„Jsme sice hanácká obec, ale začínají nám tady kopce. Na Malém Kosíři máme blízko vrcholku vodojem. Když jsme uvažovali o energetické soběstačnosti obce, tedy aby infrastruktura v majetku obce – budovy nebo školní kuchyně byly zásobovány z energie, kterou si vyrobíme, začali jsme uvažovat o malé přečerpávací elektrárně,“ popisuje zrod unikátního projektu starosta Slatinic Ondřej Mikmek.
Podle jeho slov není největším problémem samotná výroba elektřiny, ale její akumulace. Projekt zaujal i odborníky z Lutína, kteří při plánování unikátní stavby pomáhají. „Protože jsme kraj čerpadlářů, našel nás pan inženýr Šoukal, bývalý ředitel výzkumu v Sigmě, a chtěl nám s projektem pomoci. Začali jsme spolu uvažovat, jestli a jak jsme schopni přečerpávací elektrárnu na malém Kosíři navrhnout. Nemáme takové převýšení, jako na Dlouhých stráních, jsme na nějakých padesáti pěti metrech. Dlouhé stráně jsou zázrak moderní doby, a my se jim nemůžeme ani přiblížit. Máme ale výhodu v podobě rokliny, kterou protéká potok, jednou za deset let tam proletí blesková povodeň, srážky vezmou hlínu z polí a nateče nám to do vesnice. A dlouhodobě jsme tam plánovali protipovodňovou hráz. V souvislosti s návrhem elektrárny jsme tuto hráz trochu zvětšili, uvažujeme o asi čtrnáctimetrové železobetonové hrázi. Měla by pojmout třicet pět tisíc kubíků vody. Horní nádrž musí mít logicky stejný objem,“ popisuje plány Mikmek.
Problém s připojením k síti, ČEZu „došla“ kvůli spekulacím kapacita
Podle propočtů bude přečerpávací elektrárna pro obec rentabilní tehdy, pokud bude mít výkon kolem jedné megawatthodiny. „A teď dochází na lámání chleba. Když chcete připojit jednu megawatthodinu výkonu, už se připojujete do vysokého napětí. My jsme absolutně nepočítali s tím, že by připojení na vysoké napětí měl být problém. Stále totiž chápeme přečerpávací elektrárnu jako pomoc v síti. Může totiž odebírat proud, když je ho moc, dávat zpátky, když je ho málo. Distributor to takhle ale nebere, pro ně je to zkrátka zdroj. Naše síť vysokého napětí je už kapacitně přeplněná,“ uvádí starosta komplikaci, která do plánů na stavbu může výrazně zasáhnout.
Problém tkví v „maličkosti“: Síť totiž přeplněná reálně vůbec není, jde jen o to, kolik si kdo papírově z možné kapacity zamluvil, aniž by ji skutečně využíval.
„Tady si dovolím tvrdit, že musí jít i o spekulace, protože aby třeba v jedné části Olomouce vzniklo čtrnáct a půl megawattových fotovoltaických elektráren, to je nesmysl, který by si vyžádal zastavění celých polí. Mrzí mě, že jsme ještě nedošli k tomu, aby obce a města měly právo nadřazené soukromým záměrům. Myslím si, že by to měl být veřejný zájem daný zákonem,“ uvádí starosta.
Co je přečerpávací elektrárna
Přečerpávací vodní elektrárna, zkráceně PVE, představuje typ vodní elektrárny, která si energii v podobě naakumulované vody dokáže sama uložit. Umělou akumulaci vody provádí v době, kdy je elektrické energie přebytek, tedy v době mimo energetickou špičku (např. v noci). Akumulovaná energie v podobě nashromážděné vody se pak v době špičky využívá k výrobě elektrické energie. Přečerpávací vodní elektrárny jsou zatím jediným nástrojem, jak uchovat větší množství přebytečné elektrické energie na delší dobu. Staly se technicky schůdným prostředkem, jak snížit ztráty z nevyužité noční energie a jak předejít problémům s výkyvy ve spotřebě elektrické energie, resp. v jejím odběru z elektrorozvodné sítě.
Zdroj: Wikipedie
Další přečerpávací elektrárna v regionu vzniká na Běleckém mlýně
Přestože poslední přečerpávací elektrárnou, která u nás byla postavena, byly v roce 1996 Dlouhé stráně, dnes se tato technologie výroby a akumulace elektřiny dostává znovu do popředí, a to nejen díky aktivitě Slatinic. Další zřejmě v dohledné době vznikne na Prostějovsku v lokalitě Běleckého mlýna, jejím tvůrcem a investorem bude podnikatel Richard Benýšek. „O záměru obce Slatinice jsem se dozvěděl z článku v Hospodářských novinách. Zaujalo mě to, požádal jsem pana starostu o schůzku. Je to velmi originální řešení. Kontaktoval jsem stejného pana inženýra, kterého předtím kontaktovala obec, a v lokalitě Běleckého mlýna jsme našli dvě ideální lokace, kde by se dala elektrárna postavit. Jsou to lokality Kocuřina, a kopec Kozák,“ uvedl Benýšek. Projekt byl již zapracován do změny územního plánu obce a byl podpořen sto procenty hlasů zastupitelů, v dohledné době tedy můžeme čekat na Olomoucku minimálně jednu, spíše dvě nové přečerpávací elektrárny.
Vlastimil Blaťák
