Okolo umírajícího léčitele Emila Havelky se v dubnu 2018 odehrávalo drama, kterému možná sám již nebyl schopen rozumět. Jeho stav byl velmi vážný. Jak vyplývá ze zprávy jeho ošetřující lékařky Špačkové z Nemonice Na Pleši z dubna 2018, „je nutná plná ošetřovatelská péče. Pacient zcela nesoběstačný. Z medicínského hlediska není pacient způsobilý k právním úkonům,“ stojí v lékařské zprávě. 26. dubna téhož roku Emil Havelka v brzkých ranních hodinách po dlouhé vyčerpávající nemoci umírá.
Podle dokumentů, kterými měl údajně těsně před smrtí prodat svůj Horský Hotel Hořec v Peci pod Sněžkou, však zřejmě jezdil po republice a na různých místech ověřoval podpisy k prapodivné transakci. Kupujícím hotelu byl olomoucký směnárník Petr Heger.
Podivný prodej za provizi dvacet procent, kupní cena nikdy nebyla zaplacena
Celá transakce je plná podivností, nad kterými zůstává rozum stát. V kauze se od úplného počátku objevuje jméno Josefa Kůtka, který měl být prodávajícím léčitelem k prodeji hotelu údajně zmocněn. Plná moc s Havelkovým podpisem říká, že je Kůtek zmocněn k prodeji hotelu za částku nejméně 28 milionů korun.
K prodeji pak skutečně došlo, ovšem za okolností, které naznačují spíše spáchání závažného podvodu, než standardní realitní transakci. Ve zprostředkovatelské smlouvě a související kupní smlouvě se objevuje provize ve výši dvacet procent z dosažené kupní ceny ve prospěch bankovního účtu zmocněnce prodávajícho, pana Josefa Kůtka, tento by tak v případě prodeje měl obdržet částku 5,6 milionu korun. Kupní cena ale nebyla k dnešnímu dni prodávajícímu zaplacena.
„Plná moc, podepsaná velmi krátce před smrtí pana Havelky, je koncipovována tak, že kupní cena bude sjednána minimálně na částku 28 milionů korun, nicméně že kupní cena bude zaplacena na účet prodávajícího až ve lhůtě do 14 dnů od zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. To je velmi nestandardní. Není zde žádná úschova, žádná jistota, že kupující disponuje zmíněnou částkou. Nemovitost se nejprve převede a až potom zaplatí,“ upozorňuje na jednu z podivností advokát, který v soudním sporu zastupuje Havelkovy děti.
Běžící soudní spor, vedený u Okresního soudu v Trutnově pod spisovou značnou 7 C 19/2018, je také důvodem toho, že změna v katastru nemovitostí není dodnes zapsána a kupující tak ani šest let po Havelkově smrti za hotel ještě nezaplatil.
To nicméně nebrání tomu, aby na něm bohatl.
Stopadesát tisíc měsíčně od provozovatele za dlouhých šest let
Přibližně jedenáct milionů už mohlo olomouckému „kupci“, který se nikdy nestal vlastníkem, jako vlastník ale léta vystupuje, přinést údajné vlastnictví hotelu. Jak totiž zjistily Hanácké novinky, Heger hotel během této doby, tedy již od roku 2018, pronajímal hned několika provozovatelům za měsíční nájemné, které se mělo a má pohybovat kolem 150 tisíc korun.
Podle slov jednoho z provozovatelů ale při uzavírání smluv nikdy neuvedl, že majitelem vlastně není. Najatému provozovateli měl předložit Správcovskou smlouvu, ve které se prezentoval jako budoucí vlastník hotelu, aniž by byl zapsán v katastru nemovitostí a aniž by k tomu měl jakýkoli legální titul. „Poslední provozovatel vůbec netušil, že probíhá nějaký soudní spor a že i on tak bude stranou žalovanou o vyklizení hotelu. Při uzavírání smlouvy ho pan Heger nepoučil o tom, že není žádným vlastníkem,“ říká advokát.
Kdo je Petr Heger
Veřejnosti je nejspíše znám jako směnárník. Provozovnu míval v Riegrově ulici. Patřila mu také kavárna Lucerna za Komerční bankou, nyní se zabývá převážně úvěrovou činností a realitními obchody. V nedávné době zakoupil také areál Horizont v Bystrovanech u Olomouce.
Redakce Hanáckých novinek oslovila Petra Hegera na zveřejněných e-mailech hpworld@echange.cz a h.p.world@seznam.cz s prosbou o vyjádření, nepřišla však žádná reakce.
Podivná koupě. Mohl pan Havelka dokumenty vůbec podepsat?
Rekonstrukci časového sledu událostí, které proběhly v posledních dnech života pana Havelky, je možno provést na základě e-mailové komunikace a datace dokumentů, které jsou dnes předmětem soudního sporu. Do případu vnášejí víc otázek, než odpovědí, a ukazují na velmi pravděpodobný velmi rozsáhlý podvod.
Údajný zmocněnec prodávajícího, pan Josef Kůtek, prokazatelně krátce před smrtí kontaktoval e-mailem jednoho z dědiců, aby mu oznámil, že se připravuje prodej hotelu. Krátce před smrtí zde znamená jeden jediný den, a to 25. dubna 2018 v 16:21 hodin, kdy pan Josef Kůtek jako zmocněnec umírajícího Emila Havelky zasílá jeho dceři Návrh kupní smlouvy – s dodatkem, že podpis se plánuje na 26. dubna. Aby mohl Kůtek za Havelku jednat a obdržet provizi 5 600 000 Kč, potřebuje dva dokumenty, podepsané Havelkou. Zmíněnou ověřenou Plnou moc, a zprostředkovatelskou smlouvu.
V tomto bodě se sluší připomenout svědectví ošetřující lékařky, která již dávno předtím v dokumentaci uvedla „Pacient zcela nesoběstačný. Z medicínského hlediska není pacient způsobilý k právním úkonů.“
Jenže 26. dubna brzy ráno Emil Havelka umírá. Naráz se ale objeví kupní smlouva na hotel, podepsaná panem Kůtkem již 17. dubna a panem Hegerem 20. dubna, nesoucí ověřovací doložku z advokátní kanceláře v Žatci. O tom se dědicové, tři děti Emila Havelky, dozvídají až po tatínkově smrti. A z e-mailové komunikace, kterou mají k dispozici, plyne jejich podezření, že ke všemu došlo až po tatínkově smrti.
K dovršení všeho pak 27. dubna, tedy den po Havelkově smrti, rozeslal pan Heger prostřednictvím svého zástupce pana Koudelky potenciálním dědicům e-mail, v němž uvádí, že „kupní smlouva byla uzavřena dne 26. dubna.“ To je ovšem rozporu s dokumentem, který byl mezitím uložen na Katastrální úřad.
Celou věc zkoumala z trestního hlediska i policie. V policejním usnesení se dočteme, že „pochybnosti vzbuzují okolnosti, za kterých smlouvu podepsal kupující Mgr. Heger, a také skutečnost, že se nepodařilo dostatečně vysvětlit jednání Mgr. Hegera, kdy pozůstalí po Emilovi Havelkovi došli k přesvědčení, že smlouva o koupi hotelu Hořec nebyla za života Emila Havelky uzavřena, a teprve má proběhnout jednání o jiném návrhu kupní smlouvy. Provedenými úkony se však nepodařilo zjistit relevantní informace, které by vedly s vyšší mírou pravděpodobnosti k závěru, že pan magistr Heger smlouvu skutečně podepsal až po smrti Emila Havelky,“ stojí v usnesení policejního orgánu Krajského ředitelství Královéhradeckého kraje z roku 2019, a policie musela případ prozatím odložit.
Důvodem má být především skutečnost, že pod všemi Havelkovými podpisy je ověřovací doložka. Jestli byl umírající schopen cestovat a ověřovat svoje podpisy na různých místech České republiky, bude předmětem soudního dokazování. Z redakci dostupné zdravotní dokumentace vyplývá, že toho být schopen neměl.
Provize z prodeje 5,6 milionu a zřejmě podhodnocená cena za hotel. Prodávající dodnes peníze nedostal
Jako velmi nastandardní se pak jeví provize, kterou si pan Kůtek údajně dohodl s panem Havelkou a je uvedena v kupní smlouvě, a to ve výši dvacet procent z celé transakce. Nejde jen o výši provize, ale také o to, že k takové formulaci smlouvy podle dědiců vůbec nebyl zmocněn, kdy celá kupní cena měla být dle údajného zmocnění poukázána pouze ve prospěch strany prodávající, tedy na bankovní účet pana Emila Havelky. Jako zástupce prodávajícího (Josef Kůtek) by tedy bezprostředně po vkladu vlastnickéh práva měl sám sobě vyplatit částku 5,6 milionu, zbytek kupní ceny za Hotel Hořec nebyl dodnes uhrazen, a to kvůli zvláštní formulaci o čtrnáctidenní lhůtě od zápisu do katastru, který je však kvůli soudu pozastaven.
Z redakčních zjištění také vyplývá, že cena 28 milionů korun za hotel je zřejmě podhodnocená, a údajně za něj bylo nabízeno až 45 milionů korun. Znalecký posudek jenž je součástí spisu, vyhotovený soudním znalcem Ing. Janem Kroupou stanovil ke dni 6. 2. 2018 cenu hotelu Hořec na částku 45.940.490 Kč.
Podle svědectví, která má dále redakce k dispozici, bylo ale účetnictví hotelu vedeno jeho provozní ředitelkou a partnerkou pana Havelky jako ztrátové. Stejná ředitelka pak měla po smrti léčitele kupcům vydat klíče od hotelu.
Jaká byla skutečná vůle léčitele Havelky a kdo a jestli využil jeho onemocnění se snahou se obohatit jsou skutečnosti, které řeší soud.
Redakce pracuje na získávání informací k celé řadě podobných kauz, v níž figurují stejná jména.
Vlastimil Blaťák