Přes tisíc kusů řezaných květin více než sto padesáti druhů čeká ve Florcentru během pátku na své šťasné majitelky. Příprava na Mezinárodní den žen byla náročná, Anna Semmlerová s kolegyněmi floristkami z Florcentra však náročný týdenní program příprav zvládla s láskou.
„Kromě růží, které jsou samozřejmě nejžádanější, máme nachystány tulipány, narcisy, i například lilie, ty jsou nádherné,“ ukazuje na záplavu květin, která byla ve čtvrtek v podvečer připravena na páteční svátek žen. „Nabídneme zákazníkům doslova zázraky na počkání, co se týče dekorací, volby barev, a budeme tu pro ně až do šesti do večera. V kavárně je připravena i záplava bonboniér a čokolád, a na svátek se doopravdy těšíme,“ říká nadšeně. Ona i tým floristek se těší na páteční ráno, až všechno vypukne.
Pohnuté dějiny svátku: zrodil se v USA kvůli volebnímu právu žen, později se ho chytilo komunistické Rusko
Mezinárodní den žen připadá každoročně na 8. března, v České republice je od roku 2004 významným dnem. Vznikl jako nástroj hnutí za práva žen s cílem obrátit pozornost na otázky rovnoprávnosti, práv na reprodukci, násilí a bezpráví páchané na ženách. S podporou hnutí za volební právo žen se zrodil v americkém a evropském odborovém hnutí na počátku 20. století.
Údajně první oslavu Dne žen uspořádala Americká socialistická strana 28. února 1909 v New Yorku na návrh aktivistky Theresy Malkielové. Oslava inspirovala německé delegátky na první mezinárodní ženské konferenci, předcházející plenárnímu zasedání Druhé internacionály v Kodani v srpnu 1910, aby navrhly pořádání mezinárodního svátku, tehdy ještě bez určení pevného data. Všech 100 delegátek, zastupujících 17 zemí, myšlenku přijalo jako strategii boje za rovnoprávnost včetně volebního práva žen. Od roku 1911, kdy byl MDŽ poprvé slaven v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA, patřilo volební právo žen do jeho programu. Pevné datum nebylo stanoveno, bývalo v únoru a březnu.
Historickým mezníkem v následných oslavách MDŽ se však podle Mezinárodní organizace práce stal požár v newyorské konfekční továrně Triangle Shirtwaist 25. března 1911, při němž zahynulo 146 mladých dělnic, převážně imigrantek.
Podle některých tvrzení datum připomíná protest konfekčních dělnic v New Yorku 8. března 1857, výzkum však ukazuje, že jde o smyšlenku, vedenou snahou oddělit MDŽ od jeho socialistických kořenů. Datum 8. března se ustálilo až po první světové válce, když roku 1917 na počátku únorové revoluce demonstrovaly ženy v Petrohradě pod heslem Chléb a mír (poslední neděli v únoru dle juliánského kalendáře, což odpovídá 8. březnu kalendáře gregoriánského). Prozatímní vláda poté přiznala ženám volební právo a svátek k tomuto datu zavedli po tzv. říjnové revoluci oficiálně V.I. Lenin a Aleksandra Kollontajová. Svátek se rychle rozšířil, jeho obsah kolísal od politického a feministického protestu po apolitickou obdobu Dne matek.
Vlastimil Blaťák
