Na Olomoucku velmi dobře víme, jak vypadá selhání politika: v roce 1997, v nejhorší chvíli, odjel tehdejší olomoucký primátor Ivan Kosatík na dovolenou do zahraničí. Médiím to tehdy potvrdila jeho náměstkyně Marta Vláčilová s dovětkem, že s jeho odjezdem městský povodňový štáb souhlasil.
Díky Bohu jsme o dvacet sedm roků dál, technologicky a informačně připravenější, morálně zkušenější, a politici od té doby nikam neodjíždějí. Nejen to – poslední týden odvedli vynikající práci, a je zcela na místě je pochválit.
Vzpomeňte si na chaos doby covidu. A srovnejte jej s dneškem
Pro další odstrašující selhání nemusíme chodit tak daleko do historie. Od roku 2020 řádila ve světě pandemie covid 19, a vzpomínka na tehdejší chaotické počínání politických špiček ANO vhání do očí slzy ještě dnes. Kolik ministrů zdravotnictví se za tu dobu vystřídalo, si už nikdo nepamatuje, a ti, co měli přijít, nepříšli.
A na úplném počátku epidemie, která tehdy ještě zůstávala v Číně, byla další trapná olomoucká chvilka, kdy jsme do šestimilionového města Kunming slavně poslali 200 kusů respirátorů, jako zahraniční pomoc. Světová média si pak z Olomouce dělala srandu.
O čtyři roky později pustoší (nejen) Olomoucký kraj povodeň, která v severní části kraje doslova smete několik obcí z povrchu, napáchá miliardové škody, strhne mosty, silnice i koleje, a záchranné složky mnohdy ani nemají, jak se na ta místa dostat, kromě vrtulníku.
S otevřenými ústy sleduji profesionální a s chaosem covidové doby nesrovnatelné počínání úřadů, které situaci zvládly. A naprostý chaos doby pandemie není ještě tak daleko nazpět, abychom mohli tvrdit, že by složky státu situaci zvládly bez ohledu na to, kdo je v čele vlády.
Zde v Olomouckém kraji došlo ve velmi rychlém sledu k několika naprosto zásadním krokům, které zachránily celý kraj. Hejtman Josef Suchánek především včas a správně rozhodl o upouštění dolní nádrže elektrárny Dlouhé Stráně, která byla díky tomu schopna zachytit velké množství srážek a řeka Desná tak zůstala v korytě. To byl klíčový krok, který doslova zachránil níže položené oblasti před drtivou silou vody, která by se jinak z Jeseníků valila.
Hlavní bylo zapojit elektřinu, většinou se to povedlo
Jakmile Jeseníkem a ostatními obcemi prošla likvidační povodňová vlna, zůstal v horských údolíčkách zmatek. Odhalily se stržené silnice a železniční tratě, zahrádky domů, nebo spíš to, co z nich ještě zbylo, zaplavilo bahno s kamením. Nešel elektrický proud, lidé se neměli jak dostat ze svých domů přes řeku, neměli co pít, co jíst, chyběly jim léky. Ta situace přitom nebyla jen na jednom postiženém místě, ale na mnoha a mnoha místech.
Je příjemné vidět, že v tak náročné chvíli dovedou naši představitelé prioritizovat, nepůsobí ještě větší zmatek, a dokáží se orientovat. Tím prvním bylo obnovit dodávky elektrické energie, a přestože se to v mimořádně těžké situaci ještě nepovedlo na úplně všech místech, vysoce oceňuji organizovanou a erudovanou schopnost vědět, co je v první řadě nutně třeba. Hejtman Suchánek ve zkoušce obstál, a vysvědčení bude s vyznamenáním.
Podobně je třeba pochválit město Olomouc a všechny jeho politické reprezentace za posledních dvacet let. Přestože jsem dlouhodobým kritikem účelnosti protipovodňových opatření, tak, jak se v Olomouci budují, je potřeba nahlas říci, že až na nějaké drobné (jimž se budu věnovat později) město vodu zvládlo, a k závažnějším rozlivům vlastně ani nedošlo. I tohle vysvědčení politikům bude na jedničku, a važme si prosím toho.
Spousta práce před námi. Jeseníky potřebují pozornost
Práce ještě nekončí. V následujících měsících a letech bude třeba investovat obrovské prostředky a úsilí do rekonstrukcí v Jeseníkách, do zpevnění silnic, zprovoznění železnic, do nových mostů a protipovodňových opatření, která logicky budou na horních tocích jiná, než tady dole v nížině.
Byl bych doopravdy šťasten za dvě věci: za prvé, aby právě nyní lidé začali o to více chápat, že změna klimatu není výmysl šílených neomarxistů, a aby Václav Klaus už sklapl. Poselství Green Dealu, jakkoli zpochybňováno prapodivnou propagandou prapodivných subjektů, je jasné, potřebné a dokonce nutné pro přežití nás všech jako lidského druhu. Evropský klimatický zákon je potřebná věc a nositelem iniciativy je potřebná Evropská Unie.
Za druhé bych byl šťasten, aby veškeré úsilí, které nás v souvislosti s obnovou postižených regionů čeká, řídili lidé kompetentní, odborně zdatní, lidsky pevní, schopni rozhodování i v kritických situacích, a abychom si my ostatní toho dokázali vážit.
Vlastimil Blaťák
