Výstava Signál IV odkrývá v Olomouci neoficiální umělecký proud osmdesátých let

Telegraph Gallery již čtvrtou výstavou prezentuje veřejnosti sbírku Roberta Runtáka, zakladatele platformy umění a kreativity Telegraph. Reprezentativní výběr Signál IV: Osmdesátky je výpovědí o neoficiálním proudu osmdesátých let. Generaci tehdy nastupujících výtvarných umělců a umělkyň konfrontuje s jejich mentory. Výstavu Signál IV s díly Milana Knížáka, Adrieny Šimotové, Jiřího Davida, Tomáše Císařovského, Michaela Rittsteina a dalšími otevřela vernisáž 5. prosince, k vidění zůstane do 20. března příštího roku.

Signál IV je již čtvrtou výstavou v pořadí, která odkrývá další část sbírky Roberta Runtáka. Tentokrát se zaměřuje na výběr děl z osmdesátých let Československa, konkrétně v rozmezí let 1979–1991. Kolekci reprezentující tehdejší neoficiální výtvarnou scénu buduje Robert Runták koncepčně více než desetiletí. Všechna vystavená díla se do sbírky dostala s odstupem minimálně dvou dekád od svého vzniku.

„Z dnešního pohledu se jeví jako jedinečné, že tato výstava, komponovaná z exponátů z jediné soukromé sbírky, nenabízí jen subjektivní pohled sběratele, ale současně může fungovat jako komplexnější vhled do české výtvarné scény osmdesátých let,“ podotýká kurátorka Pavla Kosař, která výstavu připravila spolu s Miroslavem Jiřelem. Ten k výstavě dodává: „Může se zdát, že osmdesátky byly na povrchu hodně neviditelné, v oficiálním zorném poli se toho dělo velmi málo. O to více se toho ale dělo pod povrchem, v rámci soukromých akcí či v prostředí rukodělně vytvářených životních stylů. Osmdesátky jsou z mého pohledu „ne/viditelné“ díky těmto dvěma různícím se a střídajícím se perspektivám.”

To nejzajímavější ze soudobé umělecké scény se tedy odehrávalo mimo oficiální dohled hodnotících komisí, které měly být garantem dodržování ideové a umělecké hodnoty. Mnohovrstevnatý neoficiální galerijní provoz se držel na periferiích: v soukromých, alternativních prostorách či v přírodě.

Mladá generace umělců se formovala mimo jiné prostřednictvím krátkodobých výstav ve veřejném prostoru jako Chmelnice či Konfrontace I–IV., často provázené policejní perzekucí. Výstava prezentuje generaci umělců a umělkyň osmdesátých let v konfrontaci s jejich mentory, kteří působili mimo oficiální instituce. Za zavřenými dveřmi ateliérů nahrazovali chybějící debatu na uměleckých školách.

„Vzniklo nezaměnitelné vizuálně dlouhé desetiletí. Čas, ve kterém se střetly jazyky, přístupy, pojetí a osobnosti, které nesly myšlenku a vizuální kulturu z poměrně dávné minulosti do tohoto zmíněného času,“ upozornil kurátor sbírky Roberta Runtáka, Jan Kudrna.

Výstava Signál IV: Osmdesátky představuje umělce a umělkyně aktivní v osmdesátých letech ve dvou hlavních – generačních – liniích. Generace pomyslných mentorů tvořící už v předchozích dekádách je ve Sbírce Roberta Runtáka, a tedy na výstavě zastoupena jmény jako Milan Knížák, Adriena Šimotová, Aleš Veselý, Alena Kučerová či Jiří Načeradský. Tehdy nastupující uměleckou generaci přiblíží díla spojená se skupinou Tvrdohlaví, k níž se hlásili například Jiří David a Jaroslav Róna, ale i dalších spřízněných autorů a solitérů, jako jsou Václav Stratil, Vladimír Kokolia, Jiří Kovanda, Tomáš Císařovský či Marian Palla.

Díla celkem 38 umělců a umělkyň jsou k vidění až do 20. března 2025 v olomoucké Telegraph Gallery.

Vystavující umělci

Daniel Balabán, Tomáš Císařovský, Jiří David, Stanislav Diviš, Bedřich Dlouhý, Michal Gabriel, Dalibor Chatrný, Věra Janoušková, Magdalena Jetelová, Josef Jíra, Milan Knížák, Vladimír Kokolia, Richard Konvička, Jiří Kovanda, Marius Kotrba, Alena Kučerová, Martin Mainer, Jiří Načeradský, Petr Nikl, Ivan Ouhel, Marian Palla, Viktor Pivovarov, Michael Rittstein, Jaroslav Róna, Tomáš Ruller, Zbyšek Sion, Vladimír Skrepl, Otakar Slavík, Jiří Sopko, Václav Stratil , Antonín Střížek, Čestmír Suška, Adriena Šimotová, Margita Titlová Ylovsky, Květa Válová, Aleš Veselý, Petr Veselý, Josef Žáček

Kurátoři: Pavla Kosař, Miroslav Jiřele

Michaela Sikorová