Vaše koalice chystá sloučení divadla a filharmonie. Proti tomu se ve městě zvedla vlna odporu, co o tom soudíte?
Současná olomoucká koalice, jejíž jsem součástí, se rozhodla, že se pokusí něco změnit v zakonzervovaném stavu, který dlouhodobě trvá u Moravské filharmonie a Moravského divadla. Začala proto prověřovat možnost sloučení těchto dvou institucí. Proti sloučení už delší dobu silně vystupují zástupci odborů, kteří udělali velmi hlasitou a emotivní kampaň, která se mě dotýká, nutí mě přemýšlet o tom, jestli všechny kroky, které činíme, jsou opravdu tak fatální, nebo jestli sloučení dává smysl. Kampaň používá nefér argumenty, kdy vyvolává pocit, že sloučení rovná se zrušení. Ale já jsem od začátku celý proces vnímal tak, že tu máme dvě instituce, které dlouhodobě řeší, jen aby bylo na platy. Když jsem nastoupil koncem roku 2022 do zastupitelstva, první, co se schvalovalo, bylo doplnění rozpočtu obou institucí. Sloučení od začátku chápu jako systémovou změnu. Důležité je, že obě instituce sídlí v jedné budově. Oba ředitelé v jednom domě vyjednávají stejné věci současně. Je zcela legitimní uvažovat o tom, že bude jeden ředitel, jeden management, jedna správa budov, jeden fundraising. Od toho se celý proces sloučení od začátku odvíjí.
Jaké jsou argumenty pro sloučení?
Pro mě je to udržitelnost. Jeden management bude efektivnější při zajištění provozu i vlastního financování. Výsledkem musí být finanční plán na více než jeden rok. Pokud se nebude dařit ho naplnit, bude management hledat vnitřní úspory, pokud se bude dařit, peníze využijí k dalšímu rozvoji a na odměny. Takto nastavené to vnímám od začátku. Moje zkušenosti z managementu v kultuře ukazují, že během jakéhokoli procesu se lehce mění vstupy, přicházejí nové informace. Nemůžete od stolu namalovat jasný jízdní řád, a ten dodržet beze zbytku. Zaráží mě, že nikdo nevnímá a neocení, že se proces celou dobu transparentně diskutuje na každém zastupitelstvu. Uvažované parametry se mění. Na prvních schůzkách byl ve hře jen jeden orchestr. To se ukázalo jako nereálné, pokud máme zachovat celou šíři služeb. Zůstane tedy samostatný symfonický orchestr a samostatný divadelní orchestr a třísouborové divadlo.
Ptám se, protože vnímám změnu té argumentace v průběhu času. Nejdříve to byla úspora, pak se hovořilo o částečném propouštění, teď se mluví o tom, že žádné propouštění nebude, a je tam zase nějaký jiný argument…
Základem je sloučení managementů. Máme k dispozici analýzy, které ukazují, co je a není možné v jednotlivých variantách. Díky tomu si umíme představit, co se bude dít. Ale o tom, kolik bude mít instituce zaměstnanců, bude rozhodovat management, to není přece na zastupitelstvu. Začalo to analýzou ředitelů. Dali dohromady, co si myslí, že by způsobily tři uvažované varianty – když stav zůstane, jak je, když se sloučí do jedné instituce, nebo když to zůstane jak je, ale příspěvek města se sníží o téměř 30 milionů. Následovala analýza týmu paní dr. Raabové, ve které jsou shrnuta dostupná data, porovnání s jinými městy a analýza variant sloučení. Analýza obsahuje jak výčet rizik, tak příležitostí. Já zmíním jednu z příležitostí, a to možnost transformovat sloučenou příspěvkovou organizaci do veřejné kulturní instituce, která má více povinně platících zřizovatelů než jen město a má schválený víceletý rozpočet. Odpůrci z analýzy vytahují jen zmíněná rizika a zveličují je. Příležitostem se nevěnují.
Z druhé strany, umí město chystané sloučení kvalitně odkomunikovat veřejnosti?
Nemyslím si, že možnosti marketingu a PR radnice jsou srovnatelné s najatou agenturou. Externí specialisté, kteří mají zkušenosti s komunikační kampaní, by měli lepší výsledek. Stejně tak platí, že tiskové oddělení radnice se musí věnovat široké paletě témat a není schopno plnit mediální prostor stejně jako iniciativa, která má téma jediné.
Upřesním dotaz: nejde mi ani tak o komerční komunikaci skrz agenturu nebo s radniční mluvčí, ale o samotná vyjádření politiků, jejich zdůvodnění celé věci před veřejností, což předpokládejme, že většinově půjde za panem Tichákem. On jako motor toho procesu – zvládá tuto komunikaci, umí si svoje kroky obhájit?
Komunikace má dvě stránky. Viktor Tichák komunikuje s námi a s koaličními partnery, představuje svůj záměr a postupné kroky. A tady je komunikace nadstandardní. Víme dopředu o plánovaných krocích, na doplňující dotazy dostáváme rychlé odpovědi. Vyjádření navenek jsou komplikovanější. Kampaň proti sloučení je natolik vyhrocená, že cokoliv řekne, je automaticky použito proti němu.
Opozice je většinově proti sloučení. Do jaké míry si myslíte, že to tak opravdu cítí, a do jaké míry je to pro ně politikum?
Opozice se poslední měsíce sloučení věnuje velmi intenzivně, přepočítávají všechny tabulky a chodí na protestní koncerty. Je dobré si uvědomit, že při systémové změně nemohu počítat drobné. Musíme uvažovat s určitým nadhledem. Současná opozice se v minulosti starala o každoroční dorovnání rozpočtu, aby bylo na výplaty. Vedení obou institucí držela na hraně rozpočtového provizoria. V tomto roky trvajícím stavu nemohli být zaměstnanci filharmonie a divadla úplně šťastní.
Dá se předpokládat, že v případě sloučení budou šťastnější?
V nové zřizovací listině myslím není napsáno, že mají být zaměstnanci šťastní. Ale věřím, že nový management bude mít spokojenost zaměstnanců na prvním místě. Největším peklem v práci jsou špatné mezilidské vztahy. Pokud bude pokračovat hlasitá nefér kampaň, bude to s pocitem spokojenosti těžší. Přeji si, aby se začal vést dialog u jednoho stolu.
Existuje v té debatě, která se vede, něco, co nezaznělo, nebo nezaznělo dost důrazně, a mělo by zaznít?
Město Olomouc má nejvyšší výdaje na kulturu z podobně velkých krajských měst. Naprostá většina těchto výdajů jde přitom na filharmonii a divadlo. V letošních číslech se bavíme o více než 210 milionech korun, zatímco dotace ostatním kulturním aktérům se pohybují okolo 14 milionů. Současně máme trochu smůlu s rozpočtem. Když si vezmeme Ostravu, která má necelých tři sta tisíc obyvatel a rozpočet patnáct miliard, tak v Olomouci máme sto tisíc obyvatel a rozpočet jen 3,4 miliardy. Od sloučení čekáme do budoucna větší soběstačnost divadla i orchestru. A nezaznívá ještě jedna věc. Přes hlasitou protislučující kampaň části odborářů bohužel neslyším hlasy dalších kulturních aktérů v Olomouci.
Vlastimil Blaťák
