Tornádo se prohnalo Litovlí ve středu 9. června 2004. Jednalo se o tornádo síly F3, což odpovídá rychlosti větru 252 až 332 km/h. Živel zasáhl přibližně třetinu desetitisícového města a způsobil škody za více než 100 milionů korun. Jen v litovelském pivovaru odhadli škodu na 30 milionů. Šířka tornáda byla až pět set metrů.
Nebe se začalo odpoledne zahahovat. Nikdo netušil, co přijde
Ve středu 9. června odpoledne se postupně obloha zatahovala a v půl páté vypukla prudká bouře s lijákem a krupobitím. Během několika minut se náhle setmělo a bouře se proměnila v ničivé tornádo. Obrovský náraz větru o síle přes 200 km/hod lámal stromy, vyrážel dveře a okna, odnášel střechy. Brázda největších škod se táhla podél ramene řeky Moravy v poměrně úzkém pásu od Vísky k pivovaru a Chořelicím až k Březovému. Celá pohroma netrvala déle než hodinu. Bezprostředně potom byla svolána bezpečnostní rada města, která zasedala do ranních hodin a organizovala záchranné práce.
Ještě ve večerních hodinách rozhodl i krajský úřad v Olomouci o vyhlášení „stavu nebezpečí“ v Litovli a Chořelicích, což bylo pak potvrzeno i vládou. Toto vyhlášení umožnilo nasazení hasičských záchranných sborů a jednotek civilní obrany z Olomouce. Nejprve bylo potřeba zprovoznit zatarasené komunikace pro další pomoc. Do likvidace následků byl zapojen celý Integrovaný záchranný systém Olomouckého kraje, až 200 lidí s potřebnou technikou. Pracovalo zde na třicet hasičů z Prostějova, Olomouce, Uničova, Šternberka a Šumperka, v prvních dnech i dobrovolní hasiči okolních sborů, během první noci pomáhalo postiženým kolem sta pracovníků. Situaci dobře zvládla i čistička odpadních vod, která tentokrát (po minulých zkušenostech) nepřipustila zaplavování domů z kanálů.
Nejvíce byla postižena ulice Frištenského a Nábřežní (od mostu k Chořelicím), sousední část ulice Palackého od Nábřežní ke mlýnu a na druhé straně od řeky k pivovaru. Tato část města také zůstala do pátku bez proudu. Bez střechy zůstala rohová prodejna č.840 pana Dusíka a sousední domy jak v ulici Palackého, tak na Nábřežní, podobně na protější straně řeky v ulici Frištenského od Valouchova domu k vile Frištenského a mateřské školce. Střechu odnesla vichřice také na mlýnici (objekt nad řekou) Staroštíkova mlýna, z Dukelské ulice bylo vidět přímo do Staroštíkovy kuchyně, co nebylo připevněno, uletělo. Další škody byly na objektu rybářů a na továrně Hajdo v Příčné ulici. Z padesáti značně poškozených domů muselo být ihned vystěhováno pět rodin, vesměs našli útulek u příbuzných a nabídnuté nouzové ubytování nemuselo být využito. Staticky bylo narušeno jedenáct domů, u dvou byla nařízena demolice okamžitě.
Neobyvatelné domy, problémy s elektřinou, poničená školka
Problémy byly i s dodávkami elektřiny. „Bouře vyřadila z provozu devět set trafostanic, zatím jsme jich dokázali zprovoznit 895,“ řekl tehdy mluvčí Severomoravské energetiky Pavel Nováček. Bez proudu zůstalo v prních dnech i přes nasazení všech sil přes tři sta domácností.
Z městských objektů byla nejvíce poničena školka v ulici Frištenského, ale vichřice řádila i v jiných částech města, srazila kříž a makovici nově opravené věže chrámu sv. Marka, poškozena byla i střecha kostela, střecha pobočky školy Jungmannova (ve Vítězné) byla odnesena přes řeku až do nádvoří v Revoluční ulici. V Chořelicích byla stržena špice kapličky a těžce poškozena lávka přes Moravu. Polámány byly stromy v parčíku před pivovarem a poprvé tak bylo vidět průčelí továrních budov z ulice. Mnoho stromů se ztratilo i v parčíku proti pivovaru.
U Olomouckého rybníka byla zlomena mohutná lípa o průřezu 136 cm a olše o průměru 115 cm (do pařezu hasiči vyřezali na památku letopočet 2004). Obrovské škody byly způsobeny na porostech v celé oblasti města a okolí, největší podél slepého ramene Moravy zv. Past, na Vrapači a v bývalé daňčí oboře na Nových Zámkách.
Vlastimil Blaťák
