Změn připravilo ministerstvo financí celou řadu. Od 1. ledna je například limit příjmů, od kterého se platí 23% sazba daně, namísto 4násobku průměrné mzdy začínat na 3násobku průměrné mzdy. Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových poplatníků, kteří platí 23% sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví poplatníci více podíleli na konsolidaci veřejných financí. V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 296 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude tato částka zhruba ve výši 131 901 Kč.
Omezení slevy na dani na manžela/manželku
Od ledna také došlo k parametrickému omezení slevy na dani na druhého z manželů ve společné domácnosti, která se nově uplatní výhradně na ty, kteří pečují o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká.
Úplnéhozrušení se dočkala sleva na dani za studenta. Hlavním důvodem zrušení slevy má být její nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Dodatečnou slevu na studenta tak nyní využijí jen ti studenti, kteří vydělávají částky vyšší, naopak slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu nevyužijí vůbec. Zrušení slevy na studenta současně přispěje k omezení nežádoucí situace, kdy osoby využívají status studenta pouze formálně (tj. jsou ke studiu zapsáni, ale vzdělávací instituci nenavštěvují).
Zrušení tzv. školkovného
Hlavním důvodem zrušení slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení je podle ministerstva skutečnost, že benefit zpravidla uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví např. samoživitelé pracující na částečné úvazky po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. „Při sazbě DPFO 15 % odpovídá částka základní slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840 Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na měsíc jde o příjem cca na úrovni minimální mzdy pro rok 2023. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy školkovné žádnou výhodou není, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohou uplatnit. Školkovné je proto dobrým příkladem toho, že daňové nástroje nejsou vždy nejvhodnějším nástrojem realizace sociální politiky. Počítá se s tím, že současně dojde ke zvýšení kapacity předškolních zařízení,“ uvádí ministerstvo financí ve zveřejněném materiálu.
Omezení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům
Všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, budou od 1. 1. 2024 osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy (aktuálně 21 984 Kč ročně), která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovacího základu. Zaměstnanec bude moci nadále jako doposud čerpat např. příspěvek na zájezdy, kulturní nebo sportovní akce, na tištěné knihy apod. U příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnance dochází ke sjednocení podmínek pro osvobození takového příspěvku, tj. bez ohledu na jeho formu.
Źivnostníkům vzroste vyměřovací základ. Jak?
V souladu s doporučeními z NERV a řadou dalších ekonomických expertů se od 1. 1. 2024 zvýší odvody OSVČ. Konkrétně v letech 2024-2026 vzroste minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, čímž se přiblíží minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň budou OSVČ platit pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně. Zdaněny jsou obě skupiny (zaměstnanci i OSVČ) stejně sazbou daně 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 36násobek průměrné mzdy. U zaměstnanců je základem daně tzv. hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Vlastimil Blaťák
