Je nezbytné si povšimnout, že dvě klíčové strany, totiž ANO (jemuž se na Olomoucku predikuje pohodlná výhra) a ODS nevedou dosud vlastně žádnou kampaň. Od ANO je to typické, má své věrné voličské jádro, vlastně stačí týden před volbami oblepit města billboardy s Babišem, a třicet procent jim tam spadne vlastně samo.
U Občanských demokratů to už příliš pochopitelné chování není. Už v minulých krajských volbách skončili mírně za očekáváním, mezitím však jejich krajské renomé poznamenala kauza Zácha. Volební program sice na svém webu strana zveřejnila, komunikace navenek ale prakticky neexistuje. Kdo si všiml nějaké kampaně ODS, ať mi prosím napíše.
Kampaň určitě vede alespoň hejtmanské STAN, otázka je, jestli správnou. Hlavní téma „snížili jsme krajský dluh“ u voličů nezabere, neboť schopnost uvažovat v makročíslech není majoritě dána, a jak vypadá miliarda v bankovkách a co za ni lze koupit, si lze stěží představit. Volební téma „dluh“ nezabralo už před dvěma lety v komunálkách, a nyní ho tady máme zase.
Zajímavé je tak sledovat koaliční kandidátky, pokud se v těch neoriginálních a opakujících se názvech vůbec někdo vyzná. Spojenci, totiž KDU-ČSL, TOP09, Zelení a nestraníci, kandidující pod stejným názvem jako před čtyřmi lety, ale už v odlišném složení, mají v té nicotě nekampaní značně velkou šanci oslovit, a jen aby ji využili.
Piráti jdou s ProOlomouc, a k tomu ještě Společně pro Přerov a Naše Litovelsko, letos již bez STAN, které si na vítězství věří dost i bez nich. Strany stvrzují partnerství z komunálních voleb v Olomouci, kampaň v regionech je vidět, jde ale o koaliční potenciál členských stran i celku, který těžko odhadnout.
Další kandidátka s nečitelným názvem Hlas pro náš kraj nabízí sociální demokraty – ty ze Socdem – a uskupení Společně pro kraj, program se jeví jako velmi dobrý, názvy účastnících se subjektů i celku jsou ale marketingově zkrátka těžko zvládnuté.
Ještě nikdy nebyl na Olomoucku výsledek krajských voleb tak špatně odhadnutelný. Kromě předpokládaného volebního zisku ANO je zcela nepredikovatelný, a spíše než na programech a osobnostech lídrů bude z velké části záviset na tom, jak se volič zorientuje ve spleti podobných si názvů.
Vlastimil Blaťák