„Porucha se projevila únikem SOx do ovzduší. Ve smyslu platného Provozního řádu zdrojů znečišťování ovzduší došlo ihned po zjištění úniku k odstavení dotčeného zařízení a jeho další provoz bude obnoven až po odstranění závady, na které se pracuje,“ uvádí se v tiskové zprávě, kterou společnost vydala.
Mezi oxidy síry patří oxid siřičitý (SO2) a oxid sírový (SO3). Oba oxidy jsou ale především důležitými komponenty průmyslové výroby kyseliny sírové, kde oxid siřičitý vystupuje jako hlavní surovina a oxid sírový jako meziprodukt.
Oxid siřičitý (chemický vzorec SO2) je jedním ze dvou hlavních oxidů síry. Je to bezbarvý, štiplavě páchnoucí, jedovatý plyn. Má 2,26× větší hustotu než vzduch.
Působí dráždivě zejména na horní cesty dýchací, dostavuje se kašel, v těžších případech může vzniknout až edém plic. Menší koncentrace vyvolávají záněty průdušek a astma. Chronická expozice oxidu siřičitému negativně ovlivňuje krvetvorbu, způsobuje rozedmu plic, poškozuje srdeční sval, negativně působí na menstruační cyklus. Používá se jako konzervant, antioxidant a prostředek proti hnědnutí do vína, kukuřičného sirupu, želé, sušeného ovoce, džusů, nealkoholických ovocných nápojů, pečiva, octa, výrobků z brambor, koření a polévek. Přidává se také při výrobě džemů a marmelád. Dále se používá jako bělící přísada do želatiny a k bělení chmele, lecitinu, hub, ořechů, lepidla a řepného cukru.
Značně toxický je oxid siřičitý pro rostliny, neboť reaguje s chlorofylem a narušuje tak fotosyntézu. V ovzduší pozvolna oxiduje vzdušným kyslíkem za přítomnosti vody na kyselinu sírovou, která je spolu s kyselinou siřičitou příčinou kyselých dešťů.
Vlastimil Blaťák
