K silným mrazům se nyní navíc přidá sněžení. „Oblačno až zataženo a zejména na horách místy slabé sněžení. Nejnižší noční teploty -6 až -10 °C, na severu kraje až -13 °C. Nejvyšší denní teploty -7 až -3 °C, na severu kraje kolem -9 °C. V podhůří ráno ojediněle i silný mráz,“ zní předpověď ČHMÚ pro Olomoucký kraj již na toto pondělí. Ani v dalších dnech potom nebude lépe. Silný mráz je očekáván minimálně do středy.
Hrozí při tání po skončení mrazů přívalové povodně?
Řeka Morava se v sobotu 6. ledna v odpoledních hodinách nacházela s výškou hladiny 382 cm stále na prvním stupni povodňového rizika. Tání po skončení nadcházejících mrazů tak může přinést velmi vysoké riziko přívalových povodní.
Každoročně na území ČR dochází k 60 až 100 přívalovým povodním, které poškozují obce zejména na horních částech toků, především v podhorských a horských oblastech. Přívalové povodně vznikají při vhodné kombinaci dvou jevů, a to významného srážkového úhrnu o velké intenzitě a vysokého nasycení povodí vodou. Základním případem je situace, kdy srážková voda během krátké doby plně nasytí půdní profil a veškerá srážková voda je pak odváděna přímo do vodních toků, a to jak pomocí povrchového, tak podpovrchového odtoku.
Velké povodně způsobené táním sněhu vznikají v zimním a jarním období. Nebezpečnými faktory jejich vzniku jsou velké množství sněhu, zejména v nižších a středních nadmořských výškách, zima bez výskytu dílčích tání, promrzlá půda pod sněhovou pokrývkou, rychlé oteplení s teplotou vzduchu nad bodem mrazu i v noci, a především dešťové srážky v průběhu oblevy. Velké historické povodně tohoto typu se u nás vyskytly např. v letech 1784, 1845, 1940, Olomouc byla pod vodou na jaře v roce 2006.
Vlastimil Blaťák
