Jarmila Podhorná vždy milovala přírodu a její dary, a záliba se jí stala i povoláním. Studovala, získávala informace nejen o lidském organismu, ale i o alternativní medicíně. Pro výrobu bylinných tinktur a vznik firmy Naděje se rozhodla ve chvíli, kdy studovala „ Herbář léčivých rostlin“ pana Janči a Zentricha o novém léčebném směru – gemmoterapii, a možnosti významného působení výtažků z pupenů rostlin – gemmoterapeutik – na lidský organismus.
Jejím přáním bylo a je, aby lásku k lidem a její zkušenosti v oblasti gemmoterapie i alternativní medicíny předala především nemocným. Specializovala se na výrobu cenově dostupných přípravků bez nežádoucích účinků, které působí na organismus příznivě, jako prevence i regenerace, a zlepšení stavu při různých zdravotních problémech.
Firma Naděje má v současné době v sortimentu více než sto druhů bylinných tinktur. Mimořádně účinné jsou tinktury vyrobené z pupenů rostlin. Rostlina v pupenech přechovává svůj genetický potenciál, proto v nich shromažďuje nejcennější látky, které tělo zotavují a současně vytváří i obranný mechanismus – prevenci proti nemocem. Kombinací tinktur vznikly „kúry“, sestavy složené z několika tinktur bylinných i z pupenů. Společně mohou komplexně působit na organismus a léčit i zlepšovat zdravotní stav.
Postocovidový syndrom je závažné téma a trápí velkou skupinu lidí. Doporučujete kombinaci asijských a tuzemských bylinných tinktur. Povídejte.
V organismu je nezastupitelná kvalitní imunita a na té se podílí několik složek – stav nervové soustavy, dýchacích cest, trávicího ústrojí a čistota organismu. Při regeneraci po prodělaném onemocnění se musíme na tyto složky zaměřit. Při spolupráci s panem profesorem Valíčkem jsem nejen pěstovala, ale také využívala k regeneraci organismu některé rostliny využívané k léčbě v Číně a ve Vietnamu. Spolu tinkturami z našich rostlin, hlavně gemmoterapeutiky, jsou přínosné pro celkové zlepšení stavu organismu.
Které z těchto rostlin nám posílí imunitu?
Je to jednak maralí kořen, adaptogen, adaptaci má též na stres, což je v dnešní době přínosné, navíc snižuje hladinu cukru a cholesterolu, působí proti vzniku depresí a je vynikajícím afrodisiakem. Dále je to kustovnice čínská. Příběhů o život prodlužujících účincích kustovnice je v Číně celá řada. Je to významný adaptogen, zlepšuje srdeční činnost a řadu životně důležitých funkcí. Posiluje též plíce, játra, podporuje krvetvorbu, odstraňuje bolesti pohybového aparátu, stimuluje nervový systém a je celkovou tonifikací a posilou organismu. Z našich bylin pak rakytník řešetlákový. Pan inženýr Janča o něm řekl, že je to vitamínová bomba. Měl a má dosud nezastupitelné místo v tibetské i indické medicíně, v Řecku, v Římě, a v posledních letech se značně používá i u nás. Můžeme jej použít při oslabení organismu na posílení imunity, při revmatismu, při ekzémech i chřipce. Má též baktericidní účinky. Vhodný je též při řešení problémů se zrakem. Patří sem i gemmoterapeutikum z černého rybízu. Má vynikající účinky na vytvoření kortizonového efektu – při snížené funkci nadledvinek – posilou imunity. Je vynikající antialergikum, pomáhá řešit sennou rýmu, ekzémy, je vhodný ke zlepšení hypertrofie prostaty, pomáhá řešit spolu s maliníkem cysty na vaječnících, má protiotokový účinek. Ukazuje se, že má velké uplatnění v oblastech alergických, revmatických a plícních.
Můžeme pomocí bylin řešit i dýchací problémy, které virová onemocnění provázejí?
Velké výsledky na zlepšení činnosti dýchacích cest jsou při užívání bylinných prostředků z šišáku bajkalského. Má příznivý vliv při řešení kašle, infekcí horních cest dýchacích, astmatu, hlenů, zánětů, řeší chronickou hepatitidu, působí protivirově, antibakteriálně, protiplísňově, působí ke zklidnění činnosti srdce a cév, zlepšuje spánek. Výborné je i gemmoterapeutikum z lísky. Působí jako antisklerotikum na játra, doléčuje po virové žloutence. Obnovuje činnost plic, zlepšuje rozedmu plic. A doporučila bych ho též při neurovegetativní dystrofii – psychické labilitě.
Po prodělaném Covidu většina lidí hlásí nervové problémy.
Aby se regenerovalo nervové vlákno, můžeme využít gemmoterapeutikum z bělotrnu kulatohlavého. Má příznivé účinky při atrofiích nervů, zánětech, neuralgiích, při poruchách vedení vzruchu nervem. Také pomáhá při řešení obrn. Dále Kozinec blanitý je odedávna používán při řešení celé řady zdravotních problémů. Je účinný při úpadku psychických sil, zlepšuje imunitu, obranyschopnost, látkovou výměnu. Je antioxidant, imunostimulátor. Posiluje imunitu a kostní dřeň. Pomohou i lípa a vrba. Gemmoterapeutikum z pupenů lípy obecné je dnes značně využívané ke zlepšení celé řady nervových problémů. Pomáhá při stavech úzkosti, napětí, při řešení neuralgií. Také tlumí pocity svědění a je to hlavní bylinný prostředek ke zklidnění organismu. A gemmoterapeutikum z vrby bílé je jednak výborný prostředek při chřipce a jiných virózách, ale důležité je její příznivé působení na nervový systém. Snižuje dráždivost nervové soustavy, působí při zlepšení např. zánětu trojklanného nervu, při zlepšení ischiasu a tlumení bolestí. Také je vhodné využití při revmatismu nejlépe s olší. Dále rodiola neboli rozchodnice růžová, zvaná též zlatý kořen, je vhodný prostředek k obnovení fyzických i duševních sil. Vhodná při únavě, psychických traumatech, po infekcích. Zlepšuje paměť, spánek a deprese. Pokud chcete co nejvíce posílit imunitní systém, ráda Vám nabídnu využít unikátní technologie chránící buňky v podobě našeho přípravku Matuzalem. Říkáme tomu molekula života. Je to unikátní chráněný komplex flavonoidů, ochraňuje buňky před oxidativním stresem, zlepšuje imunitní i nervový systém, pomáhá správnému fungování metabolismu.
Maralí kořen (Rhaponticum carthamoides)
Parcha léčivá, známá jako leuzea či maralí kořen, je trvalka vysoká přes 1 metr. Mívá dřevnatější, horizontálně uložený oddenek, tlustý zpravidla 10 až 20 mm, z něhož vyrůstají četné slabší, pružné kořeny. Rostlina mívá obyčejně několik lodyh, které jsou nevětvené, rýhované a pavučinovitě ochlupené. Střídavě eliptické listy se směrem k vrcholu postupně zmenšují a jsou hluboce peřenosečné. Přízemní listy jsou 40 mm dlouhé, krátce řapíkaté. Květenství je vytvářeno téměř kulovitým úborem o průměru do 50 mm, sedí jednotlivě na vrcholu lodyhy. Květy jsou růžově fialové s pětidílnou korunou. Plodem je nažka eliptického tvaru, asi 5 mm dlouhá. Rostlina má několik synonym, z nichž nejužívanější je leuzea saflorová, leuzea světlicová či parcha saflorová. Parcha léčivá je původem z jižní Sibiře. U nás se pěstuje a naše klimatické podmínky snáší velice dobře. Leuzea není pěstitelsky náročná rostlina a v našich klimatických podmínkách nejen velmi dobře roste, ale také přezimuje. Má však poměrně značné nároky na půdu, která by měla být na živiny bohatá a propustná. Semena se zpravidla vysévají přímo na stanoviště, a to do sponu nebo do řádků. Rozmnožovat ji však lze i vegetativně pomocí oddělků. Oddenek a kořeny sbíráme na podzim třetího roku, kdy jedna bylina poskytne i několikakilogramový kořenový bal. Může se užívat i nať, která se sbírá během květu rostliny, obvykle v květnu nebo červnu, nejlépe kolem sedmé hodiny ranní. Maralí kořen patří do skupiny adaptogenů. Zlepšuje adaptaci organismu na stres, pomáhá při rekonvalescenci po slabostech různého původu. Působí anabolicky, snižuje hladinu cukru, tuků a cholesterolu v krvi, má příznivý vliv na činnost jater a také na kardiovaskulární systém. Ovlivňuje i některé typy deprese, zvlášť reaktivní, poměrně spolehlivě léčí impotenci a působí jako afrodisiakum. Již první ruští osadníci zjistili, že jeleni maralové na podzim vykopávají kopýtky kořeny této rostliny a s chutí je požírají. Odtud tedy pochází i jeden z názvů „maralij koreň“. Mezi Altajci se traduje, že pomáhá od čtrnácti nemocí a omlazuje. Tataři užívali kořen jako afrodiziakum. O mimořádných účincích rostliny veřejnost poprvé informoval známý sibiřský etnograf G. N. Potanin na konci 19. století.
Černý rybíz (Ribes nigrum)
Léčivé vlastnosti černého rybízu jsou známy již od Sv. Hildegardy z XII století, která jej ve svém díle pojednávajícím o stromech zmiňuje pod názvem „Strom pro osoby trpící dnou“. Černý rybíz neboli meruzalka černá je beztrnný keř s velmi typickým pronikavým aroma. Plodem jsou typické bobule, příjemné chuti. Drogou jsou plody, listy i kořen. Listová droga obsahuje silice, třísloviny, vitamíny, flavonoid rutin, tanin, pektiny, organické kyseliny a hlavně fytoncidy, nejednotně chemicky definované. Plodům se také někdy říká vitamínová bomba. Plody podáváme přednostně čerstvé, případně z nich lisujeme šťávu, která se dá dobře konzervovat Listy působí jako spolehlivé antirevmatikum, jsou účinné při cévních onemocněních, i preventivně a při lámavosti – praskání cév. Podávají se také jako pomocné léčivo při močových a ledvinových zánětech, Obě drogy se mohou používat jako kloktadlo, při chorobách z nachlazení apod. Odvar z kořene je vynikajícím lékem při zánětech jater. Černý rybíz je bylina velmi cenná a má široké uplatnění především v oblasti látkové výměny, harmonizuje činnost žláz s vnitřní sekrecí. Je také vhodný při kožních reakcích z přecitlivosti, při senné rýmě a úporné dušnosti. Pomáhá udržovat normální krevní tlak, působí proti únavě i proti migrénám. Gemmoterapeutikum z černého rybízu je vyloženě imunitní záležitost. Podává se při snížené funkci nadledvinek, ale také je prostředkem antialergickým, při senné rýmě, ekzému a astmatu. Má též protiotokové účinky.
Líska
Líska obecná je košatým keřem s pevnými, vzpřímenými kmínky a jemně větveným, bohatým kořenovým systémem. Dorůstá kolem 5 metrů. Listy má střídavé, jednoduché, vejčitě okrouhlé, zašpičatělé. Čepel listů je na obvodu dvakrát pilovitá, na rubu zřetelně vystupuje nervatura. Kvete dlouho před olistěním, v únoru a březnu. Květy jsou jednodomé. Samčí květy známe jako typické jehnědy, květy samičí tvoří pupenové květenství. Plodem jsou vejčité oříšky s tlustým, zdřevnatělým oplodím. Líska vyžaduje kyprou a čerstvou půdu, ale nepohrdne ani stanovištěm na živiny chudým a suchým. Je světlomilná a vystupuje i do nadmořské výšky přes 1 000 metrů. Její výskyt je častý ve světlých doubravách a bučinách. Drogou je, nepočítáme-li nutriční význam lískových oříšků, především list, méně často i kůra. List sbíráme od poloviny května do poloviny července, nejlépe těsně před polednem kolem jedenácté hodiny. Kůru sbíráme těsně před olistěním, v druhé polovině března. Kůra se sbírá jen z mladších větví či kmínků, pokud možno nerozpukaná. Pro vnitřní použití připravujeme nálev, pro zevní dáváme přednost odvaru. Podle potřeby můžeme aplikovat i několikrát denně. Obsahové látky listové drogy uklidňují střevní peristaltiku a působí protiprůjmově. Zevně se používá do koupelí při ekzémech a při hemeroidech. Kůra má podobné terapeutické účinky. Jak kúra, tak i list mají také účinek močopudný, svíravý a krev stavící. Zcela mimořádné je působení lískových pupenů, které působí antiskleroticky, zlepšují činnost jater a mají i příznivý vliv na činnost plic. Obnovuje pružnost plic a je výborným prostředkem při léčbě rozedmy a tzv. bronchiektázií. Používá se i při psychické labilitě. Působí regeneračně na vegetativní nervovou soustavu.
Vrba bílá
Je to poměrně vysoký strom s nelámavými ohebnými větvemi. Hlavním léčebným odedávna využívaným prostředkem je kůra, která především obsahuje fenolový glykosid, salicin, dále flavonoidy, třísloviny a další cenné látky. Nejsilnější působení je ovšem v pupenech rostliny, kde je soustředěno nejvíce účinných látek. Zhotovené tinktury můžeme využívat jako analgetikum, antipyretikum, tedy při chorobách z nachlazení, je výrazně protivirový prostředek a také je účinné antipyretikum. Známé je také použití při různých neuralgiích např. trojklanného nervu. Jako jeden z mála bylinných prostředků je vhodná při snižování dráždivosti nervové soustavy, u neurastenie a lehčích psychických rozladění. Zevně je vhodné použít odvar při hnisavých defektech a vyrážkách. Výtažky z pupenů – gemmoterapeutika jsou výborná léčiva při chřipce a jiných virózách, také jsou účinné při léčbě neuralgií, revmatismu. Využívá se jich také ke snížování dráždivosti nervové soustavy – potlačování bolesti.
Bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus)
Bělotrn kulatohlavý představuje velmi atraktivní bodlák. Je to trvalka s tuhou, přímou lodyhou a lyrovitými listy, podobnými listům pampelišky. Od těch se liší tuhostí, ale především jemnými bodlinkami. Květy vytvářejí kulovitý strboul o průměru kolem 5 cm, který dal vlastně rostlině jméno. Květy mají modrou až ocelově modrou barvu. Rostlina kvete od června do srpna. Bělotrn má rád teplo a sucho. U nás roste jen v teplejších oblastech, velmi roztroušeně, často se pěstuje. Používaná jsou semena, sbíraná po úplném dozrání koncem léta. Základními indikacemi jsou svalové atrofie, periferní obrny, záněty nervů, různé neuralgie a poruchy vedení vzruchu nervovými vlákny. V malých dávkách má stimulační účinek na srdeční sval, ve velkých je schopná vyvolat křeče, po kterých by mohlo následovat celkové ochabnutí. Při zmíněném kardiostimulačním působení nastává nejprve mírný vzestup, ale později značný pokles krevního tlaku. Je docela dobře možné, že se tato bylina stane výběrovým léčivem například pro léčbu myopatií nebo zánětech míchy. Pro svůj dekorativní vzhled je často pěstován na zahradách, odkud zplaňuje. Dříve se pěstoval, protože poskytoval dobrou pastvu pro včely.
Lípa obecná (Tilia vulgaris)
Lípa obecná je strom s větévkami v mládí lysými. Čepele listů jsou široce vejčité, na bázi šikmo srdčité až skoro uťaté, pilovité, krátce zašpičatělé, na líci tmavozelené, na rubu bledší. Jde patrně o hybridní druh, tedy o křížence lípy velkolisté a lípy malolisté. Lípa je hojně pěstovaný strom, rozšířený v celé Evropě, občas zplaňující. Sbírá se lipový květ na počátku květu. Nejlépe je jej sbírat odpoledne mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. V lidovém léčitelství, ale i oficiální medicíně se lipový květ užívá od starověku až do současnosti. Gemmoterapeutikum z lípy je výborný uklidňující prostředek. Působí jako anxiolytikum proti úzkosti a psychickému napětí. Lípa je vynikající potopudný prostředek s mírným účinkem uklidňujícím a současně močopudným, žlučopudným a spasmolytickým. Reguluje tvorbu žaludečních a střevních šťáv. Její podávání je plně namístě při chorobách z nachlazení, při křečových bolestech v oblasti trávicího ústrojí a močových cest, při narušené funkci žlučníku. Lipový čaj se podává často zcela samostatně, s citronem či s malinovou šťávou. Je také vhodný do čajových směsí.
Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis)
Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis) je bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých a roste planě v lesostepních oblastech východního Zabajkalí, ale také v Koreji, Číně a dá se také pěstovat i v našich podmínkách. Je to vytrvalá bylina asi 0,4 m vysoká s pěticípou korunou fialové nebo modré barvy. Z této byliny se zpracovávají kořeny a tinktura se používá při vnitřním krvácení a krvácení z nosu, vysokém krevním tlaku, zánětu jater, ledvin, při bolestech v krku a při potížích s hleny. Nové výzkumy ukazují, že má i silné protikřečové působení a snižuje srážlivost krve. Používá se také jako protizánětlivý prostředek, má zklidňující působení a částečně i působení cytostatické. Má příznivý vliv na játra a uplatňuje se i u alergie. Užívá se odvar z kořenů, ale větší účinky má lihová tinktura.
Vlastimil Blaťák
