Zámek Jánský Vrch, jediný zpřístupněný památkový objekt jesenického okresu, tvoří spolu s krajinářským parkem výraznou dominantu městské památkové zóny. Vypíná se na skalnatém kopci nad městem Javorníkem a svým umístěním spadá do nejsevernějšího cípu severomoravského kraje, na bývalé území Slezska.
Jeho historie započala snad již v 2. polovině 13. století, kdy byl postaven na strategicky výhodném místě nad javornickým sídlištěm hrad. Písemnou zmínkou je hrad Javorník poprvé zmiňován roku 1307, jako majetek svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Předslavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupovi ve Vratislavi. V průběhu 15. století byl hrad značně poškozen. A to nejen husitskými válkami, ale především nešťastným zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného nepřítele.
Na zámku pobývat i Mikuláš Koperník
Rozsáhlé obnovy se Javorník dočká až na konci 15. století. Tehdy zahajuje biskup Jan Roth pozdně gotickou přestavbu hradu a dokončí ji r. 1509 Rothův následovník, biskup Jan Thurzo. Během těchto úprav se rovněž mění název objektu – na počest patrona vratislavských biskupů sv. Jana Křtitele – ponese javornická rezidence nové jméno: Jánský Vrch (německy Johannesberg). Dodnes jsou na zámeckých zdech k vidění dvě kamenné reliéfní desky, dokládající tuto etapu stavebního vývoje javornického sídla a jeho přejmenování. Desky pocházejí z dílny sochaře Franceska Fiorentina v Kroměříži. Biskup Jan Thurzo pěstoval rozsáhlé styky s význačnými evropskými představiteli vědy a umění, mnohé z nich hostil také na Jánském Vrchu a lze tudíž předpokládat, že zde pobýval i toruňský kanovník a proslulý astronom Mikuláš Koperník.
K definitivní přestavbě původního hradu došlo za episkopátu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche. Na svém sídle se biskup obklopil mnohými významnými osobnostmi, především z oblasti hudby. V roce 1769 povolal na svůj zámek hudebního skladatele, výborného houslistu a dirigenta Karla Ditterse z Dittersdorfu a Jánský Vrch se stal záhy střediskem hudebního života pro celé Slezsko. Ditters za téměř třicet let pobytu na Javorníku složil na čtyřicet komických oper, čímž se stal jedním ze zakladatelů německé komické opery. Hudební tradice zámku i města spojená s touto osobností je dodnes oživována každoročně probíhajícím festivalem Karla Ditterse z Dittersdorfu nebo drobnými koncerty v rámci Zámeckého kulturního léta, které probíhají v koncertním sále během prohlídek zámku.
Po smrti biskupa Schaffgotsche se ujal úřadu biskup Josef Krystian Hohenlohe Waldenburg – Bartenstein, kterého je potřeba zmínit především kvůli stavebním úpravám probíhajícím již zcela v duchu nového poslání zámku – na počátku 19. století bylo dokončeno letní sídlo.
I v 19. letech si zámek udržel pověst centra kultury a vzdělanosti. V letech 1856 a 1857 zde pobýval a tvořil Joseph von Eichendorff, jeden z nejvýznamnějších německých romantických básníků. Posledními obyvateli a správci zámku byli kardinálové Georg von Kopp a Adolf Bertram, který zde žil od evakuace Vratislavi do své smrti 6. července 1945. Zde byl i pochován, jeho ostatky byly přeneseny do vratislavské katedrály až 8. listopadu 1991.
Řešení majetkových vztahů k zámku po II. světové válce zabralo několik desetiletí. V roce 1959 byl Jánský Vrch pronajat státu, teprve roku 1984 však byly vyrovnány vzájemně majetkové národy české a polské římskokatolické církve a zámek byl plně zestátněn. Od 1. ledna 2002 je národní kulturní památkou.
Expozice zámku
Návštěvníci si mohou vybrat z několika prohlídkových okruhů. První vede po reprezentačních komnatách se zachovaným vybavením z 19. století a představuje kapli s cennými plastikami a obrazy, unikátní 200 let staré záclony nebo jednu z největších sbírek dýmek v ČR. Druhý okruh provádí zájemce po hospodářských prostorách zámku a předvádí, jak bydlelo služebnictvo a správce a jak se na Jánském Vrchu vařilo či pralo. Dále je turistům zpřístupněna půda a na třetím patře zámku, v bývalých hostinských pokojích se každý rok koná výstava zaměřena především na dětské návštěvníky. Technicko-uměleckou raritou je unikátní dochované plynové osvětlení interiérů i hlavního nádvoří zámku.
Během letní sezony jsou pro děti připraveny kostýmované prohlídky – v dobovém kostýmu se předvede nejen průvodce – ve vypůjčeném kostýmu princezny nebo rytíře mají děti možnost absolvovat prohlídku plnou her, hádanek, a pohádek. Pravidelně se na zámku konají velikonočně a vánočně laděné prohlídky, a velkou popularitu si získaly i strašidelné a pohádkové prohlídky, které se konají každé září.
Dodnes je zde patrná stopa někdejšího hudebního věhlasu místa, každoročně se v Javorníku koná Festival Karla Ditterse z Dittersdorfu i Zámecké kulturní léto, kdy hudebníci živě hrají přímo během prohlídek Jánského Vrchu.
Informace pro návštěvníky
Přístupnost – Interiéry zámku nejsou bezbariérově přístupné. Bezbariérový přístup na nádvoří, do pokladny a kavárny. Bezbariérové WC na nádvoří zámku.
Zvířata – Na nádvoří i do parku je možný vstup se psem pouze na vodítku. Vstup s pejskem do zámku není možný. Vstup do zámku mají povolen pouze vodící a asistenční psi, vzhledem k historickým parketám v interiérech je nutné, aby pejsci měli návleky na packách (lze zapůjčit v pokladně zámku). Pozor! Po nádvoří a v parku se volně pohybují pávi!
Pro děti – Pro rodiny s dětmi jsme připravili speciální prohlídkovou trasu Zámek dětem. Prohlídka je vhodná pro děti od 4 do 8 let. Prohlídka probíhá pouze v českém jazyce.
Občerstvení – V červnu roku 2006 jsme otevřeli v klasicistním zahradním domku na vnějším nádvoří zámku kavárnu. Název nese po významném hudebním skladateli Karlu Dittersovi z Dittersdorfu (Café Ditters), jenž na zámku působil v 18. st. Zde si návštěvníci můžou zpříjemnit čekání na prohlídku zámku pitím dobré kávy či ochutnávkou dezertů a jiných delikates.
Zajímavosti v okolí
Hřbitovní kostel v Javorníku – Vsi z 60. let 13. stol. Dům hudebníka Karla Ditterse z Dittersdorfu – v současné době městské muzeum, poutní kostel s klášterem a bývalou piaristickou kolejí v Bílé Vodě (9 km). Poutní kostel v Travné (8 km), poblíž něho se nachází křížová cesta s léčebným pramenem (na druhé straně za státními hranicemi s Polskem jsou lázně Ladek-Zdrój). Železniční muzeum ve Vidnavě (10 km).
Turistické zajímavosti: pásmo Rychlebských hor s nejvyšší horou Smrkem. Poutní kaplička sv. Antonína a Čertova kazatelna se nacházejí při cestě na zříceninu hradu Rychleby (3 km). Blízký přechod do Polska v Bílém Potoce (1 km) je možné využít k návštěvě historického městečka Pačkova a rekreačních oblastí kolem Otmuchovského a Niského jezera.
Jindřich Blaťák
