Téma vybublalo vždycky před volbami. Vizualizací jsme viděli už celou řadu, stavět se mělo několikrát zaručeně už příští rok. Nejprve za tím byly zlé pivovary, které chtěly peníze za své pozemky, v horizontu zmíněné třicetiletky ale padá vina jednoznačně pouze na politiky. Všech stran, které se za tu dobu prostřídaly v koalici.
Architektonická památka „Plecharéna“ zralá na zápis do Unesco…
Stadion byl otevřen 25.1.1948 jako sedmý s umělou ledovou plochou v republice. Zastřešen byl v roce 1966, zrekonstruován do současné podoby v roce 1982, tedy před skoro půlstoletím. Za ta léta se na něm nezměnilo prakticky nic, kromě drobných rekonstrukcí a výměny střechy, a také podivuhodného snížení kapacity, nejspíš administrativním zásahem, ze 7000 na 5500 diváků, aniž se změnil počet sedadel, jichž je 3900.
V roce 2004 koupilo chátrající zimní stadion město, a to v dražbě za 11 milionů korun. Ihned poté uzavřelo nájemní smlouvu s hokejisty, tehdy na legendárních 1000 korun na rok. Je „logické“, že do tohoto data k rekonstrukci nemohlo dojít, když zimák městu nepatřil, a od tohoto data se objevují ve veřejném prostoru zaručené vizualizace, jak to bude vypadat po brzké rekonstrukci. K roce 2004 je třeba podotknout, že primátorem Olomouce byl ještě Martin Tesařík, nestál ještě akvapark, po Namiru nebylo ani vidu ani slechu a někteří hráči současného extraligového kádru ještě nebyli ani na světě.
První projekt: Městská hala Stavoprojektu
Mezitím stoupaly provozní náklady, ze 12,5 milionu ročně v roce 2009 na 14 milionů o pět let později, nahlas se už ale mluvilo o rekonstrukci. Tak se v roce 2007 objevila studie Stavoprojektu, která počítala s investicí ve výši 1,8 miliardy a zahájením stavby v roce 2009. „Bude to důstojný stánek s šesti a půl tisíci místy k sezení,“ uvedl tehdy představení haly primátor Martin Novotný (ODS).
V uvedeném roce se ale stavět nezačalo, a přestože vládnoucí ODS měla ve volebním programu „Měníme Olomouc k lepšímu“ v roce 2010 zimák jako volební téma, nestalo se vůbec nic. Důvodem byla podle vyjádření tehdejších politiků ekonomická krize a celá ODS tehdy tvrdila, že zůstali ve svém usilí napříč spektrem zcela osamoceni.
Realitou bylo spíš to, že radnice nevlastnila pozemky, a musela by vydat zhruba osmdesát tehdejších milionů za jejich koupi. Společnost PMS, která je vlastnila, chtěla pozemky městu prodat za tržní cenu, město je chtělo levněji, a spor se táhl dlouho.
V roce 2009, kdy se už původně mělo stavět, tak přišlo několik nových verzí, a to celkem pět. Z nich byly detailně rozpracovány dvě – prostá rekonstrukce stadionu za asi 200 milionů a druhá varianta, která počítala s rekonstrukcí s možností multifunkce a druhou ledovou plochou za 650 milionů.
Zimák na Pražské: mluvilo se, mluvilo… a nic
Jak šel čas, začaly vyskakovat na světlo světa nové a nové projekty. Nejprve se hledala lokalita. Dělo se tak od roku 2010 a důvodem bylo, aby se nemusely nakupovat pozemky od „zlých pivovarů“.
Radní tehdy vybírali ze sedmi lokalit – byla to Sochorova kasárna (dnes se v místě nachází developerský projekt pana Lébra), dále poprvé zazněl areál tehdejšího VOP na Velkomoravské, ale i prostor u autobusového nádraží na Rolsberské, lokalita IP Pavlova u cihelny, Pražská východ, dále opět Rolsberská v prostoru variantní vozovny DPMO a ještě jednou Velkomoravská v areálu Celní správy.
O rok později přibylo dalších pět možných lokalit: šlo o pozemky v majetku města, na nichž by mohla vyrůst menší hala s kapacitou cca 3000 diváků: Pražská Východ naproti stadionu Sigmy, Tomkova naproti Gymnázia Hejčín, dále prostor u Tržnice na místě bývalého autobusového nádraží, dále Slavonínská u hřiště Milo, a Wellnerova podél Boříkovy ulice. V roce 2011 byla navíc vytipována náhradní lokalita naproti Globusu (Pražská Východ).
Ovšem závěr srovnávací studie VUT Brno z téhož roku byl překvapující: lokalita Hynaisova je vhodnější.
Ledová kostka: Sliby, sliby… a zase nic!
V roce 2012 město vypustilo ven vizualizace tzv. Ledové kostky, která měla vzniknout rekonstrukcí Plecharény. Vedle měl stát parkovací dům, kvůli kterému odvezli i letadlo – to je dosud jediný hmatatelný výsledek snah o postavení zimáku.
Ledová kostka nadchla. Novou podobu zimní haly tehdy navrhl ateliér A2 Architekti z Olomouce. Novou studii ovšem neplatilo město, ale platila ji společnost PMS Přerov, která stále ještě vlastnila pozemky za zimním stadionem i malou halu.
Ovšem roky běžely dál a nedělo se opět nic. V roce 2013 hrála Olomouc baráž s Libercem a čestné buly šel vhodit tehdejší primátor Novotný. Vyprovodil ho pískot tribun a pokřik „My chceme stadion“, lid dal najevo svůj názor, ale chtít nestačilo.
Koupě pozemků pod malou halou: Teď už se může stavět! (A zase nic…)
O koupi pozemků, vlastněných pivovary, se jednalo v roce 2017. Kromě vykácení náletových dřevin okolo malé haly, které mezitím už zase dorostly původní výšky, se však nestalo opět nic.
Do tohoto období ale spadá i nejslavnější ze slibů nového stadionu, ten od Miroslava Žbánka, podle kterého už osobně Andrej Babiš slíbil financování haly. Po volbách už svoje slova mírnil. „Ten příslib zazněl a já myslím, že je platný,“ ubezpečil tehdy fanoušky hokeje pro Český rozhlas Žbánek, zaznělo ovšem jedno velké ALE: že aby peníze opravdu dorazily, musí napřed Olomouc uspět v soutěži s jinými projekty Národního investičního plánu. „Nikdo nám nepošle ani 800 milionů, ani 100 milionů, ani milion, když nebude vědět, že to posílá na dobře připravený a realizovatelný projekt, na který máme i my jako město zajištěné financování,“ vysvětlil. To bylo v roce 2018.
Morávkova hala: Zruinuje město?
Potom se poprvé stalo, že se projektem nové haly přišel soukromý investor. Nabídl zadluženému městu, které samo na investici nemá, postavit stadion na Velkomoravské za své, a žádat po městě ročně částku na provoz, která se ovšem zdá být „druhým akvaparkem“, projektem, který zatíží město na desítky let.
Záměr se i s vizualizacemi poprvé objevil v roce 2020, od té doby se o něm jedná a po městu Morávek požaduje, aby se podílelo třicet let na provozních nákladech.
Je nutno dodat, že někdejší primátor Martin Novotný, za jehož éry byly představeny oba dosavadní projekty, z roku 2007 i 2012, dnes pracuje pro tohoto developera.
Otázku, jestli vůbec nějaká hala v budoucnosti bude, je lépe nechat nezodpovězenou…
Vlastimil Blaťák
