Výsadba ovocné aleje proběhla v poli za přerovským hřbitovem na jaře roku 2017, okamžitě vzbudila zděšení jak majitelů pozemků, jejichž práv se dotýkala a s nimiž výsadbu nikdo nekonzultoval, tak i botaniků, kteří upozorňovali na skutečnost, že vysázené stromy nemohou v místě, kde probíhá intenzivní zemědělská činnost, dlouhodobě přežít.
Devadesát vysazených rostlin. Po sedmi letech jich už sedmdesát zemřelo
Na jaře roku 2017 bylo místě vysázeno celkem devadesát stromů a keřů, mimo jiné dvanáct hrušní, devatenáct jabloní, nebo pět ořešáků. Spolu s nimi ale i neovocné stromy, nebo keře. Ovocné dřeviny byly vysazovány jako jednoleté špičáky.
Odpor, který neuvážená výsadba vzbudila u majitelů okolních pozemků i u ekologů, měl za následek léta soudních sporů, z nichž zůstaly do dnešních dnů také dva znalecké posudky, dokumentující stav ovocné aleje v letech 2018 a 2021.
Oba posudky zpracoval emeritní profesor Mendelovy univerzity v Brně profesor Jan Hradilík, hned v tom prvním pak vyjádřil zásadní pochybnosti ohledně samotné výsadby, a dal tak za pravdu stěžovatelům.
„Vysazené stromy nesmí ve svém růstu omezovat majitele sousedních parcel. Na parcele, která je široká cca 450cm až 490cm nelze sadit ovocné stromy a keře v dvojřadí. Je třeba provést opravu výsadby a stromy případně zasadit do středu parcely, i když i taková výsadba není zcela ideální pro jabloně, hrušně, ořešáky a oskeruše, poněvadž 250 cm na každou stranu je pro růst koruny málo,“ uvedl profesor Hradilík v prvním posudku z roku 2018.
Problematice se znovu věnoval o tři roky později, kdy už běžel naplno soudní spor. „Moje zásadní připomínka se v roce 2018 týkala způsobu výsadby. Opakuji to, co jsem již uvedl v posudku v roce 2018, že v žádném případě není možné vysazovat ovocné stromky, nebo keře, ale ani žádné jiné dřeviny těsně na hranici pozemku, poněvadž je zapotřebí respektovat objemové změny koruny stromů v souvislosti s jejich následným růstem a především rozvoj kořenového systému ovocných dřevin,který se rozprostírá nejen do hloubky, ale i do šířky v rozsahu kolem 3 m od středu kmene. Nově jsem si prohlédl Ovocnou stezku v Přerově dne 21. 6. 2021 a podrobně jsem si prohlédl dřeviny a keře, které byly vysázeny na jaře roku 2017 v celkovém množství 90 vysazených rostlin. V době mé prohlídky Ovocnou stezku v Přerově tvořilo jen 27 rostoucích ovocných stromů, z nich většina byla ve velmi špatném stavu s minimálními přírůstky. Odumření dřevin bylo způsobeno z části okusem kmínků zvěří, z části uschnutím dřevin v důsledku nedostatečné péče o provedenou výsadbu, zčásti možná i v důsledku vandalismu,“ uvedl tehdy.
Po dalších třech letech je stav na místě ještě horší, stromů podle mluvčí přerovského magistrátu přežily jen dvě desítky, přesně dvacet jedna.
O dovýsadbě se už neuvažuje, říká přerovská mluvčí
Město Přerov dává od projektu, který v roce 2017 realizoval Spolek pro Přerov pana Horkého, ruce pryč. Na výsadbu v rámci projektu „Pojďte s námi vysadit ovocnou stezku do polí“ tehdy sice dostal spolek dotační podporu z Nadace Partnerství ve výši sto tisíc korun, sedm roků po výsadbě se ale k projektu už radši nikdo nehlásí.
Možná i proto, že táhlý soudní spor dal ve výsledku za pravdu majitelům okolních pozemků, a město Přerov dokonce skončilo v exekuci, kdy měly být na základě pravomocného rozsudku některé stromy přesazeny, ale nestalo se tak ve stanovené lhůtě.
Radnice tak dává od projektu ruce pryč a dnes nezná ani celkové náklady projektu, které by se podle redakčních zjištění měly pohybovat – včetně prohraných soudních sporů – rozhodně nad částkou půl milionu korun.
„Projekt nebyl realizován městem, tudíž město nezná celkové náklady projektu,“ říká dnes mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Stav stromů na stezce je dnes ale stav ještě horší, než jak jej dokumentuje posudek z před tří let. Podle informace paní mluvčí dnes v místě přežilo jen jednadvacet stromů, z dvanácti hrušní pouze šest, z pěti ořešáků tři, jabloň bohužel už ani jediná. Podle zjištění magistrátu by v místě mělo z původní výsadby dále růst 94 keřů.
O dovýsadbě se již dnes podle Lenky Chalupové neuvažuje. „Nejsou zde vyřešeny vlastnické vztahy k pozemkům,“ uvedla na náš dotaz.
Co zbylo z Ovocné stezky? Vlastně už jen jméno v mapě
Procházka Ovocnou stezkou Pastviska, jak zní oficiální název, je po sedmi letech značně tristní. Na 1,2 km dlouhé stezce, která vede polem, přežilo do dnešního dne minimum vysázených stromů a představa košaté romantické ovocné aleje, sloužící procházkám, je na míle daleko skutečnému stavu.
Na místě dlouhé stovky metrů v otevřené krajině žádné stromy nejsou, pokud ano, jedná se o osamocené solitérní kmeny a je otázkou, kolik z nich se na jaře ještě zazelená – s podzimem proběhla na přilehlých polích hluboká orba a další hrubé poškození kořenového systému je tedy pravděpodobné.
Na seznam mapách je úsek polní cesty nadále vyznačen jako Ovocná stezka. „Kilometrová trasa obnovené stezky je lemována desítkami ovocných stromků – hrušní, jabloní, švestek, třešní, višní a oskeruší,“ píše se v seznam mapách v oficiálním, dosud nezměněném popisku.
Vlastimil Blaťák
