„Díky fotopastem se nám podařilo zdokumentovat poměrně dramatický průběh hnízdění jedné sokolí rodiny. Samice svá vejce nejprve kvůli tenké skořápce rozsedla a sežrala. Z náhradní snůšky se vylíhlo už jen jedno mládě, které ale dlouho nepřežilo. Ve svých 14 dnech se stalo kořistí kuny skalní. Ty jsou v Jeseníkách nejčastějších přirozeným predátorem sokolů. Pozitivní v letošním sokolím roce je, že počet mláďat je tak vysoký přesto, že více než jedna třetina hnízdění nebyla v závěru úspěšná,“ vysvětluje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V Jeseníkách se první hnízdění v novodobé historii datuje do roku 2001 [1]. Od té doby tu sokoli vyvedli téměř čtyři stovky mláďat. Jeseníky se svým okolím jsou dnes jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v naší republice. Zatímco v některých jiných místech – například na Broumovsku – letos někteří sokoli uhynuli v důsledku ptačí chřipky, v Jeseníkách zaznamenána naštěstí nebyla.
V Jeseníkách sokoli většinou nehnízdí na výrazně turisticky či lezecky frekventovaných místech. Na rozdíl od chráněné krajinné oblasti Broumovsko či národního parku České Švýcarsko tak státní ochrana přírody nemusí přistupovat k zásadnímu omezování vstupu návštěvníků. „Letos jsme na dvou lokalitách instalovali v nejkritičtější období hnízdění informační tabule regulující pochyb v daném místě. Všem návštěvníkům, kteří sdělení respektovali a přispěli tak k úspěšnému vyvedení mláďat, patří poděkování,“ popisuje ornitolog Tomáš Pospíšil, spolupracovník AOPK ČR.
V Jeseníkách a v Rychlebských horách sokoli opakovaně obsazují přibližně dvacet skalních lokalit, kde hnízdí přímo na římsách či ve starých krkavčích hnízdech. „Věřím, že i letošní velmi pěkný přírůstek sokoli brzy překonají. Skalnaté území Jeseníků se svým neméně vhodným okolím jim vedle kvalitních hnízdních možností nabízejí i dostatečnou potravní nabídku,“ uzavírá Petr Šaj.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do naší krajiny díky důsledné ochraně vracejí. Vloni byl v České republice doložen výskyt 130 párů, z čehož 101 párů prokazatelně hnízdilo.
Vlastimil Blaťák
