Vrak od Senima už zmizel. Pomůže s těmi ostatními mobilní aplikace?

Problém s autovraky řeší česká města již více než dvě desetiletí. Jenže s rostoucím počtem registrovaných vozů a ubývajících parkovacích míst se tento problém stává stále palčivějším. Obce se ho však učí řešit – k mapování autovraků zapojují veřejnost a i díky tomu jich z ulic mizí rekordní množství. Podle platformy Munipolis, která sbírá občanské podněty na národní úrovni, je v současnosti v celém Česku občany nahlášeno více než 900 nepojízdných aut k odstranění.

Vrak bristkého Forda u olomouckého Senima, který obydleli bezdomovci, byl před několika dny po dlouhých letech zlikvidován. Celá akce šla bohužel na náklady vlastníka pozemku, jímž není město.

Uvedené parkoviště, na kterém se nacházel vrak, není komunikací v majetku města Olomouce. Z tohoto důvodu s ním město nebude nijak nakládat. V záležitosti vraků silničních vozidel postupujeme podle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a to pouze v případech, kdy jsme majitelem příslušné pozemní komunikace, na které se vrak nachází. V této záležitosti by měl posupovat podle příslušného zákona vlastník pozemku, který by měl návrh na odstranění vraku podat k příslušnému silničnímu správnímu úřadu,“ uvedla k problému mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá.

S řešením autovraků může pomoci aplikace

Podle Asociace moderně komunikujících samospráv je problém neřešených autovraků mezi dlouholetými „černými puntíky“, které občané samosprávám vytýkají. V letošním roce ho mezi 5 největších nedostatků nominovalo 37 % oslovených občanů ze středních a velkých měst. A teprve v posledních dvou letech mají občané pocit, že se ho samosprávám daří alespoň trochu řešit. Pomohl nejen zákon z roku 2020, ale i neklesající chuť občanů s problémem pomáhat.

Potvrzují to i čísla největší platformy pro řešení občanských podnětů Munipolis. Podle ní v současnosti blokuje ulice českých měst a obcí devět stovek nově nahlášených autovraků. A každý týden sem přibývají desítky nových případů. Počet podnětů v této kategorii navíc dlouhodobě roste – od roku 2020 meziročně skoro 13% tempem. Zapojení veřejnosti se ukazuje jako klíčový prvek – lidé velice často zmapují i nepojízdná vozidla stojící mimo běžné zraky veřejnosti, o kterých neměla samospráva ani tušení. Městu tak šetří nejen čas, ale i desítky tisíc korun za mapování.

„Přesto, že celorepubliková veřejná statistika autovraků zatím neexistuje, z mapy hlášených podnětů v systému Munipolis víme, že každý kraj čeká v průměru 120 odstavených vozidel. Reakční doba a úspěšnost nápravy je ale v regionech velmi rozdílná,“ upozorňuje Ondřej Švrček, jeden ze zakladatelů systému Munipolis, který ke komunikaci s občany, ale také spolupráci s nimi využívají již více než 3 tisíce samospráv. „Roste však počet měst, kde dokázali spolupráci s občany při vytipovávání nepojízdných vozidel převést do funkční praxe. Lidmi nahlášené autovraky pak mizí v řádu týdnů.“

Nejrychlejší „odtahovku“ najdete v Ústí

Když v roce 2020 vešla v platnost novela zákona o pozemních komunikacích, dala starostům do rukou silnou zbraň v podobě možnosti nekompromisního přístupu k autovrakům i jejich majitelům. Vlastník pozemní komunikace může vyzvat provozovatele vozu, který je technicky nezpůsobilý k provozu, k jeho zprovoznění, případně odstranění mimo pozemní komunikaci.

Po uplynutí 2 měsíců od výzvy pak obec může vozidlo přemístit na vhodné místo sama a už 3 měsíce od oznámení může správní úřad rozhodnout o povolení prodeje vozu ve veřejné dražbě. V době koronavirové pandemie se ale řada obcí rozhodla pro odklad, a tak na první vlnu odstraňování nepojízdných vozů došlo až v loňském roce.

Nejúspěšněji si zatím podle statistik komunikační sítě Munipolis vedou v Ústeckém kraji, kde se obcím podařilo odstranit 70 % občany nahlášených autovraků, dále pak v Olomouckém a Pardubickém kraji, kde úspěšnost v obou případech převyšuje 65 %.

V Olomouckém kraji bylo vraků nahlášeno zatím 92, z toho 63 vyřešeno. Což je větší půlka.

„Rozloha našeho městského obvodu Ústí nad Labem – Střekov je 30 kilometrů čtverečných a vozidla se objevují na mnohdy nečekaných místech. Právě proto je pro nás důležitá spolupráce s občany a jejich tipy v aplikaci mobilního rozhlasu. Úspěšnost jejich odhalování i řešení problému se nám od zavedení aplikace zdvojnásobila,“ upozorňuje na důležitost občanské iniciativy pro město tajemník městského obvodu Střekov Kamil Slapnička.

Některé samosprávy dokáží náklady na odstranění pokrýt prodejem autovraků. Zájem je obrovský, Brandýs hlásil vyprodáno do 30 minut!

Nejen Ústí nad Labem, ale stejně tak i řada dalších měst přitom vozidla z ulic nejen odstraňuje, ale následně je nabízí také ve veřejných dražbách. Ústecký rekord zatím drží odstavená Škoda 120, jejíž cena se v aukci vyšplhala na 35,5 tisíce korun.

Na ještě vyšší úroveň pak boj s nepojízdnými vozidly povýšili ve Středočeském Brandýse nad Labem. Město zřídilo Autobazar Brandýs-Boleslav, ve kterém se scházejí odstavené automobily hned ze dvou měst a zájem o ně překonal veškerá očekávání.

„V polovině dubna jsme uspořádali první veřejnou dražbu autovraků, které se podařilo Technickým službám Brandýs-Boleslav ve spolupráci s Městskou policií Brandýs nad Labem-Stará Boleslav po uplynutí všech zákonných lhůt odtáhnout z ulic. Do dražby šlo 11 vraků a zájem byl obrovský, během půl hodiny byly všechny pryč. Tímto směrem se chce naše město ubírat i nadále,“ potvrzuje za město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Kateřina Vokurková.

Češi mají o spolupráci se samosprávou zájem, města a vesnice se však učí poměrně pomalu

Spolupráce samospráv a občanů při likvidaci autovraků demonstruje ještě další důležitý posun v české společnosti. Češi dávají jasně najevo, že mají o spolupráci se samosprávami zájem. Musí však být funkční a bez zbytečné byrokracie. Jenže to je v řadě samospráv stále problém a občanské podněty se nezřídkakdy musí stále předávat v papírové podobě na podatelně.

„Situace se za posledních pět let velmi zlepšila. Ale stejně je stále kam se posunout. Míra chuti Čechů pomáhat snad nebyla historicky větší, skoro 22 % z nich deklaruje, že jsou ochotni věnovat svůj volný čas práci pro samosprávu. Jenže zejména menší obce toho stále neumí využít,“ zmiňuje Ondřej Švrček. „Práce s digitálními občanskými podněty by však měla být z mého pohledu naprostým standardem. Samosprávy díky nim ušetří nejen stovky tisíc korun, ale také zásadním způsobem podpoří vztahy s občany. A naopak – pokud budou jejich chuť pomáhat ignorovat, postupně ztratí jejich podporu.“

Jak hlásit autovrak

Autovrak je třeba nahlásit majiteli komunikace, kterým je obvykle obec, na příslušném úřadě. V obcích, které využívají portál Munipolis, pak stačí autovrak vyfotit a zařadit do příslušné kategorie podnětů (autovraky). Aplikace pak podle GPS pozice sama dohledá katastr obce. Pozici autovraku je možné v mapě taktéž upravit ručně. Pokud dojde k jakékoliv aktualizaci v rámci podnětu, občan je pak pomocí e-mailu informován o tom, jak se stav jeho nahlášení vyvíjí.

„S přihlédnutím k nové legislativě doporučujeme všem občanům, aby při případném focení věnovali pozornost SPZ, protože místní samosprávy či vlastníci komunikací snáze zjistí, komu vůz patří a zda má platnou STK,“ dodává Ondřej Švrček.

Josef Tesfaye