Studie, která počítá s rekonstrukcí prostoru před kramářskými boudkami, úpravou prostoru před bazilikou a řešením dopravní situace, především parkování, vznikla podle všeho z iniciativy komise místní části. Mezi obyvateli a majiteli pozemků se vzedmula vlna buď odporu, nebo alespoň ignorace.
Snaha kultivovat prostor kolem boudek a vyřešit parkování na Sadovém náměstí vyšla podle dostupných informací z komise místní části. Mimo svou dopravní část počítá s úpravou prostoru kolem boudek, s vykácením části stromů a s výsadbou nových, a se zvednutím sochy sv. Jana Nepomuckého o metr. Naprostá většina pozemků ale nepatří radnici, což řešení výrazně komplikuje. Složité vlastnické vztahy narážejí na neochotu msítních k jakékoli komunikaci s olomouckou radnicí, což má ovšem hlubší kořeny.
Kde je zakopaný pes: Léta zatloukání problémů přinesla nevraživost
V roce 2016 žil Svatý Kopeček přestavbou hřbitovní zdi. Původní barokní cihlová zídka byla zbourána, cihly byly pečlivě očištěny, zabaleny do fólie na palety, a odvezeny pryč. Kolem hřbitova vznikla „berlínská zeď“ z nevzhledných betonových panelů, o níž tehdejší primátor Staněk prohlásil, že „za dva roky zaroste břečťanem“.
Vypjaté veřejné projednání této stavby v červenci 2016 přineslo jen eskalaci vzniklých emocí, nikoli řešení. Za město Olomouc se jej tehdy zúčastnili náměstek primátora Ladislav Šnevajs, Michal Giacintov a tehdejší prozatimní ředitel městských hřbitovů Radim Kašpar. Podle nich měla být tímto setkáním „zahájena diskuse“, v praxi však právě touto schůzí veškerá diskuse naopak skončila. Betonová zeď se postavila a podráždění svatokopeckých obyvatel a jejich nedůvěra k olomoucké radnici dostaly poslední ránu z milosti.
Kořeny tohoto stavu jsou ale mnohem hlubší a sahají dál, než do roku 2016. Svatokopecký farář Adrián Pavel Zemek je ve funkci dva a půl roku, problém už ale stačil zavnímat. „Setkávám se hodně s lidmi a chodím na zasedání komise místní části Svatý Kopeček. Můj dojem je, že Svatý Kopeček a jeho obyvatelé jsou určitým způsobem rozděleni na několik skupin, kde podstatnou příčinou tohoto stavu je, že se celé desítky let nikdo, kdo za to měl zodpovědnost, nestaral o infrastrukturu a dopustil, že se malá obec, která přiléhala k poutnímu místu, přeměnila v regulérní součást obytné aglomerace Olomouce, aniž by se bral ohled na lidi, kteří tady bydlí,“ říká. Podle jeho slov se jedná zahnilý problém, který trvá už desítky let, a příčinami sahá hluboko do minulosti.
Vědom si toho je i tým architekta Petra Mičoly z atelieru GERTEN, který zpracování zmíněné studie rekonstrukce Sadového náměstí vede.
Mičola: Město musí vyčistit stůl
Architekt Petr Mičola vnímá podivnou atmosféru nedůvěry na Svatém Kopečku velmi intenzivně. „Lidi na Kopečku říkají, že to bylo projednáno málo, ale samozřejmě to nelze projednávat dalších deset let. Studie může dojít k realizaci za předpokladu, že se lidé domluví. Město, církev, boudkaři, občané, komise místní části. Ale za dva roky, co na tom pracujeme, silně vnímám, jak je tam strašně rozhašená atmosféra. Lidé jsou proti městu doslova naježení. Napřed se musí vyčistit stůl, musí se všechno vyřešit, otevřít letité problémy a napravit, co se napravit dá,“ popisuje Mičola své dojmy z celé řady jednání, která s radnicí a s občany proběhla.
Likvidace farní zahrady, aneb co naštvalo místní
Požadavek na přeměnu uzavřené farní zahrady v parkoviště vyšel v rámci zadání studie z iniciativy komise místní části. Proti tomu se ale postavili jak premonstráti, tak samotný zpracovatel studie.
Studie zpracovaná atelierem GERTEN zpracovala dvě na sobě nezávislé části řešeného území. „Jsou to dvě samostatné problematiky, které nejsou moc propojeny. Jednak jde o část pěší zóny, o komunikaci ke škole, která dnes končí zatáčkou, se zákazem vjezdu. To nesouvisí s tím, jakým způsobem je řešen prostor kolem kostela,“ říká Mičola. Uvádí celkem osm jednání s komisí místní části, z nichž některá byla veřejná. Zvláštní důraz kladl na jednání s panem farářem, předmětem nesouladu s představami zadavatelů studie se stala farní zahrada, která přiléhá ke kostelu. „Premostráty jsem chápal jako nesmírně důležitého partnera, byl jsem opakovaně za panem farářem, protože jsme vstupovali na jejich území. Farní zahrada je uzavřená, slouží setkávání dětí, občanů a farníků. Komise místní části tlačila na to, aby místo ní vzniklo parkoviště, což jsme nechtěli přijmout. Ani to nebylo možné skrze konfiguraci terénu,“ říká Mičola k jednomu ze sporných bodů, který pobouřil svatokopeckou veřejnost. V tomto bodě se shoduje s farářem Zemkem, který s likvidací zahrady taktéž nesouhlasí. „Vznik studie vítám. Ale je čtvrt hodiny po dvanácté a zabýváme se řešením problému, který měl být řešen dávno. Je čas konečně začít situaci rozplétat. Za nedobrou ale považuji myšlenku proměnit farní zahradu v blízkosti baziliky v parkoviště,“ říká pan farář.
Podle informací, které má redakce Hanáckých novinek k dispozici, se předchozí svatokopecký farář dokonce několikrát vyjádřil v tom smyslu, že Svatém Kopečku by prospěla nezávislost na Olomouci.
Zatímco komunikace s církví probíhala, podle slov architekta Mičoly se během veřejných projednání zatvrzele drželi stranou boudkaři. Ti, které se Hanáckým novinkám podařilo oslovit, se buď k celé věci vyjadřovat nechtějí vůbec, anebo jen anonymně, a jejich nedůvěra vůči čemukoliv, co přijde z radnice, je doslova hmatatelná. „Celé je to projekt ambiciózního pana Krejčího, který k nám byl nastrčen jako předseda komise místní části. Říká si ekolog a chce likvidovat farní zahradu. Stejně jako dole ve měste likviduje zahrady na Nových sadech,“ říká anonymně jeden z boudkařů.
Jako slon v porcelánu, aneb jak komise místí části dráždila majitele ploch
V červnu letošního roku pak ve Svatokopeckých novinách, což je periodikum vydávané Komisí místní části, vyšel text předsedy komise Michala Krejčího „Veřejné projednání architektonické studie obnovy Sadového náměstí“, ve kterém obyvatele informuje, že 11. května „proběhla jednání s vlastníky a nájemci tzv. bódek… jako s klíčovými partnety města,“ přiznává však, že „účast majitelů či provozovatelů byla spíše menšinová“. Podle textu padla řada dotazů, „na které za město odpovídala náměstkyně primátora Markéta Záleská, která vyjádřila připravenost města k diskusi,“ a avizoval obeslání vlastníků boudek dotazníkem.
Zmíněný dotazník odešel majitelům boudek s jejím podpisem 30.května letošního roku. Klíčovou druhou otázkou se majitelů táže, jakým způsobem využívají objekt, a jestli jsou ochotni jej prodat.
V tomto momentě vstupuje do dějů místní aktivista – a majitel významné části pozemků v místě – Milan Řehák, a kontaktuje město mimo jiné s dotazem, „Kteří majitelé (pozemků, pozn. V.B.) byli osloveni magistrátem k poskytnutí souhlasu se zpracováním konceptu studie před tím, než byla podepsána smlouva (s atelierem GERTEN, 29.3.2021, pozn. V.B.). Odpověď, podepsaná vedoucí právního odboru olomouckého magistrátu, je zhruba všeříkající: „Zadání studie bylo odesláno důležitému vlastníkovi (Královská kanonie premonstrátů na Strahově). Bylo svoláno veřejné projednání, které muselo být zrušeno z důvodu proticovidových opatření,“ uvádí se v odpovědi.
Reálně se tak stalo, že celá řada menších majitelů pozemků se o plánu na stavbu dozvěděla až ve chvíli, kdy byla studie městem vyhotovena a zaplacena. Podle ještě pozdější odpovědi města pak „studie není závazná a není při jejím pořizování potřeba souhlasu vlastníků“. Dokument je redakci k dispozici.
Takový postup, úředně možná v pořádku, nicméně ze strany radnice a komise místní části bez jakékoli empatie a elementární schopnosti vhodně komunikovat s majiteli boudek, nebo je přímo manipulovat do kontroverzního řešení připraveného bez nich, nutně vzbudil další nevoli.
O celé věci jsem se dozvěděl až letos na jaře, říká majitel Milan Řehák
Boudkaři se celou dobu drží stranou, z jejich slov v zásadě vyplývá, že vykopaný příkop mezi nimi a komisí městské části je již v tuto chvíli nepřekročitelně hluboký.
Svatopkopecký aktivista a jeden z majitelů pozemku, o který se studie zajímá, se podle svých slov dozvěděl o plánech radnice až letos v květnu. „Dostal jsem pozvánku na schůzi. Když jsem se pak ptal, proč se doposud jednalo bez nás, bylo mi odpovězeno, že dřív nebylo možno schůzi uskutečnit z důvodu, že byl covid,“ říká Řehák.
Jak to vlastně bylo se zadáním a vznikem studie? Magistrát slovy vedoucí odboru právního Mgr. Vrtalové v odpovědi panu Řehákovi doslova píše: „Studie byla zadána na základě požadavku komise místní části Svatý Kopeček … z porady vedení ze dne 22.1.2020“. Není to ale přesná informace, protože smlouva s Atleierem GERTEN byla ve skutečnosti podepsaná 29.3.2021.
Tuto informaci dostal i pak Řehák, když radnici kontaktovat s dotazem podle „stošestky“.
Ve skutečnosti byla informace o záměru pořídit studii publikována předsedou komise Krejčím již v září 2020 ve Svatokopeckých novinách. „Z podnětu komise městské části Svatý Kopeček a s podporou paní náměstkyně Markéty Záleské se statutární město Olomouc, prostřednictvím útvaru hlavního architekta, rozhodlo zadat zpracování architektonické studie obnovy Sadového náměstí. Je to krok nezbytný, avšak nikoliv postačující k tomu, aby Sadové náměstí jednou opětovně ožilo a rozkvetlo. V návaznosti na studii bude zapotřebí řešit majetkoprávní vztahy, dílčí či komplexní investice do veřejného prostranství a jeho následný provoz a údržbu. Zadáním, projednáním a zpracováním architektonické studie však otevřeme dlouhodobě opomíjené problémy, definujeme nové záměry a získáme celistvé řešení prostoru Sadového náměstí,“ píše se v tehdejším vydání, které jakožto radniční periodikum místní prakticky ze vzdoru zásadně nečtou.
„Složení lidí v komisi je takové, že určitým způsobem reprezentuje rozdělenost obyvatel Svatého Kopečka. Na můj vkus se to příliš posouvá až ke křičení, ke způsobu komunikace, který se mi nezdá správný,“ popisuje svou zkušenost pan farář Zemek.
Všichni oslovení, byť na různých stranách barikády, se vlastně mimoděk shodují v tom nejpodstatnějším: problémem není studie jako taková, ale způsob komunikace ze strany radnice a komise místní části. „Komise se nemůže chovat, jako kdyby jí ty pozemky patřily,“ uzavírá Milan Řehák.
Vlastimil Blaťák
