„Stejně jako v případě emisní normy EURO 7 jsme zajistili zmírnění dopadu návrhu na dostupnost dopravy a české firmy. Přestože jsme se dobrali řady ústupků v náš prospěch, ve finálním hlasování jsme se museli zdržet, protože norma je pro nás pořád přehnaně ambiciózní a obtížně dosažitelná,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
Jaký dopad budou mít změny na místní samosprávy a městské dopravní podniky?
Všechny nové městské autobusy budou povinně plně bezemisní až od roku 2035, ne od roku 2030, jak původně navrhovala Evropská komise. „Pro Českou republiku, která patří mezi jednoho z evropských lídrů výroby autobusů a města zde ve velké míře zajišťují MHD, je to důležitý bod celého návrhu,“ dodává ministr.
Podstatné je i zapojení korekčního fakturu (carbon correction factor) do revizní doložky, což by umožnilo do cílů v určité míře započítat i například pokročilá biopaliva nebo syntetická paliva. „Pokládáme to za důležitý vklad k dodržení principů technologické neutrality,“ zdůrazňuje Kupka.
Návrh Evropské komise se týká nákladních automobilů (nad 5 tun), městských a dálkových autobusů (nad 7,5 tuny) a také přípojných vozidel (nemotorových vozidel tažených motorovým vozidlem) nad 8 tun.
Zajištění veřejné dopravy je v současnosti z velké části stále založeno na vozidlech se spalovacími motory. Různé samosprávy přitom mají na přechod k bezemisní přepravě rozdílné názory. Města jako Kodaň, Hamburk, Milán, Paříž, Rotterdam nebo Sevilla se rozhodla, že provoz autobusů na spalovací motor ukončí už v roce 2027. V zahraničí se města jako Kodaň, Hamburk, Milán, Paříž, Rotterdam nebo Sevilla rozhodla, že provoz autobusů na spalovací motor ukončí už v roce 2027. Otázkou je, jak moc tento přechod zasáhne do rozpočtů měst a krajů, které veřejnou dopravu objednávají.
Jak v Olomouci? „Při současných možnostech není možné plně nahradit všechny autobusy elektrobusy, důvod není jeden, jde o kombinaci více faktorů,” uvedla pro specializovaný server Obnovitelně.cz mluvčí olomouckého dopravního podniku Anna Sýkorová.
Faktory, o které jde, jsou podle ní vysoká finanční náročnost nákupu většího množství elektrobusů současně, distribuční soustava, která podle jejích slov v tuto chvíli není dostačující pro nabíjení takového množství elektrobusů, nebo dojezdová vzdálenost elektrobusů, která zatím nedosahuje kapacity dieslových vozů ani jejich spolehlivosti.
„Musí být k dispozici i záložní varianta v případě mimořádné události vedoucí k výpadku elektrického proudu, kdyby nebylo možné elektrobusy dobíjet a došlo by tak k úplnému zastavení dopravy,“ uvedla Sýkorová.
Ostatní města v ČR již zkoušejí. První byl Most
Vodíkový autobus již otestoval severočeský Most, zkoušky probíhají také v Praze. Za pouhé tři dny najezdil zhruba šest set kilometrů. Takovou vzdálenost urazil v severočeském Mostu začátkem prosince vodíkový autobus značky CaetanoBus, který byl zkonstruován ve spolupráci se společností Toyota. Jezdil v plném provozu jako naftové autobusy s tím rozdílem, že mu z výfuku vycházela pouze vodní pára. Získané údaje z několikadenního testování mají Mostu po jejich vyhodnocení odpovědět na to, jestli je vodík skutečně perspektivním palivem budoucnosti pro vozidla městské hromadné dopravy.
Praha bude parametry vodíkového busu dlouhodobě prověřovat v ostrém provozu, aby získala relevantní data pro rozhodování, zda a kolik vozidel v budoucnu nakoupí. Vodíkový autobus město nasadilo na linku 170 z Barrandova na Jižní město. Základním kritériem pro výběr linky byla její délka, v případě sto sedmdesátky ujede autobus 40 kilometrů na jeden oběh, a tedy zhruba 300 kilometrů za den. Ročně to představuje 40-50 tisíc kilometrů a 100 tisíc kilometrů v průběhu zkušebního období. Dalším faktorem pro volbu linky 170 je ale i spuštění plnící vodíkové stanice v ulici K Barrandovu, která testovacímu autobusu umožní „tankovat“.
Autobus Škoda H’City, který v Praze testují, je dlouhý 12 metrů a pojme 85 cestujících, z toho 26 sedících. Na střeše jsou umístěné nádrže na 39 kilogramů vodíku, který stačí na dojezd až 350 kilometrů. Autobus je kromě toho vybaven bateriemi, které slouží k vyrovnání výkonových požadavků (rozjezdy, rekuperace při brzdění), ale umožňují i nouzový dojezd cca 2 kilometry.
Olomouc nasadila první elektrobus do provozu v roce 2018, silný poryv větru tehdy po dvou dnech provozu poškodil baterii na střeše stroje.
Vlastimil Blaťák
