Senátorka Chalánková: Stát musí zajistit občanovi všechny způsoby komunikace, občan má právo si vybrat

Senátorka Jitka Chalánková dlouhodobě bojuje za právo občanů na hotovostní platby. Od počátku léta se však mediální prostor doslova zahltil texty, které horují pro karetní placení. Jedná se o cílenou kampaň? „Bezhotovostní systém je snadno zneužitelný, je možno člověka odstřihnout od peněz,“ říká Chalánková.

V posledních týdnech se v médiích vyrojilo až příliš mnoho textů ve prospěch bezhotovostních plateb. Skoro to vypadá jako řízená kampaň. Máte stejný pocit?

Nemůžu vědět, jestli je to řízená kampaň. Ale o právo občana platit hotovostí se zajímám už dlouho. Jsem iniciátorkou návrhu, aby právo na hotovost bylo zakotveno v Ústavě, v Listině základních práv a svobod. Věc se projednávala v Senátu, nepošla o jeden hlas, přineslo to ale zajímavou diskusi a na věci se určitě bude pracovat i dál. Pořádali jsme také seminář se společností Iuridicum Remedium, a debata se stáčí nejen k právu platit hotovostí, ale obecně i v širším kontextu k tomu, aby bylo zakotveno i právo občana být se státem v off-line kontaktu. Stát musí zajistit občanovi všechny možné způsoby komunikace, a občan má právo si vybrat.

To je zajímavé, ale ještě k hotovosti: proč je důležité trvat na právu na hotovostní platby?

Máme sice Zákon o oběhu bankovek a mincí, tedy že obchodník je povinen přijímat hotovostní platby, ale chybí sankce. Z projednávání mého návrhu vzešlo usnesení, které žádalo vládu o doplnění v tomto smyslu. Jedná se ale o neústavní zákon, který je možno kdykoliv změnit. Právě proto je důležité, aby bylo právo na hotovost součástí Ústavy. A proč je to důležité? Protože při hotovostní platbě není spolupráce třetí strany, který může karetní transakci vnímat i jako zdroj dat. Zmínila bych jako odstrašující případ z Kanady, z covidové doby. Tehdy kanadští řidiči protestovali proti opatřením, která přišla, a zastavili jim možnost vybírat si výplaty. Bezhotovostní systém je snadno zneužitelný, je možno člověka odstřihnout od peněz.

Zmínila jste i obecnější právo občana na to, nekomunikovat se státem jen digitálně.

Občan má právo komunikovat se státem takovou formou, jakou si sám zvolí. Ať si stát scoje agendy digitalizuje, ale nikoli povinně směrem k občanům. Hrozí sociální vyloučení, a jsem přesvdčena, že je to protiústavní. Například povinné datové schránky pro živnostníky a spolky jsou problematické už dnes, spousta lidí si ani nevyzvedla přihlašovací údaje. Jak se dozvědí například o exekuci?

Osobně mi to přijde ze strany státu takový alibismus, jak „mít stoprocentně doručeno“. Jak to vidíte vy?

Nemůžu to komentovat a nemůžu mluvit za ty, co to zavedli.

Vlastimil Blaťák