„Od začátku prázdnin jsme v laboratoři AGEL v Ostravě měli 1 případ u pacienta z Třinecka, kde jsme prokázali v moči antigen specifický pro Legionella pneumophilla . V Novém Jičíně bylo případů 5,“ říká vedoucí laboratoře klinické mikrobiologie AGEL v Ostravě-Vítkovicích Hana Bílková Fránková. Na střední Moravě je pak záchytů ještě více – celkem 14 od začátku roku, z toho 8 přibylo jen během prázdnin.
Při legionářské nemoci může jít i o život
„Onemocnění má dvě formy – mírnou, která vypadá jako běžné respirační onemocnění a většinou odezní samo i bez antibiotik, nazývá se pontiacká horečka, ale pokud není provedeno vyšetření na původce, ani se to nedozvíme,“ říká primářka Laboratoře lékařské mikrobiologie postějovské nemocnice Ivana Kohnová. „Když ale člověk onemocní druhou – vážnější formou – tzv. legionářskou nemocí, pak může jít často i o život. Zvláště ohroženi jsou oslabení pacienti – senioři, lidé s dalšími onemocněními, kuřáci, alkoholici, ale, bohužel, někdy i primárně zdraví jedinci,“ dodává lékařka.
Legionelóza se nemusí projevit jen jako zápal plic, příznaky se mohou podobat i jiným onemocněním, člověk může mít například celkovou slabost, horečky, průjmy. Nevyzpytatelnost spočívá v tom, že pokud není na onemocnění pomýšleno nebo pokud není jasná anamnéza, nemusí být diagnóza provedena včas nebo vůbec.
Je důležité včas nasadit antibiotika
„Jsem toho názoru, že nejen v ČR, ale obecně i v jiných zemích je toto onemocnění poddiagnostikováno. Lékaři v terénu totiž vyšetření na legionelu běžně u pacientů neprovádějí, takže onemocnění uniká pozornosti. A pokud do terapie použijí antibiotika, která ve svém spektru legionelu mají, pak může být onemocnění vyléčeno, aniž bylo diagnostikováno. V ČR bývá hlášeno přibližně kolem 150 případů ročně, některé evropské země mají záchyt daleko vyšší – i 1500 případů,“ dodává Ivana Kohnová. „Na onemocnění se především musí myslet, zvláště u predisponovaných jedinců s jasnými klinickými a laboratorními nálezy a zejména při uváděných anamnestických údajích (cestovní anamnéza, skleníky, odstátá voda používaná pro sprchování apod.) Diagnostiku je možné provést v našich laboratořích ještě tentýž den pomocí průkazu antigenu legionely z moči – je to tzv. rychlá diagnostika, nicméně zlatým standardem však zůstává kultivace sputa s požadavkem na kultivaci legionely. Dalším možným testem je průkaz pomocí PCR ze sputa nebo laváže z DCD, což se většinou provádí u hospitalizovaných pacientů. Průkaz protilátek pro diagnózu akutního onemocnění nemá smysl. Pokud je plně rozvinuto onemocnění s klinickými projevy, je důležité včas nasadit antibiotika nebo jejich kombinaci a pátrat po zdroji, abychom zabránili dalším onemocněním – onemocnění totiž podléhá hlášení na KHS,“ uzavírá primářka.
Vlastimil Blaťák
