U soudu zazněla výpověď rybáře pana Pernického. Poukázal na to, že úředníci, kteří se případem zabývali, si dnes nic „nepamatují“…
Pan Pernický více než hodinu trpělivě, přesvědčivě a hlavně podrobně vypovídal o všem, co se stalo nejen v den otravy Bečvy, ale i další dva roky poté. Pan Pernický je předseda rybářského spolku v Hustopečích, podílel se nejen na zásahu v den otravy a dnech potom, ale je to hlavní osoba, která tlačí úřady a politiky k zodpovědnosti až do dnešního dne. A nic není v celém průběhu kontrastnější než jasná slova pana Pernického a mlžení, vykrucování a nedostatečný popis situace z úst lidí z inspekce nebo úřadů. Pan Pernický to okomentoval pregnantně: já jsem starý, já mám právo zapomínat a nepamatovat si. Ale pamatuju si všechno. A tihle úředníci, kteří to mají v popisu práce, kteří dělají záznamy a všechno, tak ti si dnes skoro nic nepamatují.
Uvedl nějaké nové skutečnosti?
Zatímco minule vyšlo najevo, že úřednice ani nevěděla, kde je hranice krajů a tedy jejího okrsku, dnes jsme se dozvěděli, že inspektorka ČIŽP se o to, co se děje na území jiného kraje ani moc nezajímala, a vzorky odebrala z míst, které byly od potenciálního zdroje otravy asi 10 km. Prostě další potvrzení chaosu, který na místě panoval.
Poučíme se?
Zatím to tak nevypadá. Jak jsem psal už minulý týden, v návrhu nového zákona o vodách, který by měl reagovat na otravu Bečvy, se objevují mnohé problematické věci. Stále zjevně nedošlo k dohodě mezi ministerstvem životního prostředí a hasiči o tom, kdo má být zodpovědný za zásahy při takových haváriích a jak přesně mají být úkoly rozděleny. Dva a půl roku po otravě Bečvy! O tom, že zákon navrhuje měření kvality vod v podobě, pro kterou zřejmě neexistuje vhodné technické vybavení, jsem se taky už zmiňoval. A tak by se dalo pokračovat.
Rybáři mají podle pana Pernického problémy i s věcmi, které nesouvisí přímo s vyšetřováním. Jaké přesně?
Bohužel, negativní zkušenosti rybářů od Bečvy pokračují i mimo vyšetřování. První rok dostali od státu 750 tisíc na zarybnění a ministerstvo jim slibovalo, že by to měli dostat každý rok, po deset let. Druhý rok však dostali už jen 400 tisíc a letos zatím nemají přislíbeno nic. Stejně tak pan Pernický na soudu dnes řekl, že od začátku „bombardoval“ ministryni životního prostředí Hubáčkovou, která měla vyřešení Bečvy mezi čtyřmi prioritními body když vstupovala do úřadu, bohužel bezvýsledně. Pan Pernický je bez nadsázky hrdinou této kauzy. Věřím, že by vlastně vůbec nechtěl být, a rád by si v klidu chytal na Bečvě ryby. To by ale mnohé složky tohoto státu musely svoji práci dělat značně lépe.
Vlastimil Blaťák