Kmínový konzumní chléb nejprve výrazně zdražil za covidových dob, poslední rok trhy reagují na ukrajinskou válku a obávají se o horší dostupnost ukrajinské pšenice. Za současným zdražováním chleba v maloobchodě ale není nedostatek obilí.
Chléb za 200 korun nebyl, zdražil ale výrazně
Již na začátku válečného konfliktu se přitom mohli spotřebitelé v ČR setkat s poplašnou zprávou, že cena chleba se může vyšplhat až na 200 korun, mnohé další předpovědi avizovaly a avizují cenu chleba kolem hranice 100 korun, další ještě i dnes předpovídají pokračující růst cen chleba ze současných zhruba 40 korun na 60, 70 nebo 80 korun za bochník. „Při čtení těchto zpráv je nutné si uvědomit, že záměrně manipulují se slovem bochník. Taková měrná jednotka ale neexistuje. Vždy se bavíme o kilogramu chleba,“ vysvětluje pekař Martin Sobotka.
Základním produktem je konzumní kmínový žitno-pšeničný chléb, jehož cenový vývoj se sleduje statisticky. Problém je, že Český statistický úřad sleduje kilogramovou cenu takového chleba, v obchodě se ale tento chléb prodává v jiné hmotnosti, a to buď menší, kolem 800 gramů (tzv. „malý chléb“), nebo naopak vyšší, než je jeden kilogram, většinou vážící 1200 gramů. To v praxi znamená, že už mezi malým a velkým chlebem je v gramáži poloviční rozdíl (což se musí projevit i na ceně), a navíc nejde o statistiky sledovaný kilogram chleba.
Jestliže v roce 2012 stál kilogram chleba přibližně 23 korun, ke konci roku 2022 atakovaly maloobchodní ceny již hranici 45 korun. A ceny dále rostou.
Za vyšší cenou není nedostatek obilí
Pokud budeme mluvit o ceně kilogramu základního konzumního chleba, pak jeho cena by mohla vzrůst možná na 50, případně na 60 korun. To je ale s pravděpodobností hraničící s jistotou maximální cena, kterou za takový chléb spotřebitelé v ČR zaplatí.
Důvodem bude dražší obilí a mouka z letošní sklizně, neboť pěstitelům vzrostly v průběhu hospodářské sezóny výrazně některé náklady. Důvodem naopak nebude nedostatek obilí.
Také ve světě se čeká poměrně dobrá úroda obilí, konkrétně pšenice. Propad produkce z Ukrajiny bude částečně nahrazen dalšími státy, například Kanadou. Rusko bude samozřejmě pšenici vyvážet dále, jen ne do EU.
Aktuální globální prognóza počítá jen se zhruba pětiprocentním propadem produkce pšenice, což se také odráží na cenách v rámci takzvaných termínovaných obchodů, v nichž ceny pšenice na období od letošního července a další měsíce mírně klesají.
Vlastimil Blaťák
