V Olomouci se Brazilec uvedl náramně. Příchod před sezónou 2005 / 2006 totiž znamenal, že první zápasy, které za Olomouc sehrál, byly proti Borussii Dortmund. Sigma postoupila přes německého giganta spíše se štěstím, jen díky vlastnímu gólu Jana Kollera, aby pak následně vypadla se silným Hamburkem, pod trenérem Uličným se ale začal rodit tým, který měl svou výkonnost i duši.
Považte tu sestavu: v brance Tomáš Lovásik, jistota a spolehlivost sama. V obraně se objevil Andrej Pečnik, reprezentant Slovinska, charismatický kouzelník Melinho, ale také Ladislav Onofrej, a do áčka začal nakukovat mladý Kamil Vacek. Ti kluci mohli dokázat mnoho, a taky mnoho dokázali.
Jaké to byly časy? Schválně si zkuste připomenout utkání s Dortmundem.
Uvidíte fotbal takový, jaký chcete vidět. Než se Dortmund dostane ve dvacáté minutě do první šance, stačí Sigma předvést několik gólovek, vepředu zlobí Peter Babnič, a atraktivní a běhavý fotbal baví Andrův stadion. Melinho po nádherné kombinaci s Babničem mine tyčku jen o centimetry, po následném rohu pálí König. Tohle už na Andráku nikdy potom neuvidíte.
Do ligy pak Sigma vlétne jako uragán. Poradí si s Baníkem i se Slavií, v jedenáctém kole vybere i Letnou a jen kvůli o něco slabšímu jaru skončí nakonec v tabulce devátá. Má to jednu okolnost, která bude po letech až úsměvná: na jaře nám chyběl Melinho.
Po zimním soustředění se ve zcela nedůležitém přípravném zápase na umělce, v hlubokém mrazu a mezi hromadami sněhu za postranní čarou – a povídá se, že i po prodlouženém večerním posezení – rozhodl jít před poločasem do úplně zbytečného souboje. Po něm se sesunul k zemi a jen sundávání kopačky se pak rovnalo středověkému mučení. Zlomená bércová kost Brazilce pro jaro vyžadila ze sestavy, nebyl to ale jediný problém: Melinho neměl na leden dosud vyřízené pojištění, a poskytnutá lékařská péče tomu proto odpovídala. Pod nůž musel ještě jednou, pak odjel doléčit nohu domů do Brazílie, a když se před následující sezónou do Olomouce vrátil, viditelně kulhal.
Naděje fanoušků, že Sigma bude jako dřív, netrvala dlouho
Dívalo se na to dobře. Aspoň chvíli. Stroj se ale začal zadrhávat, a euforie z dechberoucí fotbalové nádhery proti Borussii netrvala věčně. Vlastně trvala jen velmi krátce, pouhou půlsezónu.
Před sezónou 2006 / 2007 odešel trenér Uličný, kterého nahradil Vlastimil Palička, Sigma ale do sezóny vstoupila prachbídně. Kulhající Brazilec poznamenal celé mužstvo, klub ale potápělo více věcí.
Za celou řadou potíží stálo místopředsednické agnažmá Jiřího Kubíčka na fotbalovém svazu. Ten se postavil některým do té doby převládajícím praktikám, například v kauze Národního fotbalového stadionu, a msta byla až nečekaně rychlá. Hráči dodnes vzpomínají, jak jim na hřišti rozhodčí říkali, že „to mají za Kubíčka“.
Palička se po pátém kole z Olomouce pakoval, a namísto světlých zítřků bylo naráz nutné zachraňovat sezónu. Potíž byla v tom, že z dostupných trenérů se do Olomouce nikdo nehlásil. Všichni měli doslova strach z Pražáků, a nechtěli se pouštět do předem ztracené mise. Až se našel jeden gerój, který z nikoho strach neměl. Vlastimil Petržela.
Návrat ze Zenitu Petrohrad a problém jménem neurol
Petržela tehdy skončil v Petrohradu ze dne na den. To mu takhle zčistajasna volal Medveděv – ano, ten, který se stal o dva roky později prezidentem Ruské federace – že má do sestavy Korejce. Petržela ho s tím poslal někam, přibližně se slovy, já se ti ne*eru do Gazpromu, ty se mi ne*er do fotbalu. Okamžitě v klubu skončil.
Tak se slavný hráč a slavný trenér vrátil do Olomouce. Bylo to už šestadvacet let, co za Sigmu hrával, nyní ji ale převzal jako jeden z nejslavnějších koučů světa, z Pražáků na svazu strach neměl, a rozhodl se Sigmě ligu zachránit.
Olomouc koupila Lukáše Hartiga, který byl pak v záchranářských pracích hlavní postavou, ale reálně se zachránila až v posledním kole celé soutěže. Příčin dalších potíží bylo zase víc: kabina, rozdělená na staré a mladé, ale i osoba slavného trenéra, jehož závislost na přípravku Neurol měla svoje následky. Po sezóně odešel na léčení, které úspěšně zvládl.
Klub měl ale problém dál, jak kvůli angažmá Kubíčka na svazu, tak na hřišti, a ani následující sezóna 2007 / 2008 nebyla lepší.
Čtete ale správně. Pomalu se posouváme v čase ke klíčovému roku 2009. Už už se pak zdálo, že se Sigma za angažmá Zdeňka Psotky zase zvedá ze dna, že bude zlé už za námi, že pohárová demolice Aberdeenu je zas novým začátkem. Změnil se ale svět, ve kterém jsme žili, změnily se poměry, změnily se životy a ambice těch, kteří ve fotbale vládli. Rok 2009 měl se Sigmou zamávat tak mocně, že si to dosud nikdo nedokázal představit.
Melinho v české lize nastoupil přesně do 100 zápasů, dal v nich 16 gólů a na 18 dalších nahrál. V létě 2009 překvapivě společně s Martinem Hudcem přestoupil do druhé Bundesligy, konkrétně do TuS Koblenz. V jedenatřiceti letech vrátil do Brazílie.
Vlastimil Blaťák
