Na oslavách parku se budou v průběhu celého půlroku podílet nejrůznější organizace a spolky – město nevyjímaje. Program oslav začne 12. května ve dvě hodiny odpoledne u parteru, kde bude instalována venkovní panelová výstava, která návštěvníky provede historií parku. Aby iluze byla dokonalá, budou místem korzovat dámy a pánové z Dance clubu Přerov v dobových kostýmech, návštěvníci se mohou těšit na módní přehlídku prvorepublikových modelů i na projev samotného zakladatele parku, který do Přerova „smyčkou času“ dorazí z Prahy. Děti jistě potěší balónky, které tu budou rozdávány, a taky dílničky v režii Muzea Komenského, které budou mít od 14 hodin místo na ploše vedle restaurace. „Kromě tradičních přáníček a obrázků pro maminky budeme vyrábět hravé závěsné dekorace z papírových talířků. Malí i velcí si do středu talířku vystřihnou podle šablony tvar srdíčka, s pomocí špendlíku si připraví po jeho obvodu dírky a poté si barevnou přízí a korálky toto vystřižené „okénko“ vyšijí. Všechen materiál bude k dispozici na místě do vyčerpání zásob,“ prozradila muzejní pedagožka Jana Trtíková. Úderem 15. hodiny pak začne promenádní koncert, na kterém se představí Dechový orchestr Haná a Pěvecký sbor Vocantes – dvě úspěšná hudební tělesa místní Základní umělecké školy Bedřicha Kozánka. „Restaurace bude v tu dobu ještě uzavřená, protože v současné době prochází vnitřní úpravou, ale venkovní stánek s pitím a drobným občerstvením bude k dispozici,“ přislíbila vedoucí Kanceláře primátora Daniela Novotná.
A další program, na který se mohou návštěvníci těšit, bude následovat v dalších týdnech a měsících. Zájemci ho najdou na plakátech, které budou ve výlepu, na webu i Facebooku města. „Čeká nás celá řada nedělních promenádních koncertů, malování v plenéru, folklorní festival, vystoupí tu duo Ela s Tomem s písničkami Pavla Nováka, v plánu je promítání letního kina, návštěvníci se mohou těšit na zajímavou besedu, komentovanou prohlídku, noc pro netopýry i tvoření s muzeem,“ shrnul ředitel Kulturních a informačních služeb města Přerova Jaroslav Macíček. K hlavnímu programu budou patřit i dvě akce, na kterých se očekává masovější účast. V sobotu 13. července tu bude probíhat festival Velká Morava, na kterém vystoupí Ewa Farna, No Name, O5 a Radeček, Anna K. & Band, Janek Ledecký, Michal Hrůza a Kapela Hrůzy, Pokáč a Legendy se vrací. „Další velkou kulturní akci, kterou by měly oslavy Michalova vyvrcholit, jsme naplánovali na sobotu 7. září. Čeká nás dobová zábava jako je historický jarmark a rytířské souboje na koních. Diváci se budou mít na co těšit,“ slibuje náměstek primátora Miloslav Dohnal.
Z historie Michalova
Tam, kde se dnes v Michalově nachází dětská hřiště, záhony květin, lavičky, restaurace či dřevěný altán, dřív rostl bujný les. Jeho postupná proměna v park odstartovala už v 19. století. Současnou podobu získal přesně před sto dvaceti lety – v roce 1904.
Snaha upravit původně bažinatý městský les Michalov, uprostřed něhož se nacházela soukromá zahrada, jako výletní místo přerovských občanů, se poprvé objevila v sedmdesátých letech 19. století. „V roce 1869 obec zaměstnala lesního správce, který měl dbát o jeho řádné vedení. V následujícím roce město odkoupilo i zmíněnou zahradu uprostřed Michalova. Park se stal dějištěm různých akcí – konaly se tu slavnosti Radhoště či cvičení Sokolů,“ uvedl historik Jiří Lapáček. V počátcích se v parku nacházely jen drobné jednoduché stavby – letní restaurace – takzvaná Bůda, dvě kuželny a březová besídka, od roku 1884 pak i šestihranný pavilon. Spolek pro vysazování a okrašlování města Přerova zde vysadil řadu keřů a stromků. Proměna Michalova v park, tak jak ho známe dnes, ale započala až o mnoho let později. Hlavním impulsem k přeměně se stal nápad uspořádat v Přerově v roce 1904 zemskou výstavu – jako místo konání byl vybrán právě Michalov. Obecní zastupitelstvo proto oslovilo významného zahradního architekta a majitele pražské kanceláře pro zřizování sadu Františka Thomayera, aby navrhl úpravu Michalova. Protože město nezískalo zemskou dotaci a výstava se v Přerově nakonec nekonala, rozhodlo se realizovat variantu bez výstavních budov.
„Plán počítal s promenádou, která procházela parkem od jihozápadu k severovýchodu. Přibližně v jejím středu, v místě kruhové fontány s vodotryskem, ji křížila vedlejší příčná osa se sníženým parterem a taneční plochou u restaurace. Hlavní alej parku uzavíral menší dřevěný altán,“ přiblížila muzejní historička Šárka Krákorová Pajůrková. Thomayerův návrh se vyznačoval množstvím květin v přesných ornamentech doplněných kvetoucími keři a stromy. „Charakteristické byly dlouhé trávníky, lemované stříhanou lipovou alejí, v jejichž rozích stály pyramidy a koule krušpánků a tújí spolu s početnými květinovými skupinami v trávnících,“ popsal podobu parku Lapáček. Rozkvetlý a pestrobarevný park si záhy získal mezi obyvateli města velkou oblibu. „Konaly se tu pravidelné nedělní promenádní koncerty, výlety dětí, dětské slavnosti, byl místem, které lidé s hrdostí představovali návštěvám. V roce 1910 byl park osvětlen čtyřmi obloukovými lampami. Prostor před dřevěným pavilonem za restaurací sloužil v zimních měsících jako kluziště, v létě pak coby tenisové kurty,“ připomněl Jiří Lapáček.
Postupně zde byly ve dvacátých letech vybudovány botanická zahrada a skleníky včetně velkého palmovníku. K proslulosti parku přispěla také Středomoravská výstava, která se konala na přilehlém prostranství v roce 1936. V padesátých a šedesátých letech minulého století byl park ještě udržován poměrně dobře, postupně ale ztrácel svou originální podobu, a to jednak necitlivými zahradnickými úpravami proti duchu Thomayerova plánu, ale i výměnou stávajícího mobiliáře a původních prvků. „Velkým zásahem byla v 70. letech likvidace palmovníku. Michalov přesto zůstával stále místem procházek Přerovanů a pro jednu generaci dětí je nezapomenutelným díky vláčku, který od roku 1960 po celé desetiletí projížděl některými partiemi parku. Jeho devastace byla ale stále zřejmější,“ vzpomněl smutnou etapu historie Lapáček.
Na konci osmdesátých let minulého století byl Michalov už zcela zanedbaný – změny po listopadu 1989 ovšem znamenaly naději i pro Michalov. V roce 1992 ho prohlásilo Ministerstvo kultury za kulturní památku. Díky výskytu zachovalých společenstev lužních bylin a bohaté ornitofauny je od roku 1994 zaregistrovaný také jako významný krajinný prvek. „V roce 1995 dokončil uherskobrodský ateliér Florart první studii prostorových úprav, pasport vegetačních a vybraných technických prvků a projekt pěstebních opatření. Slibně se rozbíhající práce ale přerušila v červenci 1997 povodeň,“ podotkl Jiří Lapáček.
V únoru 2000 schválili městští zastupitelé velkorysý Program regenerace a rozvoje městského parku Michalov. Jeho cílem byla obnova historické části parku, jeho rozšíření a proměna v opětovnou perlu města – to vše do roku 2004, ke stému výročí jeho vzniku. „V prvé řadě byly provedeny práce související s rekonstrukcí komunikací hlavní osy, výměna veřejného osvětlení a oplocení celého parku, včetně umělecky zpracovaných bran. Do parku se vrátily pestrobarevné záhony letniček a trvalek, obnovena byla i takzvaná francouzská květnice lemovaná stromkovými kalinami, šeříky a růžemi,“ doplnil historik. Do někdejší podoby byl zrekonstruován také středový bazén s vodotryskem. „Podle původního projektu byl postaven hudební altán. Nově je tu rovněž obnovené rozárium s desítkami růží starých odrůd,“ uzavřel Lapáček. Do parku byly umístěny antické sloupy, obnovy se dočkala i dětská hřiště. V současnosti je park Michalov opět chloubou místních obyvatel.
Vlastimil Blaťák
