Výstava zdůrazňuje různorodost užití, funkce a vzhledu palných zbraní v průběhu staletí. Návštěvníci poznají proces výroby a řemeslného zpracování i uplatnění technologických novinek a zajímavostí při jejich vzniku. Ve vitrínách se objeví přes 300 exponátů, které doplní další sbírkové předměty. K vidění bude například kolekce olomouckých hradebních pušek, terčovnice zdejších ostrostřelců, vzácné lovecké pušky či orientální zbraně.
„Výstava je výsledkem dlouhodobé spolupráce naší instituce s kolegy z Východočeského muzea v Pardubicích. Díky jejich vstřícnosti se nám podařilo vytvořit unikátní ucelenou kolekci, kterou snad ocení nejen příznivci militarií, ale také široká veřejnost. Jsme přesvědčeni, že výstava dokáže zaujmout návštěvníky každého věku, a to i ty bez hlubší znalosti oboru,“ řekl historik a kurátor Karel Podolský z Vlastivědného muzea v Olomouci.
Podle spoluautora historika Jana Tetřeva z pardubického muzea by si lidé měli z výstavy odnést poznání, že zbraně k lidem patří. „Jsou ukázkou vrcholných řemeslných a technologických dovedností doby, v níž vznikaly. Ačkoliv je jejich hlavním účelem lov nebo boj, nemůžeme je přehlížet – jsou součástí historie.“
Návštěvníci se seznámí s mistry puškařského řemesla
Symbolickým propojením obou muzeí je honosně zdobená kulovnice puškaře Wenzela Pursche, která byla vyrobena v Olomouci a dnes patří k nejkrásnějším exponátům sbírky v Pardubicích. Lidé se seznámí s příběhem puškaře Georga Keisera, který vyráběl zbraně pro císaře Leopolda I. Zajímavý osud měl také Antonín Vincenc Lebeda, který je považován za nejlepšího českého puškaře 19. století. V jeho dílně vznikaly ty nejluxusnější zbraně pro bohaté klienty, včetně císaře Františka Josefa I. Na výzdobě jeho děl se podílel i slavný malíř Josef Mánes.
„Mnozí puškaři to dotáhli skutečně daleko, i když pocházeli ze skromných sociálních poměrů. Dokázali se i v těžkých dobách uživit a mnozí se proslavili i daleko za hranicemi své země. V rukou těch nejlepších pak vznikala doslova umělecká díla vytvořená s použitím těch nejkvalitnějších materiálů, nešetřilo se stříbrem ani zlatem,“ upřesnil Karel Podolský.
Rozsáhlá expozice je umístěna do sálu sv. Kláry. Jejím architektem je Radek Polívka. „Výstavní prostor je členěn na základě vzájemně barevně odlišených tematických celků, kterým dominují velkoformátové fotografie detailů jednotlivých zbraňových mechanismů. Tímto jednoduchým rozdělením provázíme návštěvníka vývojem palných zbraní. Myslím, že velké množství vystavených předmětů je tím silným motivem, který tuto výstavu definuje.”
V expozici se objeví i nejrůznější kuriozity
Příchozí uvidí pušky tereziánských válek, ale i ty, které nosili vojáci napoleonské éry. Nechybí trombony-brokovnice, které měli strážci dostavníků na ochranu před lupiči. Zájemci se dozví, jak vypadaly předchůdkyně přesných sportovních zbraní, které dnes vyhrávají olympiády, nebo zjistí, jak se na střelnicích bavili měšťané s perkusními terčovnicemi. Na výstavě se objeví prababička útočných pušek, které dnes používají armády většiny států. Vystaveny jsou i neobvyklé amatérské výrobky, které si lidé vytvořili v rozporu se zákonem. Kuriozitou je například pokus o výrobu samopalu ze vzduchovky.
Po celou dobu trvání výstavy až do 14. 9. 2025 se návštěvníci mohou těšit na řadu přednášek a komentovaných prohlídek. Pro žáky a studenty základních a středních škol připravuje Centrum muzejní pedagogiky VMO edukační programy. V souvislosti s výstavou vznikla ve spolupráci s Vydavatelstvím Univerzity Palackého rovněž publikace Příběhy palných zbraní.
„Když jsme viděli, jak dokonale jsme díky Pavlovi Rozsívalovi schopni vyfotit exponáty, rozhodli jsme se s kurátory výstavy jít za hranice běžného katalogu a připravit výpravnou knihu o pečlivě vybraných 100 zbraních. Pro knihu jsme zvolili netradiční kombinaci tiskařských technik, takže čtenáři i badatelé mají příležitost nejen poznat pestré příběhy palných zbraní, ale především vidět na fotografiích zbraně z různých perspektiv,“ řekl ke knize Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.
Výstavně-vzdělávací cyklus Fenomén: Obrana
V programu budou přednášky, workshopy, aktivity pro školy, besedy, panelové diskuze i filmové projekce. „Hlavním motivem unikátního cyklu Fenomén: Obrana je společné hledání role kulturních institucí v moderní společnosti, kterou stojí za to bránit. V rámci cyklu vystoupí přední čeští a zahraniční odborníci, návštěvníci budou moci kromě vystavených zbraní odhalit historii vojenské kuchyně nebo dějiny kriminalistiky. V neposlední řadě se zaměříme také na obranu jednotlivce a praktické rady pro život člověka v komplexní moderní době,“ uvedl ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jakub Ráliš.
Muzeum se stane důležitou platformou pro setkávání široké veřejnosti, odborníků i laiků a nabídne hlubší kontextuální pohled na složitá témata násilí jako konstanty lidských dějin. „Ze své pozice velitele 91. skupiny informačního boje myslím dokážu zhodnotit, co je jednou z klíčových podmínek vítězství, ale i odstrašení, v novodobých konfliktech – je to odolná společnost, která si je vědomá vlastních hodnot a chápe, že jsou chvíle, kdy je třeba za ně bojovat i se zbraní v ruce. Domnívám se, že až si po roce vyhodnotíme dopady všech přednášek nebo workshopů, bude všem evidentní, o jak průlomový počin v oblasti budování odolné společnosti se jednalo,“ řekl plukovník Ivo Zelinka, který je velitelem 91. skupiny informačního boje v Olomouci. Kromě Armády ČR na projektu spolupracují také Policie ČR, Ministerstvo obrany, Národní ústav duševního zdraví, Univerzita Palackého v Olomouci, Paměť národa a další instituce.
Martina Vysloužilová
