Květná zahrada byla založena biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v letech 1665-1675 na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Původní název zahrady byl Libosad. Zahrada je obdélníkového tvaru a má rozlohu 300 x 485 metrů. Vstup do zahrady tvoří portál, kterým se prochází na tzv. Čestný dvůr. Zde jsou umístěny Tropický skleník na jedné straně a na druhé straně skleník studený, kde se nachází sbírky tropické a subtropické flóry. Rafinovaná symetrie a perspektiva vás vede zahradou jako mytickým labyrintem, ve kterém objevujete originální architekturu, sochařská díla, bludiště, vodní prvky a zahradní umění.
V samém srdci květnice byl mezi lety 1666-1668 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally vystavěn osmiboký centrálně orientovaný pavilon – Rotunda. Její interiér je bohatě a důmyslně zdobený nejen mytologickými výjevy s náměty Ovidiových Proměn, ale také detaily vytvářejícími silnou iluzivní a emotivní atmosféru – okny s různobarevnými skly, mozaikovou podlahou sestavenou z drobných oblázků a především grotty dekorované tufem a lasturami. Ve středu rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém 22,35 metrů. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. století. Na začátku 20. století byly v Rotundě na přání tehdejšího olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna (1893-1904) provedeny četné stavební úpravy – šest z osmi vstupů bylo zazděno, byl přistavěn vnější portikus, vodní hříčky i mechanické fontány v grottách byly zrušeny a došlo i k necitlivé přemalbě původních nástěnných maleb.
Rotunda je celoročně přístupná pouze s průvodcem a v rámci návštěvnické sezóny jsou prohlídky realizovány v pravidelných časových intervalech. Mimo návštěvnickou sezónu je možné prohlídku Rotundy objednat telefonicky.
Dominantou zahrady je kolonáda dlouhá 244 metrů, zbudovaná v severní části zahrady. Jednu celou stranu zahrady tvoří rozsáhlá kolonáda se 44 sochami antických bohů a hrdinů, vnější strana kolonády je vyzdobena 46 bustami. Před touto kolonádou-galerií se rozprostírá rozsáhlý parter. Hned u současného vchodu do zahrady najdeme skleníky z poloviny 19. století. Další dekorace v zahradě tvoří kašny a sochy.
V roce 1667 byl libosad obehnán vysokou zdí, dalších úprav se zahrada dočkala i v době biskupa Schrattenbacha, tehdy (v roce 1722) byla například dřevěná oranžerie nahrazena stavbou zděnou. Také ve čtyřicátých letech 19. století byla zahrada doplněna o další stavby, především o celou empirovou část dnešního vstupu, o budovy skleníků a čestný dvůr. Autorem těchto úprav byl architekt Antonín Arche.
Zahrada stále prochází rekonstrukcí, některé její části jsou pro veřejnost uzavřeny. Přesto je její návštěva velmi působivým zážitkem.
Květná zahrada je výjimečná nejen vzácnou ukázkou architektury, bohatou květinovou výzdobou a řadou vzácných dřevin, ale především tím, že si do dnešní doby zachovala svou historickou podobu. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám občanů města i návštěvníků z domova a ciziny.
Všeobecné informace
Parkování – Parkování osobních aut je možné na placeném parkovišti u Květné zahrady nebo v blízkém parkovacím domě na Velehradské ulici. Pro autobusy je vyhrazeno jedno místo u Květné zahrady, určené pouze pro výstup a nástup cestujících. Celodenní stání pro autobusy umožňuje za poplatek Hanácké náměstí.
Zvířata – Do areálu Květné zahrady je zákaz vstupu se zvířaty!
Cyklisté – Vstup s jízdními koly je zakázán. Stojany se nachází naproti Květné zahrady u parkoviště.
Občerstvení – V areálu Květné zahrady se nachází automat na kávu a nealkoholické nápoje. Ve Studeném skleníku je kavárna.
Jindřich Blaťák
