S otázkou potravinového odpadu se dnes společensky zodpovědné firmy snaží bojovat.
„V rámci plýtvání potravinami jsme si dali cíl snížit do roku 2025 potravinový odpad o padesát procent. Tento cíl se nám podařilo naplnit již před pěti lety,“ říká Katarína Navrátilová, generální ředitelka Tesco ČR. „Dalším cílem je nulový odpad, snad je to reálné,“ dodává.
Pokud by byly potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropské unii jsou podle dat Organizace pro výživu a zemědělství a Eurostat za 55 % znehodnocených potravin zodpovědné domácnosti, 18 % se vyhodí při výrobě a zpracování, 11 % má na svědomí primární produkce, 9 % ve veřejné stravování a 7 % vyplýtvají maloobchody.
Nákupní fáze je pro udržitelné nakládání s jídlem stěžejní, říká řešitelka výzkumu
Podle výzkumu Mendelovy univerzity vznikl v roce 2023 výpočet, z něhož vyplývá, že rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně přijde o 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Jak upozornila Lucie Veselá, jedna z řešitelek výzkumu na Mendelově univerzitě, právě retail hraje klíčovou roli v boji proti plýtvání potravinami, protože nákupní fáze je pro domácnosti na cestě k udržitelnému nakládání s potravinami stěžejní. Edukace spotřebitele je nezbytnou součástí změny a posunu k udržitelnému chování při nakládání s potravinami.
„Z našeho průzkumu vyplývá, že až 87 % lidí chce další informace o této problematice a vítá tipy a rady, jak zabránit plýtvání potravinami. Toto téma ve společnosti silně rezonuje a jako výzkumníci jsme rádi, že společně s Tescem se nám daří zvyšovat informovanost spotřebitele nenásilnou a zábavnou formou,“ uvedla Veselá.
Společnost přitom k predikci nákupního chování zákazníků, tak, aby od svých dodavatelů objednávala přiměřené množství jídla, které potom nezůstane v regálech, dnes využívá i umělou inteligenci. „Pokud víme, že bude pršet, nebo se blíží teplo, zákazník se začne chovat jinak. V tomto bodě je pro nás umělá inteligence při plánování nákupů velmi důležitá,“ uvádí Navrátilová.
Celosvětově se vyhodí asi jedna třetina jídla. Nasytila by miliardy lidí
Za vyhazování v obchodech můžeme podle specializovaného serveru Zachraň jídlo hlavně my, zákazníci. „Očekáváme totiž tu nejčerstvější nabídku. V regálech často zůstává zboží s krátkou dobou trvanlivosti, protože si bereme produkty ze zadních řad, abychom měli ty nejnovější, i když jídlo sníme třeba hned ten den. Online prodejci potravin mají největší odpisy u ovoce a zeleniny, protože jsme velmi nároční na to, jak vypadá zboží, které někdo vybral za nás,“ uvádějí tvůrci.
Ambice společnosti Tesco snížit potravinový odpad ze svých prodejen až na nulu přitom nemusí být utopií. Pomocí je zde spolupráce s potravinovými bankami, která i v Olomouckém kraji probíhá bezchybně. „Zachráněné potraviny pomáhají přímo v našem regionu lidem v nouzi, rodičům samoživitelům, rodinám v krizi a opuštěným seniorům. Díky úzké spolupráci s řetězcem Tesco se nám daří pomoc lidem zvyšovat a přitom výrazně přispívat k omezení plýtvání potravinami. Společně tak pomáháme tisícům lidí, kteří se ocitli ve složité životní situaci,“ uzavřel Tomáš Zatloukal, ředitel Potravinové banky v Olomouckém kraji.
Vlastimil Blaťák
