„Narodil jsem se v době, kdy tady pěstování heřmánku začínalo. Takže začátky si nepamatuju,“ říká předseda představenstva akciové společnosti Úsovsko pan Jiří Milek.
Tehdy se na Úsovsku heřmánek pěstoval na 32 hektarech, v porevolučních letech ale pěstování této léčivky ustalo. „Tehdy se otevřely hranice a přišla levnější produkce ze zahraničí. Pěstování jsme obnovili až před třemi lety ve spolupráci s Kofolou,“ říká Jiří Milek.
Konečně zase záleží na biokvalitě, říká ředitel
Komplikovaná situace na trhu trvá v mnoha ohledech dodnes, spousta převážně menších farmářů snižuje cenu a zvyšuje svoje výnosy jen díky zakázaným postřikům. „Dnes už naštěstí roste význam kontrolovaných a pod dozorem pěstovaných plodin. Lidé už nejsou vždy ochotni konzumovat jen všechno levné. Kofola jako náš odběratel, ocenila kvalitu, protože si opravdu nedovolíme používat zakázané postřiky,“ tvrdí Jiří Milek. Podle jeho slov je tato praxe bohužel stále rozšířena, především u menších pěstitelů, kteří přípravky nakupují na černém trhu především v Polsku, kam se dostávají z východu.
Akciová společnost Úsovsko začala před třemi lety spolupracovat s firmou Kofola ČeskoSlovensko a.s. původně kvůli pěstování jablek pro produkci ciderů a dodávce čerstvých českých jablek do FRESHBARů UGO. Nyní pro tohoto odběratele pěstují i heřmánek, který se používá jak do bylinných čajů Leros, tak i do Kofoly samotné. „Sklizeň heřmánku může být podle počasí až třikrát ročně. Výnos je přibližně necelá tuna z hektaru, zaseto máme letos na přibližně šesti hektarech,“ říká Jiří Milek.
Přestože ke třem desítkám hektarů, na kterých se heřmánek na Úsovsku pěstoval v šedesátých letech, je dnes daleko, nikde v České republice aktuálně neexistuje větší pěstitel této byliny. Malé množství se pěstuje na jižní Moravě nebo v polském příhraničí, jinak ale pěstování hěřmánku v Česku prakticky vymizelo.
Vlastimil Blaťák
