Český malíř byl přítelem šlechtické rodiny Silva Tarouca, která na zámku v minulosti žila a jejíž členové byli Mánesovými mecenáši. Do jejich života se zapojil jako učitel kreslení, organizátor společenského života či odborný poradce v záležitostech umění. Pro zámeckou společnost vytvořil vedle obrazů i řadu drobných „ornamentálních hříček“, zdobené dopisní papíry, ilustrace, návrhy nábytku a dekorativních předmětů či vějíře.
Slavný obraz byl vyznáním ženě
Nově mohou návštěvníci obdivovat Červené paraplíčko (1855–1856), které patří mezi jeho nejslavnější obrazy, přestože bylo po roce 1948 považováno za nezvěstné. „Malba je ukázkou díla, které Mánes nevytvářel na zakázku, ale jako své soukromé vyznání, a je úzce propojena s ženami, které mu byly blízké: Luisou Bělskou, která mu poskytla první inspiraci, a Jetty Gallenbergovou, která byla častým hostem na zámku Čechy pod Kosířem, v jehož okolí se výjev odehrává. Bohatá paleta a virtuózní práce se štětcem činí z malby jeden z nejkrásnějších Mánesových obrazů, i když formátem patří k nejmenším,“ řekla Veronika Hulíková, ředitelka Sbírky moderního umění, Národní galerie Praha.
V rodině Bělských obraz zůstal až do roku 1920, veřejnosti se stal známým díky vystavení na Mánesových výstavách uspořádaných Spolkem výtvarných umělců Mánes v letech 1903 a 1920 i četným reprodukcím v knihách i na pohlednicích. Po roce 1948 zůstalo dílo skryto v soukromé sbírce, neboť se majitelé obávali jeho zabavení komunistickým režimem, a na veřejnosti se objevilo opět až v roce 2007, kdy bylo dlouhodobě zapůjčeno do Národní galerie od soukromého majitele.
„Mám skutečnou radost, že se na letní sezónu podařilo díky dlouhodobé spolupráci s NGP zapůjčit další vrcholné Mánesovo dílo, které má navíc k našemu zámku tak krásný vztah. Baví mě Mánesova tvorba, neboť za mnoha jeho obrazy je zajímavý příběh a Červené paraplíčko není výjimkou. Proto bych rád na náš zámek pozval nejen milovníky tohoto malíře, ale také všechny, kteří mají rádi příběhy a bohatou historii naší země,“ sdělil kastelán Martin Váňa. Upřesnil, že kromě Červeného paraplíčka bude vystavena také kopie obrazu ze sbírek NGP a jeho skica, na kterých lidé mohou srovnat, jak se liší od slavného originálu.
Zámek nabízí i QR stezku a na první dva červencové dny hlásí zavřeno z důvodu natáčení
V zámeckém parku je nově také QR stezka. Jedná se o netradiční procházku, při které mohou zájemci porovnat současnou podobu parku a staveb v něm s historickými fotografiemi z období 1890 až 1960. Nechybí ani poutavé komentované prohlídky parku, které se konají vždy za pěkného počasí. „Zámek Čechy pod Kosířem si jako Olomoucký kraj hýčkáme, protože tato památka patří mezi největší atraktivity regionu. Kromě krásného umění, které aktuálně doplnilo dílo Josefa Mánesa, je to i nádherná příroda, jež zámek obklopuje a jejíž součástí jsou i krajské včely – tedy včelnice s krajskými včelami,“ prozradil Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje.
Zámek Čechy pod Kosířem, který spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci, láká hlavně na interiéry a pokoje zařízené tak, jak žila hraběcí rodina, ale i na výstavu zaměřenou na rozsáhlé filmové dílo otce a syna Svěrákových s legendárním obřím vlkem z pohádky Tři bratři. V létě má otevřeno každý den od 9 do 17 hodin. Zavřeno v zámeckých expozicích bude pouze ve dnech 1. a 2. července z důvodu natáčení filmové opery.
Martina Vysloužilová
