Senátor studoval několik vysokých škol, závěrečné práce ale nejsou k nalezení. Neexistuje ani uváděná fakulta

Když jsme v roce 2018 pátrali po diplomových pracích Františka Jury, prostějovského primátora a nově zvoleného senátora, nic jsme nikde nenašli. Ani o jedné ze dvou prací nevěděl server thesis.cz, a nebyly dohledatelné ani fyzicky. Senátor navíc ve svém životopise dodnes tvrdí, že vystudoval fakultu, která vůbec neexistuje.

„Absolvent dvou vysokých škol, a to Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, a Pedagogické fakulty Univerzity Jana Amose Komenského v Praze. Na první univerzitě vystudoval obor management sportu a trenérství, na druhé pak andragogiku,“ stojí v životopise Františka Jury na webu prostějovského magistrátu.

Tvrzení má jednu vadu: Univerzita Jana Amose Komenského žádné fakulty nemá. Je tak těžké uvěřit historce o obyčejném přepsání se v životopise, o písařské chybě – většina lidí si totiž pamatuje, kam docházela po několik let.

O kauze jsme poprvé informovali v roce 2018, František Jura tehdy na redakční výzvu nepředložil ani jednu ze závěrečných prací a ignoroval i redakční dotazy, práce navíc nejsou veřejně dohledatelné. Nyní si ke svému jménu přidal ještě třetí titul.

Jurovy závěrečné práce zmizely. Pátralo se po nich i fyzicky

Po Jurově závěrečné práci z Olomouce se ale slehla země. Kauzy politiků, kteří opsali svoje diplomky, tak mohou mít v osobě prostějovského primátora a čerstvého senátora nyní ještě barvitější pokračování: Jura zřejmě nic neopsal, ale je možné, že dokonce ani nenapsal. Přestože bakalářské a diplomové práce jsou totiž ze zákona veřejně dostupné, jeho někam zmizely.

Práci z olomoucké FTK nedokáže najít ani katalog Knihovny Univerzity Palackého, ani specializovaný server theses.cz, k dovršení všeho ale jeho bakalářská práce z roku 2007 neexistuje ani fyzicky v archivu Fakulty tělesné kultury, kam jsme se v roce 2018 jako redaktoři vypravili v doprovodu knihovníků UP hledat.

Původní reportáž z listopadu 2018, kterou jsme psali po jiné médium

Byla to vpravdě detektivní záležitost. Katalog Knihovny Univerzity Palackého nám na dotaz odpověděl nulovým výsledkem, což je na absolventa z roku 2007 přinejmenším podivné. Otevřeli jsme tehdy theses.cz, server, který v minulosti zatopil tolika politikům, když opisovali ve svých diplomkách. Ale ani ten o Jurově bakalářské práci z roku 2007 nic nevěděl. Následovala tedy cesta přímo na Fakultu tělesné kultury do Neředína. Po chvíli běhání od sekretářky děkana až po tajemníka fakulty  jsme skončili v knihovně, a velmi ochotná paní knihovnice se dala do práce. Začala osobně vyhledávat v několika listech seznamu vytištěných diplomek a bakalářek, Jurova bakalářská práce tam zapsána byla, a to černě, což podle systému, který si v knihovně pro sebe interně vytvořili, znamená, že knihovníkům doopravdy prošla rukama – a je zařazena do archívu. Protože se tyto práce archivují dvacet let, vcelku logicky musí být ve skladu, odtušila paní knihovnice a zavedla nás tam. Sklad vypadal jako všechny knihovní sklady: mírně zaprášený, ale pečlivě seřazený, protože do regálů se veřejnost nemá jak dostat. Bakalářské práce jsou tam hezky a pravidelně vyskládány podle abecedy a podle let. Jenže stejně, jako si byla paní knihovnice před cestou do archívu stoprocentně jistá, že tam práce je, protože záznamy to řekly, na místě se vyděsila. Ona tam totiž není. Společně jsme to prošli několikrát, i kdyby ji omylem někdo zařadil do jiného roku nebo regálu. Nebyla tam, zmizela.

Vysoké školy zpřístupňuji závěrečné práce ze zákona

Vysoké školy jsou ze zákona povinny zpřístupnit závěrečné práce svých studentů veřejnosti. Výjimky existují, ale zjednodušeně řečeno je tvoří pouze ty práce, které by obsahovaly například utajované skutečnosti. Všechny ostatní by měly být k sehnání v příslušných knihovnách, a samozřejmě na portále theses.cz.

Po právní stránce věc řeší Zákon o vysokých školách, který v paragrafu 47 b výslovně říká, že „Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Vysoká škola disertační práci nezveřejňuje, byla-li již zveřejněna jiným způsobem. Vysoká škola může odložit zveřejnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce. Vysoká škola zašle bez zbytečného odkladu po obhájení bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu.“

Od roku 2018, kdy se kauza poprvé objevila, jura diplomky nepředložil, ale přidal další titul

Věc je o to horší, že ani katalog Univerzity Jana Amose Komenského vůbec neví o tom, že by v jeho fondech existovala jakákoli práce autora Jury. Právě zde měl Jura, po dosažení bakalářského vzdělání z Olomouce, studovat andragogiku na neexistující Pedagogické fakultě. Taktéž portál thesis.cz dává i v tomto případě nulovou odpověď.

Jura chybějící diplomky nepředložil dodnes. V právě skončených volbách do Senátu se ale uváděl jako „Jura František Mgr. MBA, LL.M.“, znamená to tedy, že od roku 2018, kdy se kauza poprvé objevila na veřejnosti, přidal ještě další, už třetí titul. Za zkratkou LL.M. se skrývá zkratka anglického sousloví Master of Laws, nebo latinské Legum Magister.

Tento anglosaský titul je v zemích svého původu na úrovni magisterského studia, v České republice se však o akademický titul nejedná a nelze ho tedy zapsat do občanského průkazu. Na volební listiny ale zřejmě ano.

Udělování neakademických (tedy jiných, či profesních) titulů není upraveno zákonem, nejedná se o řádné vysokoškolské vzdělání, ale o jistý druh profesní nástavby – kurzu. Profesní tituly nepodléhají žádné akreditaci, nebo kontrole ze strany státního dozoru, a proto kvalita poskytovaného vzdělání může být zpochybněna.

Vlastimil Blaťák