„Pozemek je o celkové výměře 48328 metrů čtverečních a v minulosti byl používán pro zemědělské účely. Nechali jsme zpracovat dokumentaci, která přinesla návrh na vymezení přístupů, umístění studní pro zajištění užitkové vody, rozdělení parcel na jednotlivé zahrádky a oplocení celé kolonie. Podle této dokumentace tu bude sto zahrádek o rozloze od 200 do 618 metrů čtverečních,“ doplnil náměstek primátora Miloslav Dohnal. Osada bude mít čtyři vstupní brány, přístup k ní bude po štěrkové ploše o šířce pěti metrů – a ta může sloužit i k dočasnému parkování automobilů, nebo by na tomto zpevněném místě mohl stát kontejner na bioodpad. Přístup k jednotlivým zahrádkám má být veden po travnatém, pětimetrovém chodníku.
„V místě k jednotlivým parcelám budou zřízeny čtyři kopané studny, voda v nich ale bude pouze užitková, nikoliv pitná. Jednotlivé zahrádky nebudou oploceny, uživatelé si je ale mohou oddělit třeba živými ploty nebo okrasným plůtkem, který bude vysoký maximálně půl metru,“ popsal vedoucí odboru majetku Alexandr Salaba.
Radní města už schválili i podmínky užívání – pacht bude uživatelům schválen na dobu určitou do 30. září roku 2029, pachtovné činí 5 korun za metr čtvereční a rok, poplatek za služby spojené s užíváním městského pozemku činí 2 koruny za metr čtvereční a rok. Ve schváleném provozním řádu nové kolonie je například i to, že na zahrádkách nesmějí nájemci umísťovat stavby pevně spojené se zemí – mohou tam ale instalovat třeba dřevěný montovaný domek do 12 metrů čtverečních.
V Olomouci mizí jedna kolonie za druhou, lidé už rezignovali
Naproti tomu v krajské metropoli Olomouci zahrádkářské kolonie rychle mizejí. Zahrádkáři z Nových sadů, kterým město Olomouc před dvěma lety navzdory proklamacím bez náhrady zrušilo kolonii, se domáhali u Krajského soudu náhrady škody. Průběh jednání přítomné zahrádkáře šokoval. Na náhradu škody za zrušenou kolonii nemáte nárok, protože kolonie již neexistuje, řekl zjednodušeně soud.
Zahrádkáři ještě před započetním soudního jednání doplnili na žádost soudu předmět žaloby a důkazy, nakonec jim to ale nebude nic platné. Podle průběhu úterního jednání totiž předmět žaloby (zahrádkářská kolonie a stavby na ní) již zanikl, a o náhradě škody tedy nemůže být řeč.
Krajský úřad v minulosti s likvidací kolonie vydal souhlas, aniž ale informoval samotné zahrádkáře, sám Rostislav Inderka navíc tvrdí, že jeho „Souhlas s likvidací zahrádky“, který byl u soudu předložen mezi ostatními listinami, obsahuje jeho zfalšovaný podpis, tak jako i některé jiné dokumenty.
Zahrádkářská kolonie Morava na Nových sadech ale není jediná, které hrozí v dohledné době zrušení. Podobně jsou na tom i zahrádky v Hejčíně, ale i na Dlouhé. Každá z jmenovaných lokalit má trochu jiný příběh a jiný důvod k chystané likvidaci. Zatím nejméně veřejně diskutovaným případem je pak kolonie na Dlouhé. I tam má dojít ve velmi krátké době k likvidaci zahrad, přibližně poloviny z dosud existujících. Město zveřejnilo v nedávné době projekt parku na Dlouhé, kvůli kterému by měla část zahrad nenávratně zaniknout. Radnice přitom projekt prezentuje jako „příklad městské revitalizace říční nivy a význam jeho polohy spočívá i v tom, že propojuje prstenec parků kolem historického jádra s rekreační krajinou. Tato osa zeleně vede podél Mlýnského potoka a spojuje nový park s navrhovanou rekreační zelení v areálu Kouty a pokračuje dál kolem potoka až k jezeru Poděbrady. Nabízí se možnost revitalizace říční nivy, která by evokovala přírodní prostředí s novým průtočným ramenem, přístupem k vodě, pobytovou loukou s výhledem na vodu a přírodním parkem s domácími druhy dřevin, modelací terénu ve prospěch celého území, mlatovými cestami a herními prvky pro děti.“ Na projekt „Park na Dlouhé“ a na likvidaci zdejších zahrad se předpokládá podání žádosti o dotaci z Operačního programu životní prostředí 2021-2027. O tom, že projekt zahrnuje i likvidaci zahrádkářské činnosti, se městký web cudně nezmiňuje.
Vlastimil Blaťák
