Vedra na Hané nekončí. Pokud příznaky vyčerpání z horka trvají přes hodinu, vyhledejte lékaře

Minimálně do poloviny, ale spíše ani do konce příštího týdne se na Olomoucku kýženého ochlazení ještě nedočkáme. Meteorologové pro střední Moravu zveřejnili výstrahu nebezpečí přehřátí a dehydratace, vedra ale mají zničující vliv i na výkon ekonomiky. Se stoupající teplotou klesá produktivita i efektivita práce a zvyšují se rizika na zdraví.

Vlna veder sužuje Olomoucko v podstatě bez přestávek již od července, a rozhodně ještě nekončí. Předpověď pro nejbližší dny i pro celý příští týden nadále předpokládá teploty nad 31 stupňů ve stínu přes den.

Po víkendu, kdy teploty vlivem rozpadající se studené fronty nad Polskem přece jen alespoň mírně poklesnou, přinese pondělí nového týdne další výheň. „V oblasti vyššího tlaku vzduchu, která k nám bude zasahovat od severozápadu se bude nad střední Evropou rozpadat studená fronta. V pondělí se začne obnovovat příliv velmi teplého vzduchu od jihu až jihovýchodu,“ uvedli meteorologové.

Rok 2024 se může zapsat jako jeden z nejteplějších v historii. vedro má závažné zdravotní následky

Současně je v platnosti i výstraha, varující před následky smrtícího vedra. „Doporučuje se dodržovat pitný režim, zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami. Omezit tělesnou zátěž v poledních a odpoledních hodinách. Nenechávat děti nebo i zvířata na přímém slunci, zvláště v zaparkovaných automobilech,“ zní varování meteorologů.

Jaká jsou rizika spojená s vedrem? Při vysoké teplotě se více potíme, trpíme dehydratací, snižuje se naše schopnost soustředit se, zvyšuje se hustota krve, což přináší větší nároky na krevní oběh, zhoršuje se prokrvení periferie a mozku. U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. S celkovou „nepohodou“ je spojený stres a také snížení pracovní výkonnosti.

Ještě horší než extrémní horko je vedro v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. Právě takové počasí je pro lidi nejnebezpečnější. To znamená, že čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím menší teplotu snese lidský organismus. Jedna z vědeckých studií definovala, že pokud je vlhkost vzduchu na minimu a vzduch je suchý, dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem padesáti stupňů Celsia. Ovšem v totálně vlhkém prostředí stačí, aby se teplota vzduchu vyšplhala k 31 °C a dochází k vážnému přehřátí organismu.

Vyčerpání z přehřátí může vzniknout i několik dní po expozici vysoké teplotě, při nevyvážené náhradě tekutin.  Jde o odpověď organizmu na nadměrné ztráty vody a soli pocením. Projevuje se pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou, nevolností či zvracením. Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké. Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné anebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy.

Člověku je potřeba pomoci s postupným ochlazováním a podat tekutiny po doušcích, v případě nevolnosti je nepodávat. Pokud příznaky trvají déle než hodinu, je nutné vždy kontaktovat lékaře. Dle jeho rady pak eventuálně podat solné (iontové) roztoky.

Vlastimil Blaťák