Nahrávka, doplněná o vysvětlivky vztahů a souvislostí, naznačuje mnohé. Je podstatné předeslat, že záznam ani redakční komentář k němu zásadně nehovoří o tom, že by se prostřednictvím tajemného SVJ kradlo. Jednoznačně ale ukazuje, že dveře takovým praktikám by byly otevřené více než dokořán. Článek nikoho konkrétního neosočuje a neobviňuje, avšak dostatečně zřejmě ukazuje, že systém takové praktiky může umožňovat.
Co je Sdružení vlastníků jednotek Jižní tribuna
SVJ Jižní tribuna sdružuje vlastníky ubytovacích jednotek a komerčních prostor v jižní tribuně Androva stadionu, na kterém hraje svoje domácí zápasy olomoucká Sigma. Tribuna byla postavena před více než deseti lety, slavnostní otevření se odbylo v roce 2010. Její stavba byla financována tak, že se ještě před její kolaudací prodaly ubytovací a komerční prostory tribuny, a de facto tak noví vlastníci svou investicí umožnili její vznik.
1. Majetkové poměry v klubu Sigma
Co je podstatné, do roku 2011 (shoduje se s odchodem Jiřího Kubíčka z klubu) měla akciovka Sigma vnitřní pravidlo, aby tři vlastníci drželi rovnoměrný počet akcií okolo 30 %. Těmi vlastníky byli SK Olomouc Sigma MŽ spolek se všemi členy klubu (akciová společnost logicky žádné členy nemá), město Olomouc, a soukromé subjekty. Zejména Josefa Lébra a Roberta Runtáka. Nastal však problém. Sigma (akciovka) nebyla schopna zajistit dostatek financí na roční rozpočet provozu prvoligového klubu. Začala si proto půjčovat od Josefa Lébra. V roce 2016 tato částka činila okolo 60 milionů. A protože Lébr chtěl později buď vrátit peníze, nebo navýšit akciový podíl v klubu, nastal rozkol, a Sigma se rozhodla prodat nejlukrativnější pozemky, aby Lébra vyplatila. To se stalo v roce 2017, kdy k prodeji pozemků došlo.
2. Město kupuje Andrův stadion
Následně si město koupilo – již tedy bez pozemků – za 145 milionů zbytek Androva stadionu. Tím ale došlo také ke změně akciových podílů v Sigma a.s., takže spolek Sigma od roku 2019 má v akciovce podíl cca 78% a město 22%. Soukromé subjekty zmizely. Ve zmíněném SVJ tím město získalo podíl 17,6% město (místo akciovky).
3. SVJ Jižní Tribuna
SVJ bylo do rejstříku zapsáno v srpnu 2011. Celý spletenec vztahů je zde natolik unikátní, že nemá smysl jej popisovat neznalému čtenáři ve všech detailech – pro hrubou představu stačí, co bylo uvedeno.
4. Proč se hodí spolky
Právě díky spolkovému statusu ale mohou téct do spolku (spolků) peníze z veřejných zdrojů, které se kontrolují daleko hůře, než v obchodní společnosti. Tyto zdroje z kraje a města mají pro Sigmu dvojí charakter. Jednak jde o dotace na činnost zejména mládeže (v roce 2021 okolo 10 milionů v součtu kraj a město), a pak důležitých téměř 9 milionů (v roce 2021 8,8, dle rozpočtu) od nového vlastníka, pronájemce, na údržbu (v rozpočtu města navíc je ještě částka 5 milionů na opravy zimního stadionu, Androva stadionu a bazénu, jen tak na okraj). O tom, jak bylo plánováno zabezpečení údržby, uvedli pánové Konečný a Major několik článků v místním tisku.
5. Nyní jde o účast politiků v orgánech klubu a souvisejících spolků
Především moment majetkové účasti města Olomouce v akciovce Sigma – a tudíž i z toho vyplývající účast zástupců města v orgánech klubu hrajícího ligu – respektive ještě přesněji přítomnost konkrétních politiků v exekutivních funkcích jak klubu, tak návazných spolků všeho druhu a SVJ , dává dění v tomto na prvním pohled nenápadném SVJ až bizarní nádech.
Proč řešit drobné? Protože neprůhledný spolek…
Trvalo mi doslova léta, než jsem rozklíčoval ani ne tak samotné smluvní vztahy a finanční toky, ale především ten smysl. Důvody, proč k tomu všemu vlastně dochází.
Na počátku všech mých hypotéz a úvah stála jednoduchá otázka. Proč politikům tolik záleží na účasti v orgánech sportovních klubů, když poté neprovádějí řádnou kontrolu, ke které jsou povinování? Odpověď je jednoduchá: chtějí se hřát na výsluní sportovního úspěchu a zúročit to politicky, neboť se o tom píše a může se před volbami slibovat podpora slavnému klubu a získávat tak voliče fanoušky. Ale mnohem více je mohou lákat možnosti plynoucí z podpory, tentokrát již politické straně, ze které pocházejí, třeba před volbami pro volební kampaně.
Proč tolik účetních kouzel, smluvního eskamotérství a nastrčených podivných právníků s pochybnou pověstí, bojů na valných hromadách a účastenství ve spolcích – když přece, viděno očima laika, mají tito politici denodenně přístup například k miliardovým dotačním projektům. Kdyby chtěl některý obohatit sebe nebo stranu před volbami, může mít takových příležitostí nespočet – a ve velkém. Proč tedy mít, s přístupem k takovým zdrojům, vůbec potřebu toužit po prostých jednotkách milionů nebo dokonce jen statisíců, které jsou ve srovnání doslova pod rozlišovací schopnost? Nechápal jsem tento bod dlouhá léta, a znejasňoval mi pátrání.
A pak jsem na to přišel. Tím důvodem je totiž právní forma, jak je uvedeno výše – totiž spolek – který není nikomu zodpovědný za svoje hospodaření a schvaluje si svoje účetnictví jednoduše uvnitř – což v dotačních projektech nebo akciovkách zkrátka neplatí. A nějaké volby, ty jsou přece furt. Protože mít organizaci, anebo jich mít dokonce i víc, do nichž nikdo nevidí, z veřejného rozpočtu nalít a potom zase moci vylít, to je přece bezvadné. Možnost účinné veřejné kontroly je malá.
A přesně proto vznikla ve všech historických érách zhruba po roce 2000 mezi politiky taková tlačenice na pozice v dozorčích radách a představenstvech sportovního klubu. Zdůrazňuji, že tento text není namířen proti žádnému konkrétnímu politikovi nebo konkrétní straně, protože ty se během třiadvaceti let měnily podle volebního výsledku. Nebudu proto uvádět žádná jména, ani na příkladech, přestože bych mohl. Uvedu jen jedno jméno, a to Mgr. Ferancové, která má tu smůlu, že na té schůzi SVJ zrovna seděla, a anonymizovat ji proto v textu nelze.
O spolku SVJ Jižní tribuna. K čemu slouží?
Aby čtenář neztratil nit: vysvětlil jsem, že spolek SK Sigma Olomouc MŽ je něco jiného, než SK Sigma Olomouc a.s., vysvětlil jsem, proč je dobré býti členem spolku, a potud asi každý chápe. Ale co s tím má sdružení vlastníků jednotek? Jednoduše to, že čím více spolků, tím zamlženější a nejasnější účetní obraz vzniká.
A tak tu máme Společenství vlastníků jednotek Jižní tribuna Androva stadionu v Olomouci, s výrazným podílem vlastnictví města, které ovšem hájí svého nájemce spolek SK Olomouc Sigma MŽ, který by měl platit v plné výši náklady za provoz svěřeného majetku, což je mimo jiné prostor dílen otápěný ze společného zdroje SVJ, jinak by údržbáři zmrzli.
Protože město pronajalo prostory fotbalistům, logicky, co jiného s nimi, měli by fotbalisté platit za provoz. Na ten se ale město naopak rozhodlo přispívat miliony.
Tudíž konkrétní politik, který má tu čest být právě nyní účasten koalice a tím být i v orgánech klubu a SVJ, může být při velké procentní účasti na rozhodování v orgánech všech subjektů, a být oním jazýčkem na vahách, který rozhodne o řadě důležitých věcí. A o to šlo především na této schůzi.
Na tu jsem se dostával velmi obtížně. Jednak technicky, což se mi povedlo plnou mocí jednoho z vlastníků, jednak osobně, protože alespoň většina přítomných dobře ví, kdo jsem. Na základě plné moci jsem se ale dostal k dokumentům, které bych jinak nikdy nedostal, a z celé schůze jsem pořídil zvukový záznam. Což podle rozsudku Nejvyššího soudu 30 Cdo 64/2004 prostě smím, neboť nahrání schůze není podle soudu projevem osobní povahy, je v souladu s právním řádem, a to i skrytě a bez vědomí nahrávaných osob.
Nahrávku jsem později poskytl těm členům spolku, kteří mě o ni požádali, a přepsaný záznam je redakčně krácen.
Na schůzi se (mimo jiné) scházejí tyto osoby:
Petr Konečný – advokát, člen spolku, předseda představenstva SK Sigma Olomouc a odborný poradce Statutárního města Olomouce. Je majitelem AK Konečný, která v letech 2015 – 2019 uzavírala všechny smlouvy na odprodej majetku Sigmy. Ještě jednou: je to unikátní čtyřrole, v níž vystupuje na schůzi za spolek Sigma, jehož je členem, za akciovku Sigma, v níž je předsedou představenstva, za SVJ, kde působí jako člen výboru, a dokonce ještě za Statutární město, které jej najímá jako externího advokáta.
Jana Juříčková – advokátka, zaměstnanec AK Konečný. Na záznamu si říká „činitelka“, není vůbec členem spolku.
Martin Koubek – vlastník jednotky, člen KDU-ČSL, na schůzi zapisovatel a skrutátor.
Vladan Černý – předseda SVJ Jižní tribuna (od prosince 2021)
Lubomír Outrata – vlastník tří jednotek v domě.
Jiří Sobotka – vedoucí oddělení rozúčtování pro Olomouc a Bohumín firmy Enbra, který nevím z jakého důvodu podepsal smlouvu, o kterou se bude jednat.
Miroslava Ferancová – náměstkyně primátora SMOL, zvolena za ANO. Pověřena radou SMOL k řádnému zastupování podílu města v SVJ ve výši 17,6 %.
Jiří Kubíček – člen spolku, někdejší šéf Sigmy Olomouc a někdejší předseda SVJ do prosince 2021.
Vlastimil Blaťák, na základě plné moci jiného vlastníka, novinář.
Zahájení schůze. Ferancová: Sedněte si na zadek, musíte se podřídit většině!
Ani po pravdě nevím, co se na schůzi dozvím a co se bude řešit. Hledám jakoukoli stopu, abych se nějak posunul ve skoro deset let postupně rozkrývaném financování Sigmy, kterému se věnuji. Uvidím, co na schůzi vypadne – třeba nic – a podle toho zaktivizuji všechny své zdroje, známé účetní a právníky, abych si nechal věci dovysvětlit. Nyní si představte veškerou olomouckou podnikatelskou smetánku a na ně napojené politiky – ti všichni jsou tady, hezky pohromadě. Zjevně mezi ně nepatřím a necítím se vůbec komfortně.
Ti politici oficiálně reprezentují město jakožto spoluvlastníka Sigmy a SVJ, de facto ale reprezentují jen sami sebe z titulu svého postavení v klubu. Na zahájení schůze zavládla značná nervozita bezprostředně poté, co přítomní zjistili, že mezi nimi sedím. Mohou si vůbec prohlasovat to, kvůli čemu přišli? Nevynesu ven, co mělo zůstat v uzavřené skupině zasvěcených osob? Jasně, že to vynesu. A celou schůzi jsem nahrál.
Schůze si podle mého prvního dojmu jednoduše přišla prohlasovat, aby všechno jelo dál podle zavedených scénářů. Jenže nastal okamžik, se kterým jsem nepočítal. Na scéně se objevuje Jiří Kubíček, jako jeden ze členů SVJ (není již členem spolku Sigma, skončil v roce 2010). Ze Sigmy de facto vyštvaný po korupční aféře před deseti lety. Na jednu stranu jistě trpí osobními pohnutkami, proč si vyřídit staré účty, na druhou stranu to na mě působí tak, že možná jako jediný chce postupovat podle zákona a podle stanov, a tak si bere slovo. A svým typickým rozvláčným způsobem a značně zeširoka (čímž může řadu lidí odradit) ovšem pokládá několik poměrně zásadních otázek.
Schůzi to šokuje. Nemusím nic dělat, stačí sedět a poslouchat. Ono se to nyní zdramatizuje i beze mě…
Jiří Kubíček: Krátce po zahájení se vynoří odněkud zezadu, ani jsem nevěděl, že tam je: .. můžu zaprotokolovat podle stanov dvě věty?
Koubek: Můžeš, Jana si to zapisuje.
Jiří Kubíček: Vznáším námitku neplatnosti svolání našeho shromáždění, za prvé, za druhé
vzhledem k tomu, že magistr Konečný jednal v rozporu s našimi stanovami, uzavřel rok poté, kdy bylo uděláno vyúčtování, smlouvu s firmou Enbra…
Petr Konečný: Jsem tam podepsanej?
Jiří Kubíček: No to je otázka právě, se podívejte, totiž tam je podepsanej pan Černý, to je další podvod…
Petr Konečný: Jak jsem mohl podepsat smlouvu, když jsem tam nebyl, to je kouzlo!
Jiří Kubíček: Bude se s tím zabývat soud…
Petr Konečný: Osmdesát procent vlastníků tady zná můj podpis…
Jiří Kubíček: Ano, není, a na té tabuli vám tady můžu ukázat deset podpisů z jednání výboru, toto je podpis pana Černého. Pane Černý, přiznal jste se, že jste jednal s firmou Enbra?
Oč jde – zkráceně: Spolek měl léta smlouvu s firmou Techem ohledně měření tepla a vody. Ta byla po odvolání Jiřího Kubíčka z postu předsedy výboru SVJ , zřejmě bez schválení výborem, před časem nahrazena, a SVJ podepsalo smlouvu se společností Enbra. Kubíček tvrdí, redakčně velmi zkráceně, že smlouva je neplatná, protože jsou neplatné podpisy na obou stranách. Za SVJ ji podepsal pan Černý, který ji neměl co podepisovat sám, dle stanov měla smlouva obsahovat minimálně dva podpisy. Za druhou stranu pan Sobotka, který k tomu jako prostý rozpočtář neměl od zaměstnavatele příslušnou plnou moc.
Nyní bych čekal, že toto závažné tvrzení bude buď doloženo příslušnými oprávněními k podpisům, nebo se začne řešit nečekaný průšvih. Reakce těch, kteří vedou schůzi, je ale nečekaná: místo toho se snaží Kubíčka za každou cenu prostě umlčet. Vzniká dojem, že je značně na obtíž, že svou poznámkou naboural nachystaný scénář.
V tento moment se tak stane něco šokujícího – vlastně jenom čekáme, komu ujedou nervy. Do slovní přestřelky mezi Kubíčkem a Konečným o to, kdo je oprávněn podepisovat smlouvy, tak naráz ex nihilo nihil vstoupí zástupkyně města Ferancová.
Miroslava Ferancová, zástupce Statutárního města Olomouc: Pane Kubíčku vy jste vyšetřovatel nebo co? Sedněte si na zadek, mandát vám uplynul, za chvilku půjdeme my pryč, nechte nás pokračovat, za chvíli nebude schůze usnášeníschopná a vy způsobujete tu neschopnost, vy nevíte, co bude, tak si sedněte a nechte, aby proběhla!
Jiří Kubíček: Já se ptám, vám vůbec nevadí, že jste si zvolili do čela člověka, který způsobil…
Miroslava Ferancová: Ale to říkáte vy!
Jana Juříčková: Ale musíte se podřídit většině, je zvolený, takže jedem…
Jiří Kubíček: Další námitka – v materiálech, a já se ptám, kdo poslal do úschovny smlouvy s Enbra…
Jana Juříčková: Já jsem ji tam poslala.
Jiří Kubíček: Jo vy jste ji tam poslala… takže prosím vás námitka, svolavatelem nejste vy, svolavatelem jsou tito lidé…
Jana Juříčková: Ale já jsem výkonnej činitel, kterej poslal do úschovny smlouvu.
Jiří Kubíček: …nemáte právo bez pověření vlastníků posílat smlouvy! Takže oni pověřili Černého a vy posíláte do úschovny. Zaprotokolovat, že jste do úschovny to vy, protože jste nebyla pověřena tímto shromážděním, já chápu, že to chcete mít za sebou a zbavit se mě…
Martin Koubek: (pověřen sčítáním hlasů): Přesně!
Konec 1. části, pokračování příště
Druhá část – Jednání o rozúčtování tepla, ze kterého mrazí
Třetí část – Co bylo potom: Žaloby a anonymní trestní oznámení
Vlastimil Blaťák
