Davidova socha Revoluce již zdobí přednádraží. Tvoří ji 85 tisíc klíčů, jsou z celé republiky

Z Palachova náměstí se do prostoru přednádraží přesunula socha Revoluce, tvořená 85 tisíci klíčů. Výtvarník Jiří David ji vytvořil ke dvacátému výročí sametové revoluce. Letos od listopadových dní roku 1989 uplyne již pětatřicet let.

Socha Revoluce vizuálního umělce Jiřího Davida, která dosud provizorně stála na Palachově náměstí, byla po dvou letech od ohlášení záměru konečně přestěhována do přednádražního prostoru. Město Olomouc v minulosti sochu přijalo jako dar od sběratele umění Roberta Runtáka.

Sochu jsem od Jiřího Davida zakoupil s cílem darovat ji Olomouci a obohatit tak její veřejný prostor. Dílo bylo provizorně umístěno na olomouckém Palachově náměstí. Po schválení přijetí daru se stane statutární město Olomouc vlastníkem sochy,“ uvedl Robert Runták.

Socha Revoluce pochází z roku 2010, jejím tvůrcem je český umělec Jiří David, spoluzakladatel umělecké skupiny Tvrdohlaví. Jeho mediálně nejznámějším dílem je neonové srdce nad Pražským hradem v závěru posledního funkčního období prezidenta Václava Havla.

Celá socha i s konstrukcí váží asi dvě tuny. Tvoří ji 85 tisíc klíčů, na které jdme museli vyhlásit sbírku, která se realizovala i pomocí lidí z Olomouce. Pomohly i firmy, které se výrobou klíčů zabývají,“ řekl pro Hanácké novinky Jiří David. Cena sochy je dnes odhadována na přibližně pět milionů korun.

Každé písmeno slova „Revoluce“ má svoji genezi

Volba fontů pro tvorbu celé sochy nebyla podle slov umělce náhodná. Ikonické „R“ na vrcholu sochy, znázorňující dobový font Rudého práva, není jediným skrytým poselstvím výběru fontů. Z toaletního papíru použil Jiří David písmeno „e“, z vaty „v“, písmeno „o“ pochází z obalu žvýkačky Pedro, „l“ je z reklamny pana Vajíčka, „u“ z tuzexového poukazu, „C“ z loga Cestovní kanceláře mladých, a dolní „e“ pochází z fontu použitého na komunistické legitimaci.

Socha postupně rezaví, bortí se, a svůj smysl má i vychýlení celé sochy, kdy písmena dole jsou drcena vlastní vahou. Dává tak najevo vývoj samotné revoluce v čase,“ uvedl Jiří David.

Podle dobové kritiky Jiřího Přibáně je Davidova socha je důvtipnou kombinací banality a výjimečnosti, přísné exaktnosti a organické neuspořádanosti, osobní vzpomínky i kolektivní paměti, tedy přesně toho, co definuje každou moderní revoluci.

Vlastimil Blaťák