Podle plukovníka Pavla Maňase, který v postižených oblastech výstavbu připravuje, nejprve armáda obdrží požadavek od krizového štábu, následně tým složený z odborníků z Armády ČR i Univerzity obrany na místě posoudí situaci. Vyhodnotí, zda je možné provizorní most vybudovat a zda by měl vyrůst na původním místě. Pokud stavba dostane „zelenou“, Univerzita obrany nachystá projektovou dokumentaci. Před zahájením stavby bude také nutné opravit okolí mostu – povodeň s sebou často odnesla dlouhé úseky silnic nebo podemlela břehy. Samotná stavba ženistům zabere jeden až tři dny podle toho, zda bude budován těžký nebo střední most. Podle zkušených ženistů v minulosti postavení prvních mostů po povodni zabralo kvůli obtížným podmínkám na místě asi tři týdny.
Armáda ČR je do likvidace následků povodní zapojena od samotného počátku. Záchranné práce mají na starosti hlavní složky integrovaného záchranného systému (IZS), tedy především hasiči. Vojáci vyráží do terénu ve chvíli, kdy dochází k mimořádné nebo krizové situaci, další složky IZS nestíhají a někdo je o zásah požádá.
Ještě než povodně začaly, uvedl náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka do pohotovosti stovky vojáků, ať už týmy s vrtulníky nebo ženisty, kteří byli v případě potřeby připraveni neprodleně vyrazit na pomoc. Vojáci po začátku krize s vrtulníky zachránili desítky lidí a na vyžádání samospráv plnili i další úkoly. Protože IZS své povinnosti skvěle zvládal, větší zapojení vojáků v tu chvíli vyžádáno nebylo.
Jejich čas přichází při odstraňování následků pohromy, tedy nyní. Vláda pro tyto účely vyčlenila 2000 vojáků. Nasazeny jich již byly stovky, odklízí škody, rozváží humanitární pomoc, monitorují situaci. Zasahují v Jeseníku, Opavě, na Bruntálsku. Nasazeni byli piloti, meteorologové, ženisté, zdravotníci i psychologové.
Ženisté mají v současné době v terénu všechnu svou speciální techniku, která může být pro likvidaci škod nasazena. Dnes bylo nasazeno přes 400 vojáků a více než sto kusů techniky. Armáda nyní pokrývá všechny požadavky, které od krajů dostala. Pokud starostové potřebují ve svém regionu pomoc a spolupracují s HZS a určeným velitelem zásahu, odešlou žádost o pomoc na krajský krizový štáb. Zde se požadavek vyhodnotí a stanoví se jeho priorita. Cestou Krajského operačního a informačního střediska (KOPIS) a následně Národního operačního a informačního střediska (NOPIS) putuje přímo k armádě. Pokud vojenskou techniku nebo jinou pomoc od vojáků potřebují hejtmani, žádají cestou NOPIS. Jde o nastavený a funkční systém. Armáda je připravena neprodleně žádosti vyslyšet.
Karel Čapek
