Jen co Václav III. nastoupil na český trůn, začala se jeho říše otřásat. Problém vznikl v Polsku, kde na jaře 1306 Vladislav Lokýtek oblehl Krakov, spadající tehdy pod správu českého krále. Václav svolal zemskou hotovost a odebral se do Olomouce, kde bylo shromaždiště české a moravské šlechty pro nadcházející tažení. Šlechticům se ale do boje příliš nechtělo. Důvodem jejich nechuti k podpoře krále byly peníze. Nechtělo se jim utrácet.
Teprve šestnáctiletý král Václav měl ale na věc jiný názor. Nechuť šlechty podílet se na tažení jej doslova zvedla ze židle. Nechal starobylým rodům brzy vzkázat, že ke svým majetkům přišli právě díky jeho velkorysosti, a nadešel teď čas, aby projevili vděk. Dal také jednoznačně najevo, že po návratu z tažení dá důkladně prověřit všechny nové majetkové zápisy o nabytých šlechtických statcích, a že dokonce některé své dary bude od šlechticů požadovat nazpátek. Na seznamu těch, které chtěl obžalovat ze zrady královského majestátu a z korupce, čněl vysoko nade všemi kněz Petr Angel.
Poprava za zájem o majetky šlechty? Pravděpodobně
Podle Zbraslavské kroniky byly počátky vlády Václava III. dobré. Ke změně mělo dojít po svatbě s Violou Těšínskou.Petr Žitavský si stěžuje, že mladičký Václav neposlouchal rady starších a zkušenějších a začala jej ovládat šlechta, která do jeho blízkého okolí přidružila své mladé syny. Ty pak podle Petra Žitavského kazili a sváděli poddajnou Václavovu mysl k mnoha nepřístojnostem, k nezřízenému pohlavnímu životu, ponocování a nadměrnému pití, kterého využívali ke svému obohacení. Z opilého krále prý vymámili mnoho majetku – statky, vesnice i města.
Když pak v noční době panští synové, kteří byli ke králi přidruženi na to, aby na něm něco chytře vymohli, viděli toho krále rozpáleného vínem, žádali na něm královské statky a přemnoho jich obdrželi. Ten obdržel takovým způsobem město, druhý hrad, jiný dědinu. Ráno běželi ke královu kancléři, nabízeli mu dary a nejednou dostávali královské výsady na darovaní v opilosti. (Zbraslavská kronika)
Jak se lze dočíst z výše citované Zbraslavské kroniky, králův kancléř Petr Angel, jenž v úřadu nahradil nepřítomného Petra z Aspeltu, v těchto pochybných obchodech nezapomínal především na sebe.
Právě to mohl být důvod ke královu násilnému odstranění. Někteří historikové se dnes k tomuto závěru přiklánějí a mají za to, že iniciátory atentátu na Václava III. Byli čeští šlechtici, kteří se obávali sankcí, jež jim od krále začaly hrozit.
Co se 4. srpna 1306 v domě olomouckého děkana Budislava stalo vlastně stalo, se přesně neví dodnes. „Během horkého odpoledne onoho dne zákeřný vrah krále třikrát probodl. Bezprostředně po vraždě sice stráže na nádvoří ubili k smrti jakéhosi rytíře Konráda z Botenštejna, aniž byl vyslechnut, ale už současníci vyjádřili pochybnosti, zda to byl opravdu on, kdo vraždil. Zbraslavský kronikář výslovně uvádí – Zda to byl on nebo jiný vinen, nevím…,“ píše Jan Bauer v knize Převratné události v českých dějinách.
Většina kronikářů mluví právě o tom, že královraždu spáchal durynský rytíř Konrád z Botenštejna alias z Mulhowu, za objednavatele vraždy je nejčastěji označován Albrecht Habsburský, Vladislav Lokýtek, česká šlechta jako celek, anebo někdo z ní, přičemž poslední možnost je podle historiků nejpravděpodobnější.
Zdroje: Vladimír Liška, Největší záhady českých dějin, Jan Bauer, Převratné události v českých dějinách, www.wikipedia.org
Miroslav Hladiš
