák