Z původně gotického hradu se dochovaly zbytky opevnění a válcová věž, jejíž zdivo je 4 m silné a jež v dobách ohrožení tvořila centrum obrany hradu. Ten byl později často přestavován, rozšiřován a upravován. Bohatý interiér hradu při prohlídce zaujme výzdobou ze 14. – 19. století a díly nizozemského, italského, německého a českého sochařství a malířství. Ozdobou pokojů a rozlehlých sálů je řada kleneb či dřevěné trámové a kazetové stropy. Velmi vzácná je sbírka původních renesančních a barokních kachlových kamen. Ojedinělým prostorem je také zámecká kuchyně.
Historie hradu
Hrad Šternberk založil v polovině 13. století pravděpodobně Zdeslav z Chlumce a ze Šternberka, příslušník starého českého šlechtického rodu. První písemný záznam najdeme v listině z roku 1269. Dokument zároveň vymezoval hranice šternberského panství a kláštera Hradisko. Z obranného sídla byl hrad v 70. letech 14. století přestavován a rozšířen. Biskup Albert II. ze Šternberka, významný církevní hodnostář a vlivný diplomat, využíval hrad jako svou rezidenci. Pozornost biskupa se upírala především ke kapli, kterou nechal vyzdobit ve stylu panujícím tehdy na dvoře Karla IV. Během prohlídky vás překvapí členitost hradu a jeho velká rozloha a bohatá výzdoba od gotiky až po secesi.
Roku 1397 získal hrad Petr z Kravař, roku 1430 ho obsadili husité. Od Kravařů hrad vyženil Jan Berka z Dubé a Lipé. Díky rodu Berků z Dubé a Lipé proběhla renesanční rekonstrukce hradu. Po rozsáhlém požáru byl hrad přestavbou rozšířen o renesanční křídlo s “Vizitkovým sálem” a s unikátními hráňovými klenbami. Berkové také zasáhli do života v podhradí, v němž nechali vybudovat systém hospodářských a správních budov. Přestavěný hrad roku 1570 vyženili potomci Jiřího z Poděbrad, slezská knížata z Münsterberka, kteří ho vlastnili až do vymření rodu v polovině 17. století. Mezitím, v době třicetileté války, utrpělo městečko Šternberk devastující škody od četných vojsk, jež krajem procházela. Hrad po většinu doby ovládali císařští, kteří drancování města nejenže po většinu času nečinně přihlíželi, ale dokonce se na něm i sami významně podíleli. Roku 1627 hrad načas obsadili Dánové a v letech 1643 a 1645 – 1646 Švédové. Roku 1643 na šternberském hradě patrně pobýval proslulý švédský generál Torstenson. Na sklonku třicetileté války získal Šternberk sňatkem württemberský kníže Sylvius Nimrod, až konečně roku 1695 objekt přešel do majetku Lichtenštejnů. Nový vlastník tohoto sídla Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna zamýšlel starý hrad přestavět na barokní zámek, tento plán však zmařila jeho smrt roku 1712. V letech 1741 až 1758 sužovali Šternbersko Prusové, jejichž řádění učinil přítrž až proslulý rakouský vojevůdce generál Gideon Ernst von Laudon.
V držení jeho rodu zůstal hrad až do roku 1945. Hrad nebyl dlouhou dobu užíván a chátral, avšak po roce 1886 byl regotizován podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera a opraven v duchu romantického historismu. U hradu byl pak v letech 1907 – 1909 také vídeňským architektem Albertem Eschem vytvořen lesopark. Celé sídlo se stalo luxusním místem, vybaveným historickým mobiliářem, obrazy, nábytkem, plastikami a gobelíny. Rodu pánů z Lichtenštejna patřil hrad až do roku 1945, kdy byl zestátněn.
Hrad dnes láká návštěvníky nevšední atmosférou – nabízí zhlédnutí tří prohlídkových okruhů v letní turistické sezóně a návštěvy různých akcí v průběhu celého roku. Z původní stavby se zachovaly zbytky opevnění, zdi hlavního paláce a také mohutná okrouhlá věž. Dochovala se také gotická kaple s věžičkou, ve které jsou původní nástěnné malby a portál. Předhradí pochází z renesanční přestavby, nachází se zde velký dvůr, obklopený hospodářskými a správními budovami a most spojující hrad s městem. Nejzajímavější jsou prostory renesančního paláce, hlavně pak Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stromy Rytířského sálu, Velké ložnice a další místností byly obnoveny v 19. století. Při prohlídce mohou návštěvníci vidět v interiérech hradu sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko. V podhradí zaujme unikátní muzeum hodin.
Nabízí také unikátní soubor italské a severské raně renesanční malby i ukázky holandského a vlámského barokního malířství. Originály některých vystavených děl jsou obdivovány i ve světových galeriích – petrohradské Ermitáži nebo pařížském Louvru. Prohlédnout si můžete také vzácnou kolekci gotických a renesančních dřevěných plastik, např. Reliéf Utrpení sv. Kunhuty je jednou z nejstarších dochovaných renesančních dřevořezeb na Moravě. Pohled do života moderní šlechty počátku 20. století je prezentován horkovzdušným vytápěním, koupelnami či jídelním výtahem. Zajímavou památkou je také secesní osobní výtah. Zážitek z prohlídky hradu můžete umocnit procházkou v zámeckém lesoparku, který vytvořil v letech 1907-1909 vídeňský architekt Albert Esche.
Hrad Šternberk je rovněž místem konání historických, kulturních a společenských akcí pro všechny věkové skupiny a vyhledávaným místem svatebních obřadů.
Všeobecné informace
– Parkování – Parkování na ulici Dvorská u sportovní haly Ecce Homo – zdarma. Vzdálenost cca 5 minut chůze od hradu.
– Přístupnost – Bezbariérový přístup na Základní okruh – Liechtensteinské sbírky. Pro vozíčkáře možnost parkování v prostorách hradního parku. Nákup na prohlídku z prostoru pod věží. Doprovod se při nákupu vstupenek dohodne s pokladní na zpřístupnění vstupu pro vozíčkáře. Bezbariérový vstup není určen pro kočárky s dětmi.
– Zvířata – Možnost vzít na prohlídku malá plemena psů (do tašky) za předpokladu, že nebudou rušit ostatní návštěvníky prohlídky.
– Cyklisté – Možnost parkování jízdních kol v prostorách dolního nádvoří nebo hradního parku, kde jsou k dispozici stojany. Možnost uložení batohů v pokladně hradu po dohodě s pracovníkem správy hradu Šternberk. Napojení na cyklostezky 6009 a 6106.
– Pro děti – Děti jsou na hradě Šternberk vítány. V průběhu roku se připravuje množství akcí zaměřených na nejmladší návštěvníky. Nechybí divadelní představení, filmové projekce, tvořivé dílničky, speciální programy pro školní výlety, dětský den a mnoho dalších.
– Občerstvení – V pokladně hradu je možné zakoupit drobné občerstvení. V bezprostřední blízkosti hradu se nachází restaurace Knor a Penzion u hradu.
Zajímavosti
– Prohlídková trasa hradem zaujme i náročné milovníky historie. Rytířský sál s původními zbraněmi, kaple sv. Šebestiána, salon ve stylu Ludvíka XVI., knihovna, dámská komnata, jídelna se stříbrným nádobím, portrétová galerie, lovecký salon, sbírka obrazů, sbírka stříbrných figurek, mědirytin, grafických listů, porcelánu a zbraní a také dobový nábytek různých slohů – to vše působí na vaše smysly ohromujícím dojmem.
– Hrad přitahuje i netopýry. Každoročně zde tráví zimu pod obložením oken několika hradních pokojů až 1800 netopýrů hvízdavých a 80 netopýrů rezavých. Takovéto nadzemní zimoviště je v rámci ČR unikátem. Na hradě nyní probíhá výzkum, jehož cílem je aktualizovat informace o úkrytech netopýrů, jejich druzích a počtech a také zjistit, zda se tu nevyskytuje i letní kolonie. O zdejších netopýrech se návštěvníci dozvědí přímo během prohlídky od průvodců, kteří je zmiňují při průchodu Netopýřím a Holandským pokojem.
– Ve skále u hradu je prý ukrytý poklad. Podle pověsti ho v puklině našel sedlák, kterého za tento objev odnesl čert. Sedlák se do vsi už nikdy nevrátil. Na místě, kde tehdy sedlák odpočíval, se prý skála otevírá na Velký pátek, poklad se zjeví a zlaté dukáty se sypou do řeky. Můžete zkusit štěstí a po pokladu zapátrat.
Jindřich Blaťák
