„Jsem velmi rád, že můžeme pro veřejnost opět otevřít krásný, reprezentativní výstavní prostor – bývalý kostel svaté Kláry. Ten se teď stane dějištěm festivalu barokní hudby a potom v něm začneme připravovat rozsáhlou výstavu palných zbraní,“ řekl ředitel muzea Jakub Ráliš.
Rekonstrukce stála 4,6 milionů korun
Veřejnost se do prostoru nedostala proto, že ze stropu padala omítka. Stavebníci a restaurátoři proto museli opravit praskliny v klenbě a obnovit původní malby. Pracovali na lešení ve výšce zhruba 20 metrů. „Řemeslníci museli zrekonstruovat trhliny z líce a rubu povrchu ve všech klenbách, opravit vnitřní omítky a kompletně vymalovat strop a další části interiéru,“ doplnil ředitel. Odborné práce skončily koncem dubna a nyní nic nebrání tomu, aby sál opět sloužil svému účelu.
Kostel sv. Kláry s připojeným bývalým konventem klarisek je spolu s budovami bývalé jezuitské koleje a univerzity jediným klášterním objektem v prostoru olomouckého Předhradí, který se ve své hmotě dochoval do dnešních dnů. Ostatní kláštery z předhradí to štěstí neměly. Zdobí jej obří lustry, které byly zřejmě pořízeny na počátku 20. století v souvislosti se vznikem muzea arcivévody Josefa Ferdinanda.
Festival Baroko: Přirozeně krásná hudba 200 let ukrytá v archivu
Festival Baroko se odehraje v nově opraveném sále, kterému organizátoři program dokonce přizpůsobili. „Uvedeme například komorní operu Endymio, která měla v kostele premiéru v roce 2001. Je to prostor s velkou kostelní akustikou, která vytváří takový zvláštní dojem a má až meditační efekt. A to je něco, co mě velice přitahuje nejen u duchovní hudby, ale i u té koncertní,“ vysvětlil Tomáš Hanzlík, zakladatel přehlídky z katedry hudební výchovy PdF Univerzity Palackého a umělecký vedoucí Ensemble Damian.
Dramaturgie festivalu se zaměřuje na interpretaci hudby s použitím dobových nástrojů. Návštěvníci se mohou těšit na virtuózní houslové sonáty, klavírní trio, recitál, ale i premiéru českých zpěvoher nebo komorních oper na slavná barokní libreta.
„Hudbu, která bude i letos na festivalu znít, nikde jinde neuslyšíte, byla 200 let ukrytá v archivech. Ač jsme letos nezvolili žádný podtitul, dramaturgie je sestavena výhradně z děl českých autorů u příležitosti Roku české hudby 2024. Náš zájem je ale nasměrován na starou hudbu před Bedřichem Smetanou,“ pozval Tomáš Hanzlík.
Zazní skladby, které byly určené ke korunovačním, slavnostním ceremoniím a intronizaci církevních hodnostářů, ale i díla napsaná pro ochotníky na malém městě, kteří se tím bavili navzájem. Je překvapivé, že i tyto regionální skladby mají často značnou uměleckou hodnotu. „Ze spolupráce mezi muzeem a festivalem Baroko mám dlouhodobě velmi dobrý pocit, protože zde dochází k propojování živé kultury a paměťové instituce. Oživení sálu prostřednictvím živého umění proto velmi vítám,“ sdělil Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje.
Festivalu Baroko byla společností EFA (European Festival Association) udělena známka EFFE – evropská známka kvality pro pozoruhodné umělecké festivaly, které toto ocenění získávají za práci v oblasti umění, zapojení umělecké komunity i veřejnosti a za mezinárodní otevřenost. Organizuje ho Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci, spolkem Ensemble Damian, Univerzitou Palackého v Olomouci, Městským kulturním zařízením Uničov a Handkeho spolkem.
Vlastivědné muzeum v Olomouci, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj, sídlí v komplexu někdejšího kláštera klarisek. Původně gotický klášter byl barokně přestavěn ve druhé polovině 18. století a je památkově chráněn. Klášter byl zrušen roku 1782 dekretem císaře Josefa II. a jeho budovy byly využívány k různým účelům. Hlavním sídlem muzea je od roku 1951. Aktuálně má instituce přes 1 000 000 sbírkových předmětů a z hlediska rozsahu své sbírky se řadí mezi největší muzea v České republice.
Martina Vysloužilová
