Ideálním příkladem je psivka obecná (Mutinus caninus), která je blízkou příbuznou známější hadovky smrduté (Phallus impudicus). Podhoubí psivek ke svému růstu vyžaduje dostatek trouchnivějícího dřeva, kterého se jí v lesích s bezzásahovým režimem dostává dostatek. To však neplatí pro běžné kulturní lesy. I kvůli tomu je tento druh dle červeného seznamu považován za téměř ohrožený.
Dalším druhem je exoticky vyhlížející květnatec Archerův (Clathrus archeri), který můžeme právem považovat za houbu exotického původu. Kvězdnatec pochází z oblasti daleké Austrálie, odkud byl před přibližně 100 lety zavlečen také do Evropy, kde se postupně šíří.
Raritou CHKO Litovelského Pomoraví je ovšem výskyt psivky Ravenelovy (Mutinus ravenelii), která opět není naším původním druhem. Její domovinou je Severní Amerika. První zmínka z evropského kontinentu pochází z Německa z konce 2. světové války, kam byla houba zavlečena pravděpodobně armádní technikou. Aktuálně se s touto houbou mimo naše CHKO můžeme setkat pouze v severních a jižních Čechách nebo ve Slezsku.
Tisková zpráva
