Jedno z dvojčat najdete v Nýznerově u Žulové, druhé je ztraceno v lese u Javorníka kousek od Račího údolí. Dva zcela identické kostely hlídají Rychlebské hory. Ve skutečnosti je první kopií druhého.
Ke vzniku kaple sv. Antonína se váže pověst o nešťastné lásce
Podle pověsti v lese, kde stojí dnešní kaple, upevnil na dubu obraz sv. Antonína Paduánského učitelský pomocník Adam Antonín. Tento mladík v zoufalství nad ztrátou milované dívky, která zemřela na následky mučení poté, co byla obžalována z čarodejnictví, utekl do lesů.
Pokud je pověst pravdivá, mohli bychom počátky uctívání sv. Antonína Paduánského v celé oblasti zasadit do 17. století. Protože však nemáme písemné zprávy o tom, že by v Javorníku proběhly čarodejnické procesy (existují pouze nepřímé důkazy v podobě tradovaných názvů nekterých míst), můžeme za pravdivejší považovat další legendu, která se k tomuto místu váže.
Za druhé slezské války v letech 1744-1745 byl za zámkem Jánský Vrch v Javorníku usazen batalion Chorvatů pod vedením Hegaditze den Wald. Měli chránit Rakušany před vpádem Prusů. Žoldnéri ovšem trpěli nedostatkem vody, a tak začali kopat a hledat, tak dlouho, až našli nedaleko zřídlo vody. Jeden z velitelů vyřezal z vděčnosti za záchranu z lipového dřeva sochu sv. Antonína a pověsil ji na smrk na místě pramene pitné vody. Na místě pak byla později zbudována dřevěná kaple, která byla jako zchátralá nahrazena v roce 1806 kamennou novostavbou, opatřenou věžickou se zvonem.
I ta ale postupně chátrala, později byla stržena a nahrazena novou kaplí, postavenou javornickým stavitelem Aloisem Utnerem. Stavbu financovala manželka koželuha Aloise Lorenze Emilie, jako poděkování za záchranu syna, který spadl do rybníka.
Kostelík byl vysvěcen 21. cervna 1896 proboštem Josefem Schindlerem. V blízkém okolí tohoto poutního místa byla zřízena také studánka, kamenný stůl, lavice a grotta se sochou sv. Antonína (pozdeji P. Marie). Vedle údajně stála i hospoda hostinské Heleny Rischer. Kaple byla po druhé světové válce devastována, poškozena byla především střecha, byla vybita vitrážová okna a zničeno vybavení. Na počátku devadesátých let byla kaple opravena a již s novodobým vybavením slavnostně vysvěcena olomouckým arcibiskupem Graubnerem 13. července 1993.
Kaple je postavena v neogotickém slohu. Na vnější straně presbytáře je dochovaná zazděná tabulka s daty vzniku kapličky. Vevnitř se nachází obraz sv. Antonína Paduánského, který nahradil původní obraz – kopii Marii Pomocné od Lukáše Cranacha st., dále socha P. Marie – Matky Boží a sv. Antonína s Ježíškem. Poutě se zde konají v blízkosti svátku sv. Antonína, tedy kolem 13. června.
Identické dvojče kaple v Nýznerově je mladší. Je dokonalou kopií Utnerovy kaple
Dokonalou kopii kaple sv. Antonína najdete vzdušnou čarou o jedenáct kilometrů dál, v osadě Nýznerov. Místo poprvé kolonizoval roku 1795 Franz Niesner ze Setzdorfu (dnešní Vápenné). Díl označený jako Jägerhau byl založen 1794 arcibiskupem Graf Schafgotsch.
Věřící z Niesnersberg (Nýznerova) měla na starosti farnost Gurschdorf (Skorošice). Obyvatelé nemohli i v zimě, když byly cesty a stezky zaváté a neschůdné, nedělní bohoslužby ve skorošickém kostele navštevovat, a zvláště děti se nemohly dlouhé týdny zúčastňovat bohoslužeb. To probudilo přání obyvatelstva mít vlastní kapličku přímo v místě. Pomocí finanční sbírky, do které přispěl i kardinál Dr. Georg Kopp, byla zbudována v letech 1900 – 1901, a to podle vzoru Antonikapelle in Jauernig z ohnivzdorného materiálu, o výdajích 9000,- Korun.
15.srpna 1901 byla farářem Theodor Erben aus Friedeberg ze Žulové, v doprovodu skoro 96 letého Ernsta Axmanna von Gurschdorf ze Skorošic a s asistencí kaplanů Franze Hackenberg a Franez Seichter slavnostně vysvecena. Roku1912 pak bylo uděleno povolení několikrát v roce ve všední den slavit mši svatou.
Mše svatá se zde v dnešní době slouží každých čtrnáct dní, kaple prošla rekonstrukcí v roce 2001, přesně sto let po svém vybudování.
Vlastimil Blaťák
