RNDr. Luboš Kohoutek, CSc. se narodil 29. ledna 1935 v Zábřehu v rodině středoškolského učitele. Astronomií se aktivně zabýval už během studia na Gymnáziu v Brně-Husovicích jako jeden z nejmladších členů tehdejší Československé astronomické společnosti. Po maturitě studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1953–1956) a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1956–1958).
Již v průběhu studií v Brně se stal spoluzakladatelem tradice čs. expedicí k pozorování meteorů a rozhodující měrou se zasloužil o publikování výsledků těchto pozorování v mezinárodních vědeckých časopisech. Jako vynikající student nastoupil po promoci do interní vědecké aspirantury v Astronomickém ústavu ČSAV, kde po získání vědeckého titulu CSc. pracoval od roku 1962 jako vědecký pracovník. Velkou pozornost ve vědeckém světě získal v roce 1967 publikovaný první generální Katalog planetárních mlhovin, který vytvořil společně se svým školitelem Doc. RNDr. Lubošem Perkem, DrSc, Dr. h. c. a který je dosud nejcitovanějším dílem české astronomie (v roce 2010 to bylo 649 citací). Na tomto základě navázal pracovní kontakty zejména s observatoří v Hamburku, kde byla tehdy instalována největší Schmidtova komora v Evropě, jež byla potřebná pro pořizování přehlídkových snímků planetárních mlhovin. Po sovětské invazi se v roce 1970 z dlouhodobé stáže v Hamburku již do vlasti nevrátil a pracoval na této prestižní observatoři jako vědecký pracovník. Při své hlavní činnosti – objevování a systematické klasifikaci planetárních mlhovin, určování jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů – objevil díky své pečlivosti a vytrvalosti 75 planetek a 5 komet, z nichž kometa Kohoutek 1973 E1 mu přinesla světovou proslulost. Nalezl ji celých 9 měsíců před průchodem přísluním, a astronomové proto měli možnost se na tuto událost přístrojově dobře připravit. Šlo také o vůbec první kometu zkoumanou z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab, která se zároveň stala jednou z nejjasnějších komet 20. století, takže znamenala přelom v kometárním výzkumu. Díky tomu se v druhé polovině roku 1973 a v roce 1974 stal dr. Kohoutek mezinárodní hvězdou, a proto mu tehdejší režim umožnil soukromé návštěvy rodného Československa, byť za podmínky, že zde nebude veřejně vystupovat. Těžko odmítat někoho, po němž třeba slavná hudební skupina R.E.M. pojmenovala svou píseň. Přesto byl spolehlivým prostředníkem mezi svobodným světem a českými astronomy doma. I z tohoto důvodu jej v roce 1995 zvolil sjezd České astronomické společnosti čestným členem.
Objevení pěti komet nepřišlo v případě dr. Kohoutka zcela jistě náhodou a souvisí s mimořádnou pečlivostí a vytrvalostí v pozorování a ve využívání všech údajů zaznamenaných na snímcích. Jen pro zajímavost zmiňme, že podle pravidel Mezinárodní astronomické unie nesou komety jména prvních tří, resp. dvou nezávislých objevitelů, jméno Kohoutek je tedy natrvalo zapsáno v katalozích komet.
Vedle toho byl dr. Kohoutek objevitelem 75 planet. Podle pravidel Mezinárodní astronomické unie mají objevitelé planetek přednostní právo na jejich pojmenování poté, co jsou objevy potvrzeny přidělením pořadového čísla, nemohou však planetku pojmenovat po sobě. Astronom Kohoutek však svého práva využil znamenitě a umožnil dostat na oblohu jména výjimečných osobností z české historie: Masaryk (planetka č. 1841), Palach (1834), dále např. Hus (1840), Komensky (1861), Neruda (1875), Capek (1931), Jansky (1932), Smetana (2047), Dvorak (2055), Janacek (2073), Martinuboh (3081), Lubos Perek (2900), Moravia (1901). Na jeho počest je pojmenována rovněž planetka č. 1850 Kohoutek, čímž se stal teprve druhým českým astronomem v historii, po němž byla pojmenována planetka.
V dalších letech se dr. Kohoutek věnoval zejména pozorování planetárních mlhovin na nových observatořích s příznivým klimatem – ve Španělsku (Calar Alto) či na Evropské jižní observatoři ESO v La Silla v Chile. Stal se tak vůbec prvním českým astronomem, který mohl využít jedinečných pozorovacích podmínek ve vysokohorské poušti Atacama na přístrojích nové generace. Díky tomu získal jedinečný pozorovací materiál o planetárních mlhovinách pro severní i jižní oblohu, který mu posloužil jako podklad pro jeho stěžejní dílo, a to 2. vydání Katalogu planetárních mlhovin s více než 1500 objektů tohoto typu, které vyšlo v roce 2001 v Hamburku.
Publikační činnost dr. Kohoutka je úctyhodná. Vydal 224 vědeckých prací v mezinárodních vědeckých časopisech. Astronom Kohoutek byl rovněž dlouholetým (od r. 1964) členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) a od roku 1995 i čestným členem České astronomické společnosti. Za svou práci získal řadu ocenění – v roce 2004 se stal držitelem ceny Česká hlava za mimořádný vědecký výkon českého občana v zahraničí, v roce 2005 obdržel při příležitosti svých sedmdesátin čestné občanství rodného města Zábřeh. V roce 2010 mu Česká astronomická společnost udělila své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu.
Lucie Mahdalová
