Na světě existuje asi 35 tisíc odrůd jablek, u nás se jich historicky pěstovalo asi šedesát druhů. Dnes, 21. října slavíme Mezinárodní den jablek, v zahraničí známý jako Apple day. Slaví se především na britských ostrovech, s ohledem na výraznou pěstitelskou a kulinářskou tradici jablek v českých zemích ale stojí za připomenutí i u nás.
Staré odrůdy jablek ale zmizely ze zahrad, a to především proto, že je vytlačily odrůdy, které lze pěstovat ve velkém.
Supermarkety srazily ceny, pěstování starých odrůd je problém
Ovocnáři u nás kdysi vyšlechtili odrůdy ideální pro zdejší klima. Vysazovaly se především původní vysokokmenné odrůdy, odolné a dlouhověké. Moderní svět ale přinesl tlak prodejních řetězců na ceny, pro zemědělce pak na výnosy a náklady, což mělo za následek výraznou redukci počtu pěstovaných odrůd. Pro celou řadu pěstitelů je tak výhodnější přímý prodej jablek v podnikových prodejnách, nebo samosběr.
Kvůli cenové politice řetězců je ale většina sadů v Česku nevýdělečných a jejich rozloha v se rámci celé republiky dlouhodobě snižuje. Pěstitelé, pokud chtějí druhovou rozmanitost nejen jablek udržet, proto hledají cesty, jak ekonomicky přežít.
„Pěstujeme asi patnáct odrůd jablek. Do marketů dodáváme prostřednictvím CZ Fruit čtyři odrůdy, Gala, Red Prince, Golden Delicious, nebo Braeburn. Pokud dodáváme jiná, jsou v marketech zařazena jako jablko červené,“ uvádí Michal Horáček ze společnosti Úsovsko Agro.
Proč o ostatní odrůdy není zájem?
Šlechtění jabloní v minulosti probíhalo vždy za nějakým účelem. „Část šlechtění proběhla z důvodu rezistence ovoce vůči škůdcům, chorobám a mrazům. Vyšlechtily se odrůdy vhodné na moštování s vyšším obsahem kyseliny jablečné, nebo odrůdy pevné, vhodné třeba na sušení,“ říká Michal Horáček.
Odpověď, proč jsou v hypermarketech většinou jen čtyři stejné odrůdy, zatímco jich známe tisíce, je tím možná na stole. Kromě výkupní ceny omezují markety svou nabídku na odrůdy vhodnější pro přímou konzumaci. Konkrétně na Úsovsku se teď píše příběh, který může staré jabloňolvé odrůdy zachránit. Pragerovy sady v Libině koupila společnost Kofola, a zachránila tak původní druh jablka, který bude sloužit pro produkci ciderů.
Jablko s přidanou hodnotou: cesta k uchování druhové rozmanitosti
„Před téměř třemi lety jsme projeli Normandii a seznámili se s velkým množstvím sadařů, kteří nám předali důležité know-how pro pěstování speciálních hořkosladkých odrůd jablek. Odrůdy, které jsme tehdy vybrali, vyrůstaly poslední dva roky v ovocné školce na Moravě. Odtud jsme je v listopadu převezli a vysadili v našich nových sadech,“ prozrazuje Alexandros Samaras, jednatel F.H. Prager, dceřiné společnosti Kofoly, která vyrábí řemeslné cidery. Jedná se zde o odrůdy, které jsou vhodné k moštování, z hlediska fyzikálních nebo biochemických vlastností, především pak oxidace.
Právě kvůli jejich produkci zakoupila společnost historické jablečné sady v Libině. Tři roky bude trvat, než nově vysázené jabloně začnou plodit. „Máme dost času na to poznat sadařské umění a naučit se ho. Ciderové odrůdy nyní musíme dovážet z Anglie nebo Francie. Ale vzhledem k tomu, jak zdatní pěstitelé jsme v Česku vždycky byli, věřím, že se nám do budoucna podaří zajistit si tuto odrůdu lokálně,“ uzavírá Tomáš Jendřejek, jeden ze zakladatelů Kofoly, který dostal její zemědělskou divizi na starosti.
Úrodu nejen jablek letos výrazně poškodil jarní mráz a ztížil tak zemědělcům už tak složité podmínky. Nejen příklad Pragerových sadů ale ukazuje, kudy vede tržní cesta pro zachování tradičních českých odrůd jablek. Jablka, která Úsvosko Agro pěstuje, používají například do müsli tyčinek, které společnost vyrábí.
Kromě prodeje nezpracovaných jablek na e-shopu nebo formou samosběru tak naznačuje cestu, jak mohou pěstitelé, zvláště ti, kteří pěstují ovoce ekologicky nebo bio, přežít.
Vlastimil Blaťák
